Proč Kim Čong-un provokuje Trumpovu Ameriku
Kdo sleduje napětí mezi USA a Severní Koreou, propadá chmurám. Kimova říše zkouší jaderné nálože i dalekonosné rakety, tvrdí, že nálož už zmenšila tak, aby se vešla do střely, a hrozí, že v případě „americké provokace“ provede jaderný útok na ostrov Guam. Amerika to bere vážně: prezident Trump říká, že nepřestane-li KLDR vyhrožovat, narazí na „ohnivou zlobu“. A Čína s Ruskem to spokojeně sledují, nahrává to jejich argumentu, že řešením je denuklearizace celého Korejského poloostrova. Rozuměj: Amerika stáhne reálné jaderné zbraně, kterými chrání před útokem Jih, a Sever se zřekne své – zatím jen spekulativní – hrozby.
Když se web Novinky čtenářů táže, zda je konflikt mezi USA a Severní Koreou na spadnutí, 80 procent odpovídá ano, jen 20 procent ne. Ale našinec si stejně říká, že horká válka z toho nebude. Ne že by ji vůdce jako Kim Čong-un vylučoval, ale víc mu vynáší napětí. Není tak šílený, aby si myslel, že Ameriku porazí ve válce. Ale mohl by ji přimět k tomu, aby s ním jednala jako rovný s rovným, ne jako se vzteklým psem.
Názorně to líčí Spielbergův film Most špionů. Odehrává se na přelomu let 1961 a 1962 v Berlíně. Američané zadržují sovětského špiona Abela, Sověti zas sestřeleného amerického letce Powerse. Kdyby to bylo jen na supervelmocích, docela snadno by se dohodly na vzájemné výměně špionů podle pravidel hry. Jenže úřady komunistické Německé demokratické republiky zadržely amerického studenta Pryora. Trvají na tom, že má-li být propuštěn i on, Američané musí uznat NDR a jednat s ní jako rovný s rovným.
Do této role se teď obsazuje Kim Čong-il. Proto hrozí jadernou bombou. Neudělá chybu jako libyjský Kaddáfí, jenž se po svržení iráckého Saddáma zřekl zakázaných zbraní a pak byl stejně zabit. Kim jadernou bombu potřebuje pro svou roli, ne pro válku s USA. Člověk by si skoro pomyslel, že tady má Steven Spielberg před očima materiál pro další film.
Most špionů končí happy endem. Americký vyjednavač Donovan (Tom Hanks) přesvědčí svého východoněmeckého partnera Vogela, aby byl student Pryor propuštěn. Ne tím, že přistoupí na podmínku uznání NDR, ale hrozbou, že krach jednání by znemožnil budoucí výměny špionů. Ale očekávat takovou diplomacii od Donalda Trumpa a Kim Čong-una by bylo přehnané. Zatím můžeme jen uvažovat, jak by americko-korejskou zápletku rozmotal Spielberg.
LN, 10.8.2017