Oba pronesli na začátku svého prezidentování zásadní projev v arabské zemi
V souvislosti s nedávným projevem Trumpa v Rijádu jsem si znovu přečetl Obamův projev, který v červnu 2009 přednesl na káhirské univerzitě v prvním roce své vlády. Obamův proslulý projev měl podle levicových komentátorů tenkrát napravit vztahy s muslimským světem, údajně poškozené za vlády presidenta Bushe. Obama nabízel muslimskému světu nový začátek vztahů se Spojenými státy.
Co řekl Obama v Káhiře? Především pochválil spoluorganizátora akce, islámskou školu Al-Azhar, z níž vzešel zakladatel Muslimského bratrstva a která vynesla mnoho rozsudků fatwa nad zastánci demokracie, z nichž mnozí byli následně zavražděni; Obama označil školu za maják učenosti. Vysvětlil, že mezi islámem a ostatním světem se vyvinulo napětí hlavně kvůli kolonialismu, a taky trochu kvůli studené válce, čehož zneužila malá menšina v muslimském světě. Útok proti Americe v září 2001 vedl bohužel některé lidi v Americe k víře, že islám je Americe nepřátelsky naladěn, ale Obama svým projevem nabídl nový začátek, protože Amerika a islám sdílejí stejné principy, stejně jako toleranci a úctu ke všem lidským bytostem. Proto hájí americká vláda právo žen a dívek nosit hidžáb a měla by trestat ty, kteří by jim v tom bránili.
Obamův projev byl často přerušován potleskem. Citoval z koránu, a jelikož z koránu se toho moc citovat nedá, jeho poradci mu absurdně namíchali mezi domnělé citáty z koránu i citát z židovského talmudu, a to zrovna nejméně vhodný pro arabskou duši: „Kdo zachrání jednoho člověka, jako by zachránil celý svět.“ Obama se též omluvně vyjádřil o americké válce v Iráku a odsoudil americké vměšování v Íránu před 60 lety.
Jako druhý hlavní zdroj napětí, hned po nehezkých aktech oné nepatrné muslimské násilné menšiny, označil Obama „situaci mezi Izraelci a Palestinci“. Sice holokaust byl prý bezprecedentní, ale na druhé straně se nedá popřít, že také palestinští muslimové a křesťané nezměrně trpí bolestí z vykořenění a též denním ponižováním – prostě situace Palestinců je v důsledku izraelské okupace nesnesitelná (samozřejmě potlesk). Amerika nepřijme legitimitu izraelských usedlostí. Když pak Obama řekl, že „volby samy o sobě neznamenají opravdovou demokracii“, z extrémistického publika neuznávajícího zvolení Mubaraka egyptským prezidentem se ozývaly nadšené výkřiky „we love you“, a Obama skromně děkoval (ovšem když za pár let nato vyhrálo v Egyptě Muslimské bratrstvo, Obama volby bezvýhradně uznal).
Islám se podle Obamy může pochlubit tradiční tolerancí, a za příklad dal Indonésii, kde sám jako muslim zamlada žil (my jsme bohužel před několika dny slyšeli o uvěznění křesťanského starosty Jakarty za údajnou urážku islámu). Obama jmenoval mnoho muslimských zemí, které se prý chlubí rovnými právy pro ženy, a pokáral Spojené státy, kde mají podle něj muslimové ještě problémy s možností plnit své náboženské povinnosti.
Svůj projev ukončil Obama chybným tvrzením, že všechna náboženství mají společné to, že žádají, abychom činili jiným tak, jak chceme, aby oni činili nám.
Obamova vstřícnost a neznalost nepřinesly nic než zhoršení vztahů se všemi americkými spojenci na Blízkém východě včetně Saúdské Arábie, Egypta a Izraele. Občanské války a anarchie se rozšířily po celém Blízkém východě a Africe. Miliony lidí uprchlo ze svých domovů. V Libyi dav zlynčoval a znásilnil nejen svého vládce, ale i amerického velvyslance, v Egyptě se k moci dostalo Muslimské bratrstvo, vznikl Islámský stát, jehož teroristické operace se rozšířily do všech kontinentů, Sýrie se téměř rozpadla a v občanské válce tam zahynulo půl milionu lidí. Extrémní islám byl posílen všude včetně Turecka. Evropa byla zaplavena násilnými přistěhovalci a Rusko posílilo svůj vliv na Blízkém východě. A na závěr své vlády Obama nešikovnou smlouvou s Íránem umožnil jeho jaderné vyzbrojení v budoucnu.
Jak se od toho Obamova lišilo Trumpovo poselství, které též v prvním roce své vlády nedávno přednesl v Rijádu? Především se mu dostalo daleko uctivějšího přijetí, v obecenstvu nebyli islámští náboženští myslitelé, ale vysocí představitelé 40 islámských zemí. Jeho projev byl brán vážně, i když během něj nikdo netleskal.
Trump začal s tím, čemu všichni rozumí. Tedy ne s láskou k lidským bytostem, ale s penězi, a poděkoval saúdskému králi za investici 400 miliard dolarů v obou zemích a zvláště za nákup amerických zbraní v hodnotě 110 miliard dolarů. Přátelské svazky jmenoval v jedné větě se svazky obchodními. O teroru nemluvil jako o nedorozumění, ale jako o zlu. Připomenul barbarské útoky v New Yorku, Bostonu, San Bernardinu a Orlandu a nebál se mezi teroristickými organizacemi jmenovat Hamas a Hizballáh.
Trump sice na začátku oznámil, že nepřišel nikomu radit či přikazovat, jak má žít a co má dělat, ale nakonec slib nesplnil a hlasitě vyzval představitele 40 muslimských států (tj. radil jim), aby vyhnali teroristy ze svých modliteben, ze svých společenstev a ze svých zemí. Řekl, že muslimské státy musí (tj. přikazoval jim) na sebe vzít část břemene v tomto boji proti zlu. Náboženští vůdci (bylo jasné, že muslimští) musí jasně učit, že barbarství nepřinese slávu a že hrdinové nevraždí bezbranné. Trump odsoudil Írán jako hlavní příčinu nestability na Blízkém východě a jako hlavního sponzora teroru ve světě.
Velice rozumně zněly Trumpovy úvahy o realistické, ale zásadové politice (principled realism), která se bude učit ze zkušenosti a ve vtahu k jiným nebude hledat dokonalost, ale spíš partnery pro spolupráci, a bude se řídit společnými zájmy; tato politika dá přednost reformám před intervencí a bude usilovat o mír.
Diplomat samozřejmě musí lichotit a Trump dal úlitbu mnoha muslimským činitelům. Vyjádřil obdiv k muslimským tradicím a kultuře, pochválil boj Afghánců proti Talibánu a také pomoc Jordánska a Turecka uprchlíkům. S Trumpovým úsilím o mír a s jeho komplimenty pro muslimy by souhlasil i Obama, ale Trumpovy plány zněly celkově realističtěji.
Samozřejmě, že cynik si snadno najde body v Trumpově projevu, kterým se vysměje. Trump se s posvátnou úctou zmínil o otci dnešního krále, Abdulazízovi, který byl podle západních měřítek loupežník a mnohonásobný vrah, a jehož posvátný odkaz dnešní král podle Trumpa rozvíjí. Trump oznámil, že nyní spoluzaložil v Saúdské Arábii jakési Globální centrum pro boj s extrémní ideologií, čemuž se nelze nezasmát, když s uvědomíme, že bin Ládin a většina teroristů, kteří napadli New York v roce 2001, byli Saúdové, a to dokonce spjatí s rozvětvenou královskou rodinou. Pojem „principled realism“, kromě toho, že nám může připomínat pojem „reálný socialismus“, zavání upravováním principů podle reálné (finanční) situace; kdo by zahodil 400 miliard jenom kvůli nějakým nejasným principům.
Trump vyjádřil naději, že jeho návštěva znamená začátek konce éry teroru. Optimismus je diplomatovou povinností, i když se zdá dost pravděpodobné, že v Afghánistánu se znovu dostane k moce Talibán, a že geny a kultura povedou Araby a muslimy jen k chaosu i v budoucnu, což je vidět již dnes v Sýrii, kde všechny bojující strany jsou podle měřítek Západu zloduši.
Trump odsoudil ve svém projevu ISIS, ale zároveň se pochlubil raketovým útokem na pozice prezidenta Assada, který proti ISIS bojuje. Trump použil opět to staré klišé, že kdysi žili židé, křesťané a muslimové bok po boku, aniž by připomněl, že křesťané a židé žili po boku muslimů jako otroci. Blízký východ označil za kolébku civilizace, aniž by zmínil, že Arabové tu kolébku zničili a její tvůrce vybili nebo zotročili (mezi nimi jsou dnešní křesťanští koptové a další). Egypt a Saúdská Arábie prý mají inspirující minulost, ale bohužel je to Egypt, který iniciuje v OSN a UNESCO resoluce o tom, že Židé nemají historickou vazbu na Jeruzalém, a je to Saúdská Arábie, kde základním zákonem je, že Židé se tam nesmí usídlit (židovskou Ivanku ale na návštěvu s Trumpem pustili).
Trump také zapomněl, že 15 z 19 teroristů vedoucích útok na New York v roce 2001 bylo ze Saúdské Arábie, ostatní z Egypta. Na troskách měst, která si Arabové sami zničili, prý vykvetou nová města a znepřátelená srdce se prý zapálí pro mír. Otázka je, zda se zapálí i srdce těch, kteří letošního 15. dubna na silnici u Aleppa vylákali z evakuačních autobusů děti na bonbony k autu, které odpálili, přičemž podle sdělené UNICEF zabili 60 dětí.
Pokrytectví a úmyslné zapomětlivosti v Trumpově projevu, ve srovnání s Obamovým, neubylo, ale přibylo pragmatičnosti. Snad Trumpova politika povede Blízký východ k jinému období, než bylo to Obamovo arabské jaro – věřme, že to nebude íránské jaro. Musíme doufat, že alespoň část z Trumpových plánů a dobrých úmyslů se uskuteční a že jeho realističtější politika alespoň trochu připraví Západ na katastrofickou budoucnost, která se nevyhnutelně a osudově blíží s rostoucím vlivem islámu a politické korektnosti ve světě.