BLÍZKÝ VÝCHOD: Jako ozvěna dávného snu
Měl jsem spoustu snů. Jeden ve věku začínajícího teenagera. Aby vedle sebe vlály vlajky Egypta, Jordánska, Sýrie, Libanonu – a Izraele. Na znamení vzájemného přátelství.
Toto mé přání bylo splněno jen zčásti. Mírem mezi Egyptem a Jordánskem na jedné a Izraelem na druhé straně.
A co Libanon? Atentátem na prezidenta Bašíra Džamáíla v září 1982 vzal můj sen za své.
Pak je tu Sýrie. Existuje naděje? Velice malá. Má podobu zkratky NSF, která patří Frontě národní spásy. Jedné z mnoha syrských opozičních skupin stojících proti vládě diktátora Asada.
Od jiných skupin a v jedné záležitosti se podstaně liší. Vztahem k Izraeli.
Izraelský server Jpost.com informoval 15/4 o prohlášení NSF adresovaném Židům k probíhajícímu svátku Pesach:
Jménem politického a vojenského vedení a jménem všech členů Fronty národní spásy zasíláme pozdravy židovskému národu v celém světě, ve Státě Izrael a Židům v Sýrii u příležitosti svátku Pesach. Hag Sameach. (Radostné svátky).
Jpost.com připomíná, že NSF zveřejnila před několika měsíci jakousi cestovní mapu zaměřenou na syrsko-izraelský mír. Kromě toho server uskutečnil e-mailové interview s jejím čelným představitelem, Fahdem Al Masrim (obr. níže), někdejším mluvčím Svobodné syrské armády, která svádí boje s vojsky damašského režimu. Pokud by se tato skupina dostala v Sýrii k moci, splnil by se sen všech, kdo touží po míru a přátelství mezi Damaškem a Jeruzalémem. NSF a Al Masri se totiž hlásí k následujícímu:
- uznávají Stát Izrael a vnímají ho jako bezpečného souseda;
- usilují o přátelské vztahy s Izraelem;
- požadují vypovězení íránských vojenských poradců ze Sýrie a taktéž bojovníků Hizballáhu;
- zasadili by se o zákaz transferu zbraní přes území Sýrie do Libanonu.
Pokud jde o citlivou záležitost Golanských výšin, volá NSF po spravedlivém řešení, které uspokojí oba národy, Syřany i Izraelce. Tady už je prostor pro kompromis. K tomu Fahd Al Masri v e-mailovém interview pro Jerusalem Post uvedl svoji vizi:
Golany musí být přeměněny v zahradu míru sloužící syrskému i izraelskému obyvatelstvu. Stanou se oázou bezpečnosti a stability a prostorem pro společnou kooperaci. Mírové Golany se podle Al Masriho mohou stát světovou turistickou atrakcí. Po nastolení míru by oblastí mohla vést železnice na trati Damašek – Dará – Bejt Šean – Haifa (orientační mapa níže).
Ani to ale není všechno. Al Masr počítá s tím, že po svržení Asadova režimu podnikne NSF kroky směrem k navázání strategického partnerství s Izraelem, který podle jeho mínění představuje důležitý most směrem na Západ. NSF chce těžit z izraelských zkušeností při stíhání nacistických zločinců (ve vztahu k válečným zločincům v Sýrii) a využít izraelských odborných zkušeností a technologií zejména, pokud jde o zemědělství, ale i další odvětví.
Člověk si při čtení těchto slov pronesených z arabských úst připadá jako Alenka v říši divů. Vždyť přesně o to izraelští představitelé od vyhlášení státu usilují. O mír, dobré sousedství a spolupráci s cílem povznést k prosperitě celý Střední východ.
Je tu ale „malý“ problém: realita. NSF a její představitel Al Masri představují výjimku potvrzující pravidlo. Kromě Kurdů totiž většina arabských/muslimských syrských protirežimních skupin (teroristy v to nepočítaje, neboť u nich to musíme považovat za samozřejmost) Izrael nenávidí. I kdyby se NSF po pádu Asada prosadila jako vládní síla, podaří se jí přesvědčit o svém programu ostatní? A byla by s to svůj program obhájit ve svobodných volbách? V zemi, kde jsou lidé desetiletí živeni nenávistnou protiizraelskou propagandou?
Už jen otázky takto kladené nás vracejí z líbezných výšin idealismu do tvrdé reality. A realisticky vnímají vize NSF také v Izraeli. Za všechny uvedu reakci poslankyně Knessetu Ksenie Svetlovové z opoziční Sionistické unie, která je členkou parlamentního výboru pro zahraniční otázky a obranu.
Svetlovová je nohama na zemi. Samozřejmě že by si přála, aby Al Masriho postoj k Izraeli sdílely ostatní syrské opoziční skupiny. Současně ale pochybuje, že by mohl své myšlenky v nynější době prosadit. Říká: Vím, že je docela osobností v opozici, ale myslím, že žádná taková osobnost nemůže nic podniknout bez souhlasu USA a Ruska. Je vcelku jedno, jaký má takový člověk plán; záleží na tom, jaké má vztahy s těmito klíčovými hráči. Jako většina takovýchto plánů, je i cestovní mapa NSF v tomto okamžiku čistě teoretickou záležitostí.
Izraelský pragmatismus v praxi. Nicméně platí, že důraz cestovní mapy NSF na vypuzení Íránu a Hizballáhu ze Sýrie koresponduje se zájmem Izraele, aby na Golanech (na syrské straně) nebyl přítomen ani jeden z těchto hráčů.
Kvůli svým názorům je Al Masri upřímně nenáviděn libanonským hnutím Hizballáh. Ač samo je organizací teroristickou, označuje tímto termínem ty, kdo teroristy nejsou – třeba právě Fahda Al Masriho, jak je patrné ze screenshotu na obrázku níže. Blízkovýchodní zloděj křičí z plna hrdla: Chyťte zloděje! Tím se ovšem svého cejchu lupiče nezbaví.
Vize mírové budoucnosti: železnice z Izraele do Sýrie. Zatím jen v představách jednoho z lídrů syrské Fronty národní spásy. Vést by měla z Haify (1) přes Bejt Šean (2) v Izraeli do syrského města Dará (3) a dále do Damašku (4)./Podklady: Google Maps.
Poslankyně Knessetu Ksenia Světlovová ve studiu arabského vysílání izraelské televize i24news. Jako absolventka blízkovýchodních studií Hebrejské univerzity ovládá arabštinu. Tu využila ve své původní profesi - jako televizní žurnalistka působila mj. v Sýrii a Egyptě./Zdroj: Web i24news.
Fahd Al Masri ve studiu francouzské rozhlasové stanice Europe 1/Web: Zdroj stanice.
Výhoda: při jednání s šéfem Palestinskoarabské národní autonomie Abbásem může Ksenia hovořit v jeho mateřštině./Zdroj: Times of Israel.
Screenshot libanonské televizní stanice Al Manar napojené na teroristickou organizaci Hizballáh. Šipka ukazuje, že Fahda Al Masriho považuje za teroristického lídra. Tak to je ukázkové chucpe.