Česká republika se hodlá proti požadavkům EU na přerozdělování migrantů bránit poukazováním na laxní přístup Itálie a Řecka a opakováním argumentu, který neustále zmiňují čeští politici – že kvóty a přerozdělování migrantů nefungují.
To je sice prozatím pravda, ale nemůže to být hlavním důvodem našeho odmítnutí zajišťovat kolonizaci vlastní země Afričany a orientálci v režii EU. Znamená to snad, že kdyby povinné kvóty fungovaly, tj. kdyby je ostatní země dodržovaly, Italové a Řekové spolupracovali a migranti s usazením u nás souhlasili a zůstávali na našem území, potom by bylo všechno v pořádku a my bychom se do projektu ochotně zapojili?
Pokud je to tak, ať to naši politikové řeknou hlavně české veřejnosti. Před volbami by bylo dobré vědět, jak to kdo myslí a co hodlá v této věci ve skutečnosti dělat. Naši partneři v EU totiž hodlají učinit všechno, aby kvóty fungovaly, tím se netají.
Důvodem našeho odmítnutí kvót a přerozdělování migrantů musí být jedině explicitní nesouhlas naší republiky s celkovou dnešní politikou EU vůči migraci a s falešným ztotožněním masové migrace s azylovou problematikou. Mezinárodní úmluvy, pravidla a postupy v této oblasti mají své kořeny v době studené války a byly zaměřeny na zkoumání osudů jednotlivců pronásledovaných totalitou. Nejsou aplikovatelné na masové migrační pohyby mající charakter stěhování národů za lepšími životními podmínkami.
Pokud EU toto nepochopí a svůj přístup nezmění, vystavuje občany členských zemí hrozbě vážné destabilizace poměrů, bezpečnostním rizikům a velmi nejisté budoucnosti. To nelze ospravedlnit žádnými frázemi o solidaritě a humanismu. Problémy světa nelze řešit přestěhováváním miliónů lidí. Na takových šílených projektech se naše země podílet nemůže a nesmí.
To je principiální věc, která stojí za jakýkoliv střet s dnešním vedením EU. Pokud bychom jej prohráli, je na místě uvažovat o vystoupení.
Autor je výkonný ředitel IVK