Čeští vojáci se opět učí bránit středoevropský terén
Čeští vojáci budou působit v Pobaltí. Tak zní zpravodajské titulky k rozhodnutí Poslanecké sněmovny. Na první pohled banalita. Jednotky Armády České republiky, 290 mužů či žen, budou v rámci NATO v letech 2018–2019 rozmístěny na území Litvy a Lotyšska. To přece připomíná jiná nasazení: v Afghánistánu, Mali či na Islandu (letci s gripeny). Ale ta zdánlivá banalita přináší jisté novinky.
Za prvé. Téměř dvacet let, po celou dobu českého členství v NATO, jsme si zvykali na expediční charakter misí v exotických oblastech pouští, polopouští či Arktidy (Island). Jako by vymizela potřeba cvičit v normálním středoevropském terénu, takovém, jaký známe od nás, a s takovými jednotkami, které slouží k základní obraně tohoto areálu. Při vší úctě ke specialistům v Afghánistánu, chemikům či polním nemocnicím znamená nasazení českých jednotek v Pobaltí návrat od expedic k nácviku obrany vlastního území.
Za druhé. Další novinkou bude podřízenost v rámci NATO. Jsou-li vojáci v cizím a exotickém prostředí typu Afghánistánu, drží Američani, Němci či Češi při sobě už proto, že kolem je nepřítel, jenž všechny Zápaďany hází do jednoho pytle nevěřících. V Pobaltí ne. Tam není válka ani Taliban, jen hrozba „zelených mužíků“ z Ruska. Jak bude v tomto prostředí fungovat podřízenost české mechanizované roty německému velení? Asi poprvé v historii budou čeští vojáci pod německým (v Litvě, v Lotyšsku pod kanadským) velením. Profíci v uniformách si jistě zvyknou, ale co profíci v politice? Uvidíme.
Za třetí. NATO se teď ocitá v rozpolcené situaci. Porošenkova Ukrajina říká, že její členství v Alianci je už hotová věc. Není. NATO nikdy nepřijalo člena, jenž by neměl celé své území pod kontrolou a do Aliance by zatáhl nevyřešený konflikt. Například Kypr. Ani Ukrajinu. Důležité je teď rozlišovat mezi tím, co je součástí pravidel NATO (nepřijímat státy s nevyřešenými konflikty), a tím, co by byl nepřijatelný ústupek Moskvě (vycouvat z Pobaltí). Už proto má česká vojenská účast v Pobaltí smysl větší než jen symbolický.
LN, 13.7.2017