S novým rokem se v Austrálii obvykle zveřejňují dokumenty, které z různých důvodů podléhaly třicetiletému embargu. S tím v těchto dnech také vychází najevo, co přesně vedlo vládní kabinet Severního teritoria k tomu, aby nechal znovu přezkoumat případ uvěznění Lindy Chamberlain. Během pátrání po ztraceném britském turistovi se totiž nalezl dětský kabátek, což na případ vrhlo jiné světlo.
Jak mohla většina národa uvěřit dosti chabým důkazům předloženým soudu v Darwinu před 36 lety? Nicméně, tak se stalo. Nejprve v ně uvěřili novináři a pod jejich vlivem brzy nato i veřejnost. Případ se udál v roce 1980, soud se svým rozsudkem přišel o tři roky později. Stát se to o třicet let dříve, Lindy Chamberlain by jako vražednice své devítitýdenní dcery Azarie byla za souhlasu značné části obyvatelstva Darwinu i zbytku Austrálie pověšena, jak se to stalo v roce 1952 posledním odsouzencům popraveným v Severním teritoriu, jimiž byli dva Češi - 20letý Jaroslav Kočí a 19letý Jan Novotný - odsouzení tehdy za vraždu taxikáře.
Asi tři roky po skončení soudu, který poslal Lindy Chamberlain za vraždu dcery Azarie do vězení na doživotí a jejího manžela Michaela Chamberlaina odsoudil na 18 měsíců podmínečně kvůli “zatajení důkazů”, se tedy v roce 1986 objevily první důkazy, které poukazovaly na nevinu ženy ve věznici, kde dokonce porodila další dítě, které jí bylo odebráno. Několik dní nato byla vězeňkyně prozatímně propuštěna a rozsudek byl v roce 1988 zrušen. Avšak teprve v roce 2012 byla příčina smrti malé Azarie oficiálně zaznamenána jako „as a result of being attacked and taken by a dingo”. Do té doby se nevěřilo, že by něco takového bylo možné. Po dalších případech, k nimž od té doby došlo, se už mínění obrátilo.
Jak tomu vlastně bylo s maličkou Azarií? Její matka Lindy i otec Michael Chamberlain náleželi k církvi Adventistů sedmého dne, jejímž byl Michael pastorem. Onoho kritického dne byli na výletě a nacházeli se v blízkosti proslulé skály, dnes známé jako Uluru, tehdy ještě Ayers Rock. Malá Azaria spala ve stanu, zatímco její rodiče se zabývali pracemi kolem tábora. Lindy náhle začala křičet, že dcera ve stanu není a že zahlédla v blízkosti psa dingo. Hledání, jehož se zúčastnilo kromě policie i více tábořících lidí, vedlo jen k objevu zakrváceného kousku oděvu, který mohl patřit Azarii, což ale v časech před analýzou DNA nešlo dokázat. Nicméně stal se z něho doličný předmět, který podle obžaloby poukazoval na vinu Lindy.
Obžaloba, závisející jen na nepřímých důkazech, předvolala řadu odborníků včetně jedné britské soudní “znalkyně”, která se dokonce vyznamenala tím, že o jakési kolomazi nalezené v autě Chamberlainových prohlásila, že je to lidská krev. Největší problém ale byl v tom, jak se Chamberlainovi, uvyklí tomu se nevzpírat navzdory situaci, v níž podle svého nábožného přesvědčení viděli Boží vůli, chovali před členy médií. Ti očekávali patřičný smutek a nářek, slzy zoufalství, pláč ženy, důstojný, avšak pohnutý výraz muže, prostě něco, o čem by mohli psát. Místo toho byl před nimi pár lidí, kteří byli zjevně vyrovnáni se svým osudem. To a leccos jiného bylo podle mnohých členů sedmé velmoci známkou viny; spekulovalo se mezi nimi hlavně o tom, zda nešlo o nějakou rituální vraždu, lidskou oběť, snad dokonce provedenou na vrcholku Ayers Rock, místě, jaké si přímo volá po něčem podobném. A místě, které podle pověstí Aboriginálců nic moc dobrého nikdy nevěstilo.
Meryl Streep ve filmu Evil Angels (Zlí andělé) hrála v roce 1988 v jedné ze svých nejlepších rolí Lindy Chamberlain a dostalo se jí za ni oscarové nominace. Hrála ji takovou, jakou asi Lindy skutečně byla a nejspíš i je – jako ženu, o níž lze uvěřit, že by mohla být schopna zavraždit. Když se potom veškerá evidence zhroutila, je nám jí líto, protože si jistě ve vězení užila své a někteří jí snad i záviděli, protože od státu dostala víc než milión dolarů kompenzací. Mne přitom mrazí především pomyšlení na to, že kdyby se byla narodila o několik desítek let dříve, mohla se houpat na šibenici v Darwinu, podobně jako ti zmínění dva čeští mladíci.
Pokud by člověk měl mít ještě nějaké pochybnosti o tom, že dingové mohou zabít děti, bylo nám to názorně prokázáno nedlouho poté, co jsme se přestěhovali do našeho současného bydliště. Dům se nachází nedaleko základní školy v Pullenvale, kam také chodil 9letý chlapec, kterého právě v tom roce 2001 dva dingové zabili, když byl s rodiči na výletě na Fraser Island. Žijeme v nebezpečné zemi.
Autorovy stránky: http://www.vkoreis.com/