aneb Jak BIS podala dobrý důvod pro vypovězení amerických diplomatů z Ruska
Ruská federace přikázala omezit počet osob pracujících na amerických zastupitelských úřadech v Rusku na stejný počet, kolik jich pracuje na ruských zastupitelských úřadech v USA po loňském vypovězení 35 ruských diplomatů (záminkou byly dodnes nedošetřené jakési hackerské útoky).
Rusko bude tedy muset opustit 755 osob amerického zastupitelského personálu, aby jich tam zbylo oněch rovnovážných 455, jako druhé straně.
Není to divné?
Počítáme-li dobře, před vzájemným štengrováním bylo v USA ruských 490 „diplomatů“ (ať to zkrátíme), kdežto v Rusku bylo 1 210 amerických „diplomatů“, tedy dvaapůlkrát tolik!
A proč se tak divím? Nu, jsem v těchto počtech vyškolen Bezpečnostní informační službou, jejíž výroční zprávy pečlivě čítávám.
Dočetl jsem se v nich, že „v případě ruské diplomatické mise byl i v roce 2013 počet zpravodajských důstojníků pod diplomatickým krytím extrémně vysoký a navíc je doplňován zpravodajci, kteří do ČR cestují samostatně (turisté, experti, akademici, podnikatelé...)“.
V roce 2014 „stejně jako v uplynulých letech BIS věnovala pozornost vysokému počtu příslušníků ruských zpravodajských služeb pobývajících či působících na území ČR. S ohledem na vysoké počty ruských zpravodajských důstojníků cestujících do ČR a na českou zodpovědnost za vlastní bezpečnost i za bezpečnost spojenců v rámci schengenského prostoru BIS kromě monitoringu usilovala rovněž o redukci počtů ruských zpravodajců, jimž by byla dána možnost vstupu do schengenského prostoru přes ČR.“
V roce 2015 podle BIS „dominovaly mezi zpravodajskými silami cizí moci, které působí v ČR, stejně jako v minulých letech, zpravodajské služby Ruské federace. Značná část ruských zpravodajských důstojníků působila pod diplomatickým krytím ruské diplomatické mise, která zůstávala početně stále velmi disproporční vůči ostatním diplomatickým zastoupením včetně velmocí jako USA nebo ČLR. Také v diplomatických misích jiných států působili zpravodajci na diplomatických postech, avšak zdaleka nedosahovali početního stavu ruské mise. Ruští (a někteří další) zpravodajci se – na rozdíl od zpravodajských důstojníků spojeneckých států – BIS nepředstavovali a nedeklarovali svoji příslušnost ke zpravodajské službě. Utajování a zakrývání příslušnosti ke zpravodajské službě jednoznačně implikuje činnost, která ohrožuje bezpečnost a jiné oprávněné zájmy České republiky.“
Kdo se představí
Zajímavá je sama premisa ohrožení bezpečnosti a jiných oprávněných zájmů České republiky – tato činnost je prý „jednoznačně“ provázena skutečností, že se příslušník nějaké zpravodajské služby v hostitelském státě nepředstaví a nedeklaruje svoji příslušnost ke zpravodajské službě. Už vidím, jak se tváře skutečně zkušených zpravodajců roztahují do více či méně křečovitého úsměvu až úšklebku, to podle letory. Zajímalo by mne jen, jak přistupuje BIS ke zpravodajcům ze „spojeneckých“ států, kteří se nedeklarovali. Nebo dělá, že je nevidí? Nebo je nevidí? Nebo jsme skutečně jediným státem na světě, kde se nic takového neděje, ani stát nemůže?
A co když se představí a deklaruje, pak může všechno?
Nápověda nepomohla, trkneme tedy. Co takhle průmyslová a vědecko-technická špionáž – nic? Tak proč potom zrovna BIS ve svých výročkách kritizuje hypotetický názor, že zde „není co ukrást“, když se ke „spřátelenému Západu“ chová přesně tak, jako by to byla pravda? Nebo o problému ví, a neřeší ho? Nebo ho řeší, ale opravdu utajeně, mluvit o něm nesmí, protože by to mělo politické důsledky? Lidé by prozřeli! Přátelé přece si nic takového nedělají? A co třeba Britové, kteří se nikdy netajili tím, že britská rozvědka musí v první řadě podporovat britský průmysl? Nebo tu opravdu lautr nic zajímavého (už) není?
Všichni jsou špióni!
Ale zpět ke kupeckým počtům a jejich mezinárodněpolitickým důsledkům. Bývalý analytik NSA John R. Schindler tvrdí, že z určitého pohledu jsou důležité prostě počty nejen diplomatů, ale i akreditovaných administrativně-technických zaměstnanců ambasády. U ruských diplomatů odhaduje, že jedna třetina až dvě pětiny z nich jsou ve skutečnosti zpravodajci, přičemž podpůrně pro ruské špionážní služby pracují na ambasádě téměř všichni.
Nuže, než ho vezmeme za slovo, ještě si poslechněme názor ještě větších odborníků z české zpravodajské komunity, kteří soudí, že se špionáži věnují až dvě třetiny ruských diplomatů v Česku. Prokazatelně je tedy trápí velký počet ruských diplomatů, což způsobovalo problém při eventuálním vyhošťování „nežádoucích osob“. Kdybychom totiž vyhostili určitý počet ruských diplomatů a Rusové by odpověděli pouze recipročně, nezbyl by nám v Rusku nikdo.
Když se odejmou klapky z očí
Jak Schindler, tak i naši „odborníci“ přitom odvozují intenzitu špionážní práce přímou úměrou od počtu personálu na zastupitelských úřadech.
Přijmeme-li pro hledání pevné půdy pod nohama kvůli porovnání tento čistě kvantitativní pohled, dojdeme k závěru, že Rusko na tom bylo vůči Spojeným státům podobně jako my vůči Rusku! Jejich zastoupení ve Spojených státech bylo násobně menší, podobně jako české v Rusku!
Nyní by bylo dobře slyšet hlas oněch „odborníků“, zdali při podobných poměrech platí i podobné závěry. Rusové byli podle našich kontrášů podezřelí z masivní zpravodajské činnosti již kvůli svým počtům. Byli tedy i Američané již kvůli počtu svých diplomatů v Rusku zjevně podezřelí z masivních zpravodajských aktivit ? Zřejmě ano, protože k používání dvojího metru se nikdo bez španělské botičky a palečnic nepřizná. Tak se o tom raději nemluví.
Proto si dovolím závěrem explicitně dovodit, že Rusko nařídilo srovnat počty diplomatů se Spojenými státy ze stejně dobrého důvodu, který našim obyvatelům dlouhodobě vysvětluje BIS. Lze-li BIS věřit, je též ruský postup obhájen! Ve druhém případě by lhala jak BIS, tak i Rusové.
Pak je tu ještě jedna plytká obezlička, kterou preventivně zrovna zařízneme. Nějaký mccainovec může zkusit celou rozpravu rušit nablblým zvoláním „Rusy s Američany nelze srovnávat“ s odvoláním na to, že v Rusku vládne řezník, bandita a plukovník KGB, kdežto USA jsou, slovy Reaganovými, „zářícím městem na kopci“. Doby, kdy nám někdo zkoušel nařizovat, co smíme a co nesmíme srovnávat, jsou ale nadobro pryč, to si slibme!
Jedna lahůdka nakonec
Ocitujme jednu pasáž z výroční zprávy BIS (2013):
„Mohlo by se zdát, že ovlivňování (vlivová či aktivní opatření) není dostatečně špionážním tématem. Opak je však pravdou. Genmjr. Oleg Kalugin (KGB SSSR) kdysi v rozhovoru pro CNN popsal aktivní opatření jako ‚srdce a duši sovětského zpravodajství‘: ‚Ne sběr zpravodajských informací, nýbrž subverze, aktivní opatření k oslabení Západu, ke vrážení klínů do západních aliancí všeho druhu, zejména NATO, za účelem vyvolání svárů mezi spojenci...‘ Studená válka i Sovětský svaz jsou sice minulostí, ne však ruská vášeň pro vlivová či aktivní opatření (a také agenty nelegály). Jedinou změnou tak je skutečnost, že techniku ‚rozděl a panuj‘, resp. ‚ovlivni, rozděl a panuj‘ nepoužívají vůči ČR, EU a NATO pouze Rusové, ale také Číňané.“
... a ostřílení zpravodajci BIS dávají krk na to, že Kaluginova téměř celoživotní vášeň pro subverzi a vlivová a aktivní opatření náhle vyhasla a soudruh Kalugin, když mluví pro CNN, mluví pravdu, a na to čestné pionýrské.
Autor je bývalý zpravodajec BIS a bezpečnostní analytik
PL, 8.8.2017