SVĚT: Ve válce o hidžáby vyhrává Írán
Nejen proto, že se mu podvolily členky první feministické vlády na světě, jak se současný švédský kabinet sám nazývá. Nejnovějším důkazem je dění kolem ženského šachu.
Při nedávné návštěvě Teheránu si členky švédské vládní delegace poníženě daly na hlavu šátky. Udělaly to „dobrovolně povinně“, což je termín, který my starší dobře známe z éry, kdy u nás totalitně vládla komunistická strana. V Íránu je také svého druhu totalita – ajatolláhovský islamistický režim. Proto ty šátky. V tomto a podobných kontroverzích nejde o úctu k hostiteli, ale o hrubé pohrdání svobodou hosta.
Něčeho podobného, ale v principu podstatně skandálnějšího a obludnějšího, jsme v těchto dnech (do 4. března) svědky na ženském šachovém mistrovství, který hostí íránské hlavní město Teherán.
Turnaj má dvě základní pravidla: knock-out systém a povinný dress-code.
Což znamená, že se hraje vyřazovacím systémem a hráčky musí mít na hlavě šátek. Povinně. Proč?
Zastánci této praxe, a je s podivem, že je najdeme i v české komunitě internetových debatérů, říkají, že je správné respektovat v cizí zemi její kulturu, pravidla a zvyky. To je ale jenom část pravdy, neboť současně platí cosi o úctě k hostovi a respektu k jeho kultuře, pravidlům a zvykům. Ve společenství civilizovaných lidí jde vždy o oboustranný KOMPROMIS (jak by měl vypadat v případě teheránského MS, uvádím níže).
Nebo-li: pakliže se ženský světový šampionát bude konat v nějaké rozvojové zemi, ve správním středisku oblasti s převahou domorodého obyvatelstva, kde je zvykem, že ženy běžně chodí „nahoře bez“, také mezinárodní šachová federace FIDE přistoupí na to, že účastnice turnaje budou hrát polonahé? Totéž platí pro muže tam, kde jediným oděvem místních pánů je čelenka a koteka - schránka na penis. Jsem si jist, že FIDE s požadavkem, aby šachistky /šachisté dodržovali lokální dress-code, souhlasit nebude a když si jej budou hostitelé vynucovat, o pořadatelství přijdou.
Tak proč stejné pravidlo neplatí v případě muslimských šátků???
Na teheránské šampionátu měla FIDE trvat na svobodě volby: kdo chce, ať v šátku hraje, kdo nechce, toho nesmí nikdo nutit.
Protože ale řídící orgán světového šachu toto prosadit nedokázal, musely se bránit samy šachistky a ty, které se nechtěly ajatolláhovskému diktátu podřídit, účast na MS odřekly. Ukázaly, že svoboda pro ně znamená víc než případný titul mistryně světa. Za to si zaslouží velké uznání.
Patří mezi ně kromě jiných Američanka Nazi Paikidzeová (obr. níže) nebo špičková ukrajinská šachistka Mariya Muzyčuková, mistryně světa 2015 (její sestra Anna hraje v Teheránu finále s Číňankou Zhongyi Tanovou - obě s šátkem hlavě).
Povinný šátek na hlavě měla ostatně i jediná Češka na turnaji, byť hrající v barvách USA - Kateřina Němcová (obr. níže). V úvodním kole vyřazovacího pavouka prohrála se Švédkou Piou Cramlingovou1/2 ku 1 a 1⁄2 bodu.
Zločiny íránských šachistů
Proč se některé přední světové šachistky brání nošení šátku a raději se vzdají špiškového soutěžního podniku? Nazi Paikidzeová k tomu na webu NSS.com říká:
Nebudu nosit hidžáb a podporovat tak utiskování žen. ... Je nepřijatelné, aby se MS konalo v místě, kde ženy nemají základní práva a je s nimi jednáno jako s občany druhé kategorie.
Že tomu tak skutečně je, dokládá nejnovější skandál kolem Dorsy Derakhshaniové, íránské šachistky, která na nedávném mezinárodním turnaji v Gibraltaru vystupovala prostovlastá – a stihl ji za to trest. Posedlost ajatolláhů hidžábem vyústila v její vyloučení z národního týmu. (Jako účelové lži se tudíž ukazují všechny řeči o tom, že šátek v Íránu je div ne dobrovolný módní doplněk, tak proč tolik povyku kolem něj.)
A aby těch obludností nebylo dost, z národního výběru byl vyloučen také Borna, bratr šachistky, který se dopustil dalšího zločinu, v očích ajatolláhů neodpustitelného: v Gibraltaru nastoupil v prvním kole proti Alexandru Huzmanovi. A v čem že byl problém? Inu v tom, že soupeř je šachistou Státu Izrael.
Server Echo24.cz cituje v této souvislosti šéfa šachové federace ajatolláhovského režimu Pahlevandzeho:
Prvním krokem (vůči sourozencům Derakhshaniovým) je zakázat jim účast na turnajích pořádaných v Íránu. A ve jménu Íránu nadále nebudou mít možnost reprezentovat národní tým.
Dovolím si navrhnout jiné řešení:
Prvním krokem by mělo být okamžité vyloučení Íránu z mezinárodní šachové federace a totální bojkot této země, pokud jde o pořadatelství jakýchkoli šachových podniků.
Vím ale, že je to návrh z oblasti sci-fi. Zejména za situace, kdy FIDE pořádá svůj šampionát v Teheránu a akceptuje nehorázné, do soukromé sféry šachistek zasahující podmínky.
Jak hluboko jsme to jen klesli – a ostudně umožnili ajatolláhům mít navrch.
Češka hrající za USA Kateřina Němcová (vpravo) v úvodním kole teheránského turnaje. Soupeřkou jí byla Pia Cramlingová ze Švédska. Zn.: Bez šátku ani tah. (Zdroj: Web teheránského MS)
Detail předchozího obrázku. Kateřina k nepoznání. Člověk má pocit, že snad konvertovala. (Zdroj: Web teheránského MS)
Jedna z těch, které se ajatolláhovskému diktátu odmítly podrobit. Špičková americká šachistka Nazi Paikidzeová. (Zdroj: Web: NSS.cz)
Odvahu zůstat sama svá našla i íránská šachistka Dorsa Derakhshaniová. Na turnaji v Gibraltaru (23. 1. - 2. 2. 2017) se pohybovala bez hidžábu, za což ji následně stihl trest nenávistného a netolerantního teheránského režimu. Zde při rozhovoru (vpravo) pro twitterový účet Gibchess. (Zdroj: Washington Post)