Na začátku si dáme otázku. Nikoliv tu z češtiny, znějící „co tím chtěl básník říci?“, neb nejde o básníka, ale o politika.
Jistý politik, usilující o roli vůdce státu a národa, si za to, že se ujme toho dějinného úkolu „vyvést společnost z krize“, dal následující požadavky:
Ve Straně si vymiňuje, že bude rozhodovat o konečné podobě kandidátek a bude mít právo veta i ve volbě do předsednictva. On sám bude odpovědný za výběr šéfa strany. Jistě si vybavíte film „Někdo to rád horké“, kde hlava všech mafiánů zahajuje svůj proslov slovy: „Před deseti lety jsem se stal vaším předsedou. A mohu říci, volili jste dobře.“
Dále bude on osobně schvalovat kandidáty na ministry, jen on bude vyjednávat s jinými politickými subjekty a určovat priority vývoje.
Takže hádejte: Byl to Lenin? Nebo Stalin? To ne, Stalin ministry hlavně nechal střílet.
Co Mussolini? Kdepak! Ten měl jako partnera Velkou fašistickou radu (Gran Consiglio del Fascismo)! A nakonec se (srab jeden?!) od ní nechal odvolat!
No, a co takhle Hitler? Na toho by to pasovalo, ne?! Hitler to taky chtěl podobně, ovšem já jsem zapomněl dodat, že dotyčný mladý vůdce požaduje také paritní zastoupení žen a mužů ve všech orgánech, dokonce i když nebudou členy strany.
Takže Hitler taky ne. Ten byl na blbnutí s paritou žen příliš normální. Stalin a Gottwald sice chtěli poměrné zastoupení „dělníků, rolníků a pracující inteligence“, ale stačila jim u nás soudružka Hodinová-Spurná (jí se prý kladla otázka, zde je tedy „hodinová“, anebo „vzpurná“). Soudruzi říkali, že ženské jsou při používání moci naprosto šílené. Viz slavná kniha „Jak chutná moc“ od Ladislava Mňačka.
Obama to nebyl, i když si to myslel a zkusil propagovat, na to je Amerika moc festovní systém.
U nás by to jistě mohl mít v úmyslu také třeba zelený Bursík, zelený Stropnický anebo parta kolem Marxové a mladého Dienstbiera. Ale ta by to nevyhlašovala takhle veřejně. Ta by hlásala „rovné zastoupení žen“ všude, ale o funkce by se porvala. Veřejně. Jako zelení a rudí u moci vždycky.
Tak já vás nebudu napínat. Tuhle hrůzu, proti níž je většina západních politiků politicky korektní éry rozměklými demokraty, pronesl nový třicetiletý vůdce rakouských lidovců Sebastian Kurz. A myslí to vážně. A po jeho prohlášení lidovcům u sousedů silně stouply volební preference.
To jsou věci! Mladík vyhlašuje „osvícenou diktaturu“ a národ rakouský jásá. Pokud si někdo právě teď říká, že jim je to podobný, Hitlera taky vítali jako spasitele, tak opatrně.
On ten francouzský Macron, ten vystajlovaný „model“ se sklony ke gerontofilii, vlastně neslibuje nic jiného. A Kurz na rozdíl od Macrona nevyhrožuje jiným členům EU, tedy konkrétně východním, jak s nimi - tedy i s námi - zatočí.
I náš Babiš si něco takového nechal dát do stanov ANO, a je to u nás nejpopulárnější politik. Takže my jsme blbci také? No, nebyl bych tak rychlý v odsudku, ač Babiš není můj šálek čaje. Spíš jej pokládám za něco jedovatě nepoživatelného, tedy politicky.
Po dlouhých desetiletích boje za lepší zítřky řízeného v bílé části civilizace levičáky všech barev - rudými, zelenými, hnědými, genderovými a jinými - jsme ve větší krizi, než si chceme připustit. Lid od severu k jihu, od východu k západu Evropy, ale i v USA už toho má dost. Množství politických žvanilů, blábolilů, vyhlašovatelů tisíců různých příkazů a buzerací a tupců bezmocně přihlížejících, jak se svět mění a naše civilizace upadá, už přesáhlo bod zlomu. Muslimové všech barev a národností okupují Evropu a vraždí a „politici jsou v duchu s oběťmi“.
Národy si ve velké části myslí, že to s těmihle údajnými liberály, což jsou ve skutečnosti milovníci totality nenávidějící všechny, kteří si myslí něco jiného, to už nejde dál. Lidé chtějí někoho jiného. A bojí se, že když se povede vyhnat volbami „obamisty“ a „hillaristy“ jako v USA, tak tam nová generace mladých totalitářů a starých levicových šíbrů vyvolá téměř občanskou válku. Přitom se z nich chce celému světu zvracet.
A tak přichází na řadu volání po Vůdci, který povládne silně a tvrdě a spravedlivě. Což je oxymóron, silná a tvrdá vláda nikdy není spravedlivá. Ale je nutno přiznat, že někdy zachrání národ anebo civilizaci. To věděli už staří Řekové.
Sebastian Kurz je v Rakousku populární hlavně proto, že on jediný ze západních politiků sezval politiky z postsocialistických států a Balkánu, nešklebil a nevytahoval se na ně a k vzteku Německa se s nimi dohodl, jak zastavit společně balkánskou uprchlickou či spíše imigračně-okupační cestu muslimů.
Kdyby nebyly zavřeny hranice na Balkáně, Erogan by nemohl podepsat dohodu s Merkelovou, protože výbuch kolem „zátky“ na makedonských, bulharských a maďarských hranicích by se přelil zpět do Turecka. Emigranti, zákazníci pašeráckých band podporovaných z politických důvodů Tureckem, by se snažili navrátit. Ti, co se na cestu připravovali, by se začali bouřit v Turecku. To je jeden z hlavních důvodů podpory Sebastiana Kurze. A zuřivosti Merkelové a amerických levičáků. Dvouletá zkušenost Rakušanů s muslimy a s neschopností a vyčůraností Bruselu je poučila..
Obamistické pokusy USA o převraty v Makedonii, v Černé hoře, stejně jako bourání vlád ve Slovinsku a v Rumunsku, vlastně neuspěly. I když na to dal Obama všechny síly administrativy USA a Soros (a údajně i Albrightová) miliardy.
V Rakousku jsou také lépe informováni o dění na Balkáně. A sluníčkářů mají čím dál víc plné zuby. Takže zemí zní od mladé internetové mládeže : “Sebastian Kurz for the Prime Minister.“
V Maďarsku vládne Orbán, ve Varšavě Kaczyński a bruselská levice zuří. A v Rakousku má šanci Kurz. Muslimové obsazují západní Evropu a přichází čas silných mužů. Dnes žijeme v čase Chamberlainů, Daladierů a Merkelové. Je jen otázka, kdy a co se stane.
Čeká nás divoký čas. Ale myslím si, že jediný „silný muž“ u nás, Babiš, není řešením.
P.S. Psáno před teroristickým útokem v Manchesteru. A politicky korektní idioti v Blesku uvedou článek o něm titulkem: „Teror v Manchesteru: Mayová čeká nový útok. Brit zavraždil i malou Saffie (8)“. Jaký Brit, vy idioti?! Byl to muslim! Britové jsou křesťanští anglikáni. Ti dnes žádné útoky nepáchají.