Když mi synátor před časem oznámil, že se bude ženit s Korejkou, zareagoval jsem otázkou, co že ona je zač, a dozvěděl jsem se, že v Kalifornii vyučuje chemii a její dědeček je bývalým prezidentem či předsedou korejské vlády. Přerušil jsem jeho informace urgentním dotazem, na které že části tamějšího poloostrova.
Odpověď mě zklidnila. Je to ta část jižní, spíš demokraticky než stalinisticky si počínající, ač právě teď se potýká s nepříjemnou komplikací vyjádřenou anglickým slovem impeachement, které anglicko-český slovník překládá jako „ obvinění, obžaloba“, u toho pak menším tiskem zpřesnění „z velezrady“. Stalo se tak rozhodnutím ze začátku prosince minulého roku 2016, když parlament v Soulu naprostou většinou hlasů (234 proti 54) takto přísně rozhodl. O počínání nikoliv prezidenta, ale prezidentky Pak Kun-hje, již postihla taková nemilá procedura za všelijaké její nesprávnosti. Stejný to osud jako několika jejích předchůdců. V porovnání s americkou zkušeností, ve Washingtonu se tak stalo pouze jednou - aféra Watergate, která přinutila Richarda Nixona k rezignaci. Témuž zaslouženému údělu šikovně unikl William Jefferson Clinton, velikánský to chlípník.
V severní polovině Korejského polostrova situace vypadá hodně jinak. Tamější budování socialismu stále setrvává v rukách téže rodiny - od zakladatele státu až k nynějšímu, poněkud přitloustlému vnoučkovi jménem Kim Čong-un, neurčitého mladistvého věku, s jakýmsi švýcarským vzděláním, avšak i s nerudným temperamentem. Například svého strýce Čang Song-tcheka z vysoké politické funkce sesadil a odsoudil k hodně nepěkné smrti - totiž k rozdrásání hodně hladovým vzteklým psem. Tak jsem se tehdy dočítal.
Tento vnouček už je nukleárně vybaven a chvástá se, že brzo brzičko už bude mít k dispozici rakety s jadernou náloží a schopností doletět, zasáhnout a pořádně pošramotit hanebný amerikánský kontinent.
- - -
Do poloviny devadesátých let minulého století se průměrná severokorejská životní úroveň rovnala té čínské. K podstatné změně došlo zásluhou rozpadu Sovětského svazu, dosavadního podpůrce a živitele prosazovatelů marx-leninské chiméry. Po pádu SSSR kremelská asistence uvadla, s výsledkem, že průměrná severokorejská životní úroveň v porovnání s čínskou, dřív stejně velkou či malou, v současné době poklesla na ubohoučkou pouhou osminku čínského standardu.
Posbíral jsem pár zajímavostí: Severní Korea je útvar velikosti amerického státu Pennsylvánie, je o velikosti 120,538 km2, se silnicemi, z nichž necelá 3 % mají asfaltovaný či jinak vylepšený povrch. Americký Bill Gates, jenž nikdy žádná studia nedokončil, má nyní majetek odhadovaný ve výši 78,2 miliard dolarů, což je 4,5krát víc, než je všechno bohatství (chudoba) celé Severní Koreje.
Na počest 70. výročí korejského osvobození od jakéhosi jařma, dne 15. srpna 2015 přestal platit Greenwich Mean Times, tak jak je tomu v Jižní Koreji a celém Japonsku, a došlo k zavedení zvláštní časové zony Pyongyang Time, půl hodiny se lišící od té předchozí. Došlo i k předělání kalendáře. Zavedli si tam svůj vlastní, tzv. juche kalendář. Ten začíná rokem 1912, kdy se narodil vládce Kim Ir-sen. Což teď znamená, že náš nynější čerstvý rok 2017 se stává rokem juche 106.
Tamější armáda se těší mnoha prioritám: má k dispozici lasery a rakety, v jiných státech zakázané, rovněž má impressive cyber warfare unit. Po dosažení 18 let povinná vojenská služba postihuje všechny muže i ženy. Stát má k dispozici 70 až 75 ponorek, což je rozsah arzenálu bývalé velmoci USA.
Školní výchova není příliš značnou slastí. Je to též záležitost finančně náročná. Žactvo
musí platit za vybavení, které mají v učebnách k dispozici: Židle, lavice, cokoliv tam dosažitelné. Též je tam vyučovaným účtováno za otop v obtížném zimním období.
Světový Corruption Perceptions Index hodnotí Severní Koreu jako nejvíc zkorumpovaný stát - na stejné úrovni jako uboze si počínající Somálsko. Takové tvrzení mě mate při představě možností státu krutě trestat, čímž dosahovat účinnou prevenci. (Kdysi jsem četl o praktikách s vybráním několika desítek rodin s podezřelou politickou pověstí - muži, ženy, děti. Došlo pak k jejich nakrmení jedovatou potravou. Nacpáni do prostoru, obehnaném dráty a pro politicky otrlé, správně vybrané diváky, aby si libovali sledováním pozvolného umírání.)
Přece jednom jedna optimistická zpráva: Dočítám se, že v Severní Koreji marihuana, jakákoliv její konzupce, vůbec není trestná.
- - -
Přibývání tlaku v podobě všemožných sankcí na vládnoucího tlouštíka prozatím nedosahuje předpokládaného úspěchu. Začátkem září (2016) uskutečnil pátý nukleární výbuch už příslušně zmenšené bomby, nicméně s intenzitou rovnající se devastaci dosažené v Hirošimě.. Celý svět oficiálně vyjádřil svůj nesouhlas s takovou iniciativou. Tito Korejci mají už jen jednoho spojence, jímž je ovšem Čína. Ta ale neprojevuje dost zájmu krotit svého nesnadného spojence. Prozatím přituhování sankcí, odhlasovaných v OSN, nepomáhá. Čína si udržuje podstatně silné vojenské jednotky na svých hranicích s Laosem, Barmou (nynější Myanmar), Pákistánem, ale na severokorejské hranici jako by spíš převládal mrtvolný klid. Pramálo odvážlivců se pokouší a ještě menšímu počtu se podaří hranici překročit. Těm pramálo úspěšným se na čínské straně dostane označení „nezákonných hospodářských uprchlíků“ (illegal economic refugees ̈) nebo prostě „zločinců“ (criminals). Když se je podaří lapit, následuje předání k nedobrolnému návratu, načež pak buď s trestem smrti nebo dlouhodobým vězením, které se nedá přežít. V letošním vánočním vydání The Economist se dočítám, že na čínské straně zemědělci baží po manželství, avšak bez možnosti najít ochotnou partnerku (však takový je mnoholetý neblahý dopad politiky jednoho dítěte, s výsledným deficitem mnoha milionů chybějících dívek), a proto se daří transakce nákupem korejské nevěsty za pouhý jeden pytel rýže.
Vysvětlení k onomu juche: tím se míní patriotic self-reliance - vlastenecká sebedůvěra, sebejistota, být patriotem, nikomu v roli poslušné loutky. Z čínského hlediska tihle Korejci jsou vnímáni jako nebezpeční renegáti, kdežto nadále neoblomní marxisté-leninisté již pokládají Číňany s jejich reformami za kapitalistické zrádce..
Obtížná pak domluva jakýmkoliv jazykem.
KONEC
Neoficiální stránky Oty Ulče