Britský list The Guardian, německé i švýcarské noviny děsí své čtenáře komentáři k Trumpově inauguračnímu projevu. Označují Trumpa za „chuligána“. Strach se šíří korektní Evropou.
Evropský tisk a média obecně vyhodnotil inaugurační projev Donalda Trumpa jako nejhorší z možných. Trump při inauguračním projevu ctil obvyklé zdvořilosti, ale tón jeho projevu svědčil o děsivé změně v Americe. Byl určen těm, kdo ho volili, nikoli většině, která ho nevolila. Jeho nacionalismus pod heslem Amerika na prvním místě je hrubý a nestoudný. Projev překypoval opovržením vůči všemu, co představuje hlavní město (Washington), které se nyní snaží podrobit své vůli,“ napsal The Guardian. Trump přitom neuvedl žádné podrobnosti, jak chce svých cílů dosáhnout.
Připomeňme, že britský tisk píšící o „nestoudném“ Trumpově nacionalismu je konfrontován s britskou realitou, kdy Britové těsnou většinou odmítli setrvání v EU. Nedávný projev Theresy Mayové nepoužil výrazivo Trumpa, nicméně v zásadě znamená jedno a to samé - vrátit moc do rukou britské vlády a zajistit „velkou“ budoucnost Velké Británie mimo EU. Nebylo tam ani slovo o Británii na prvním místě, ale neznamená to ve skutečnosti nic jiného.
Je naprosto zřejmé, že ani Rusko nemůže po Trumpově projevu oslavovat. Není jednak co a navíc, pokud se Vladimir Putin bude chovat dál jak v éře Obamy, dostane od Trumpa za vyučenou. Trump bude chtít s Putinem spolupracovat tam, kde to bude pro USA považovat za správné, ale nepodepíše mu žádný bianco šek, aniž by za to cokoli pro Spojené státy získal.
Pokud se média pod vlivem korektnosti a „spravedlnosti“ kojila jakousi nadějí, že Trump po nástupu neudělá to, co říkal v kampani, evidentně se zmýlila. Těžké časy nyní prožije Spolková republika Německo. Jestliže nevezme novou realitu ve Washingtonu na vědomí a bude se dál snažit hrát roli politické velmoci, do níž jí svou pasivitou dopomohl Obama, dostane od Trumpa také přes prsty. Najednou se ukáže, že Německo zdaleka nemá na roli, kterou začalo hrát v globálním měřítku, a jeho vliv se významně sníží. I v EU se pozice Německa významně sníží a samotná Unie projde těžkou zkouškou soudržnosti. Její existence není ještě zcela ohrožena, nicméně na dveře bruselské byrokracie klepe nutnost reforem zatím nejhlasitěji.
Zcela zásadní pro vztah Evropy a USA bude zřejmě schůzka na nejvyšší úrovni NATO v dubnu tohoto roku. Trump na ní zcela jistě pohrozí, že nebude nečinně přihlížet tomu, že spojenci USA v NATO neplní své finanční závazky vůči alianci. Skončí „selanka“ a „ujišťování“ o dobrých úmyslech. Trump může situaci vyhrotit, protože jednak na to má a jednak je to zřejmě jediná cesta jak donutit líné evropské kapry k tomu, aby se konečně probudili.
www.janbarton.cz
Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz