Neviditelný pes

USA: Proměnlivost nejzávažnějších témat dne

22.8.2017

Amerika v takových metamorfozách si znamenitě lebedí. Putin byl značným tématem, numero uno, jako příčina věru nepředstavitelné volební porážky prezidentské kandidátky Hillary Clintonové, proslulé svými výkony, že lže i když nemusí.

Najednou ale kremelský vládce musel ustoupit do pozatí a na primární křeslo pozornosti zasedl nevábný Kim Čong-un, vnuk zakladatele rodinné dynastie v Severní Koreji, nyní slibující vybudovat systém vědeckého komunismu, prozatím nikdy nikde uskutečněný. Nejen generálové, znamenitě ometálovaní od límečku až k pasu, se věrohodně vyjádřili k nikoliv již jen teoretické eventualitě k započetí jaderného konfliktu. Hlavní město Pjongjang (psáno ve Slovníku spisovné češtiny, Academia, jako Pchjongjang) hodně pochodovalo k podpoře existujícího režimu.

V blížícím a pak najednou vypuknuvším příliš žhavém měsíci srpnu došlo k odlišnému vření, tentokrát na domácí ideologicko-politické frontě. Demokratická strana, v posledních volbách důkladně oslabená, momentálně bez zřetelně úspěšného vedení, se soustřeďuje na předpokládané Trumpovo selhání v prezidentské funkci. Pokud nebude přinucen k rezignaci, tak dobrovolný krok by byl značně nepředstavitelný, zbýval by jen impeachment jako jediné ústavně legitimní řešení.

- - -

Za předchozích osm roků Obamova prezidentství, vzdor opačným slibům, došlo k notnému zhoršení mezirasových vztahů. V nynějších USA černoši obdrželi oficiální přejmenování na Afro-Američany.

V nedávné době došlo k zrodu hnutí prezentujícího se sloganem BLACK LIVES MATTER, což je ovšem samozřejmostí, že na černošských životech, jakož i na jakýchkoliv jiných přece záleží. Což je ale druh uvažování, který se v těchto obtížných časech pramálo toleruje. Příslušníci tohoto výlučného hnutí pochodují s důrazem na svou unikátnost. Dostávalo se jim od Obamy několikerého pozvání do Bílého domu. Významný politik ve státu Marylandu si troufl poznamenat onu samozřejmost o hodnotě kteréhokoliv života, což v tomto případě vedlo k jeho omluvě onomu etniku, jehož představitele hostil tehdejší prezident.

Situace nikoliv podivná, cituji z textu „How to Answer a False Accusation of Racism“ - autor Mike Adams, zdroj Townhall, 9.12.2016: Začíná takto: „Včera mě kontaktoval student s problémem, který se týkal kurzů v sociálních vědách a humanitních oborech. Tento student zvolil kurz v kriminalistice, vyučovaný profesorkou levicové orientace. Při probírání hnutí „Černé životy platí“ v diskuzi jedna ze spíš konzervativnějších studentů užila frázi „všechny životy platí“. Jak se dalo předpokládat, levicová profesorka nesouhlasila a opakovaně obviňovala studentku z rasismu.“

- - -

AMERICA’S SECOND CIVIL WAR, takto nazval svůj text (18.8.2017) Pat Buchanan, pilný publicista a někdejší neúspěšnýprezidentský uchazeč. Však nyní již dochází k boření pomníků, strhávání soch tehdejších velikánů, i s koněm, pokud na něm seděli. Například City of Baltimore si tak počínalo, odstranilo nejednu sochu z doby občanské války. Mezi nimi byl Roger Taney, předseda Nejvyššího soudu po dobu téměř třiceti roků. Na mnohých místech ovšem utrpěl Robert E. Lee, nejúspěšnější absolvent vojenské akademie West Point, poté hrdina ve válce s Mexikem. Prezident Lincoln se ho snažil získat, aby se stal velitelem jeho armády. Lee odmítal otroctví a nesouhlasil s odtržením jižních států od Unie. Když k tomu ale došlo, tak pokládal za svou povinnost bránit svůj stát Virginii, stát se jejím velitelem a časem byl zatracován jako „rasista a zrádce“.

Ve Virginii v místě Charlottesville je významná univerzita, jejíž čtverhraný prostor, obklopený nízkymi budovami pro vyučující personál, jakož i další budovy, které navrhl velikán Thomas Jefferson. Kdysi jsem si tam jednou také zapřednášel. Jenže tentokrát, v polovině srpna letošního roku 2017, došlo k ošklivému střetu s mnohými zraněními a jednou smrtí.

Srazily se tam dva tábory: ALT-RIGHT - běloši, mezi nimi i ultrapravicoví radikálové, jeden s automobilem vrazil do houfu protestujícch, devatenáct jich bylo zraněno, jedna žena zabita.

Výtečná příležitost zničit Trumpa, s obviněním, že on ty nacionalisty, neonacisty, fašisty a navíc i Ku-klux-klan podporuje.

Opačné nepřátelské hordy jménem ANTIFA tvořili anti-kapitalisticky protestující příslušníci extrémní levice. Vydávají se za „antifašisty“, v USA existují od roku 1990, protestují proti globalizaci, proti mnohému. Vandalizují jim nevhodné okolí, znemožňuji projevy jim nevhodného obsahu, zabraňují vystoupení řečníků v univerzitním prostředí, a to nejen v kalifornském Berkeley, protestují proti zasedání World Trade Organization.

Naprostá většina médií se o existenci a počínání tohoto antifa skupenstvi vůbec nezmiňovaly. Výlučný zájem byl zaměřen na ony opačné radikáty mávající svastikami a podobným vybavením. Jedině Trump řízně zkritizoval oba soupeře, čímž se ale nikomu nezavděčil. Přibývá politiků, kteří míní započít s iniciativou onoho impeachment. Při porovnání početního zastoupení stran v obou komorách Kongresu, vítězství republikánů je ale značné, nikoliv pokus momentálně oslabených demokratů Trumpa zlikvidovat. O jiné řešení usiluje demokratka Maria Chapelle-Nadal, zákonodárkyně ve státě Missouri. Vyjádřila naději, až dychtění, že Trump bude zavražděn. Několikrát jsem ji zastihl v televizním vysílání. Zatvrzele odmítá se za své choutky omluvit.

- - -

Ve státě Illinois již také došlo ke zničení sochy Abrahama Lincolna. Nějaký zuřivec ho obvinil z otroctví. Inu, ledacos je popletené.

Nelze obviňovat republikány za vynález Kuk-Klux-Klanu, když u jeho zrodu byli demokraté. Ti pak měli a leckde dodnes mají monopol na politickou moc v jižních státech Unie.

Prezident F.D. Roosevelt prosadil příslušníka KKK stát se členem Nejvyššího soudu.

Robert Byrd, 1917-2010, byl rovněž členem KKK, též fotografován v jejich hábitech, posléze velmi vlivný senátor ze státu West Virginia. Po něm je pojmenováno víc než třicet pozoruhodností - mosty, budovy, tucty pomníků. Ty dosud stojí nedotčené. Hillary Clintonová, ve funkci ministryně zahraničí, se několiktát objevila před televizní kamerou, aby zdůrazňovala jeho celoživotní zásluhy.

J. William Fulbright, 1905-1995, proslulý senátor, v americké historii nejdéle působící jako předseda výboru Senate Foreign Relations. Fulbrightovi vděčil Bill Clinton, že se mohl stát guvernérem svého rodného státu Arkansasu. Stejně jako demokrat Byrd v padesátých letech hlasoval v senátu proti přijetí zákona na zrovnoprávnění černochů.

Senátor Gore, bývalý KKK a též nevřele proti zájmům černochů v senátě hlasující, je otec bývalého pokrokového viceprezidenta, o záchranu této planety údajně usilujícího.

FDR, Byrd, Fulbright, mnozí další by si snad též zasloužili mít sochy rozmetány či aspoň do hodně vzdáleného ústraní zastrčeny

Vraťme se do devatenáctého či ještě dřívějšího století.doby generálů, velikánů, jejichž sochy se nyní likvidují. Zabíjet lidi nebo zabíjet sochy? Všichni se provinili otroctvím, do něho uvrhli, v okovech přes oceán přivezli nevinné oběti. Hrůzné obvinění, jež ale nutno zpřesnit: Afričané v řetězech přivezeni ano, ale do otroctví uvržení nikoliv. Zájemcům o takový nákup je prodali jejich afričtí sousedi, třeba i bratři.

Nelze přece současnými hodnotami přepisovat dějiny země. Řada amerických států má na svém území hroby padlých za občanské války. Gettysburg v Pennsylvánii má stovky památníků, soch, sousoší. V nedaleké vzdálenosti jsou bojiště jako Bull Run či Frederickburg, kde vojska jižní konfederace zvítězila.

Dnešní zatvrzelí radikálové se svým elánem již podobají mentalitě ISIS, kterým podlehla nyní zničená Palmyra, hordy al-Kájdy zdevastovaly kdysi znamenité saharské centrum Timbuktu, a nyní se barbaři pouštějí do likvidace americké minulosti.

Jestliže se pouze provinili bojovníci v občanském utkání devatenáctého století, proč ne hodně posmrtně potrestat George Washingtona za jeho velké zásluhy v bitvách s britskými kolonizátory, za vznik americké nezávislosti? Vždyť on rovněž vlastnil otroky. Stejně tak se provinil Thomas Jefferson, autor deklarace o vyhlášení nezávislosti, tedy i jeho sochy roztříštit.

Změnit jméno hlavního města.

Čerstvý senátor Cory Booker ze státu New Jersey právě předložil zákonodárnou novinku odstranit z prostor washingtonského Kongresu všechny sochy z doby Konfederace, se zdůrazněním svého závazku „this is just the beginning“ - že to je pouhý začátek.

Demokratická strana, v minulosti většinou vládnoucí, ale v posledních volbách nijak nezvítězivší, je momentálně bez zřetelného úspěšného vedení. Zákonodárkyně Nancy Pelosi, bývalá předsedkyně v Kongresu, se nyní domáhá, aby její nástupce Paul Ryan (republikán) se týmž požadavkům této politicky korektně měnící se doby přizpůsobil.

- - -

Jak dobře známo, v osmileté době Baracka Husseina Obamy jeho působení v Bílém domu mezinárodní terorismus už sice existoval, ale nikdy s upřesněním, že by měl co společného s islámem, s džihádisty, takovými dobráky. Mnohonásobné vraždění s výkřiky slávy Alláhovi, bylo prezidentem oficiálně vysvětlováno jako „úraz na pracovišti“.

Myslitelé s hodně levicovým pokrokovým uvažováním se již vhodně přizpůsobili.

Však nám to potvrzuje Barcelona prozatím nejposlednějším masakrem - čtrnáct mrtvých, přejetých, mnozí z nich zahraniční turisté, k tomu víc než sto zraněných. Například komentátor v televizním kolosu CNN informoval, že tam zabíjel nákladní automobil, bez nějakého dalšího zpřesnění. Američtí myslitelé již tvrdí, že Barcelonu zavinil příklad Charlottesville ve Virginii, čímž se podaří veškerou odpovědnost svést na padoucha Trumpa.

Tak či onak, ochota se hlásit k tradici evropské civilizace se již pokládá za rasistickou nehoráznost.

Londýn, mnohamilionová metropole, někde jsem se dočetl, že její primátor uznává převahu islámu, s potřebou se takové realitě přizpůsobit.

Televize FOX, ta americká jediná, kterou vydržím sledovat, uvedla rozhovor s vysokým evropským činitelem. Přišla řeč na rozdílnou situaci v západní části kontinentu v porovnání s východní částí, která není ochotna Bruselu salutovat.

„Podrobí se?“

Otázka zodpovězena: „Předpokládám, že nikoliv. Tam měli větší a lepší zkušenost s nacismem a stalinismem.“

Se závěrečným tvrzením, přece jen pozitivním

KONEC



zpět na článek