Jedním z přemnoha sporných bodů právě absolvovaného prezidentského utkání mezi Hillary Clintonovou a Donaldem Trumpem byla otázka HRANICE mezi státy, zda vůbec mají být. Univerzální globalizace, po níž jakoby Hillary dychtila, a nikoliv trvat na principu suverenity jednotlivých států, tak jak prosazují patrioti typu Trumpa, dokonce hrozího výstavbou zdi, zabránit přílivu zejména mexických vetřelců. „Zdi nic neřeší!“ odmítají odpůrci, kteří zřejmě nemají ponětí o velmi účinném dopadu někdejší železné opony, účinně a smrtelně plnící své poslání. Ve zcela jiném prostředí pořádná zeď dovede plnit svůj účel a Izrael je znamenitým příkladem. Nyní tam již nedovedou pronikat houfy krvelačných zabijáků. ̈
Hillary až do voleb a svého debaklu prosazovala přísun snad šedesáti tisíc syrských utečenců, především z mohamedánského prostředí. Nejbližším vzorem jí zřejmě byla německá kancléřka Merkelová. Ta přece na svém prahu vítala milion všemožných běženců, s nijak pak příznivým dopadem na výsledek voleb a její zřetelně vadnoucí politické popularity. V případě Hillary, jejím postojem zůstává otevřená náruč s předpokladem, že takoví do Ameriky dorazivší příchozí se budou jako voliči revanšovat svou vděčností, loajalitou.
Nyní tedy k seznámení s oním fenoménem sanctuary: česko-anglický a opačný slovník, vytvořený Poldaufem a kolektivem v 10. vydání, nabízí čtyři alternativy překladu, a sice SVATYNĚ, AZYL, ÚTOČIŠTĚ, REZERVACE. Je na zájemci, aby si vybral. Jde o záležitost s judeo-křesťanskými kořeny. Již ve Starém zákoně Bůh poručil Mojžíšovi, aby poskytl bezpečné přístřeší před pronásledováním.
Avšak nynější, často zdůrazňovaný koncept Sanctuary City je cosi relativně nedávného, vůbec ne pradávného. Zrodil se tepve v osmdesátých letech minulého století jako následek občanské války v Guatemale a Salvadoru. Odtud mezi lety 1980 a 1991 téměř milion uprchlíků pronikl do USA. Vznikla kampaň náboženská a politická ve prospěch běženců ze Střední Ameriky a poskytnuta pomoc materiální i právní, jak se orientovat v jejich tehdejší obtížné situaci. Tak vznikl systém v počtu 500 převážně evangelických farností, od katolíků po Mennonity. V tomto úsilí se velmi angažovali presbyteriáni, luteráni a baptisté.
Tehdejší Reaganova administrativa nebyla nijak vstřícná vůči těmto žadatelům. Washington mířil k jiným prioritám.: Přednost měli Íránci prchající před ajatolláhy a jejich středověkým fundamentalismem, 40 % kvóty bylo rezervováno pro Afghánce za tehdejší situace sovětské vojenské invaze, 32 % pro Poláky v podmínkách sovětské nadvlády, 12 % pro Nicaraguu, odkud mnozí unikali před komunistickými sandinisty a velmi stoprocentně vřelému přijetí se dostalo uprrchlíkům z Kuby od Fidéla Castra. A v roce 1983 azyl obdržel také jeden šťastlivec z Guatemaly.
Tomuto humanitárně motivovanému hnutí se v Orwellově roce 1984 dostalo ocenění v podobě Letelier-Moffitt Human Rights Award.
Odpovědný federální úřad INSA (Immigration and Naturalization Service Agency) v půli osmdesátých let se značně zviditelňoval svými tzv. high profile soudními procesy v Texasu a Arizoně. Břitké justiční bitky v soudní síni, argumentace s pomocí biblických citátů. Rovněž značně byl citován zákon Refugee Act, který vešel v platnost v roce 1980 v době Carterova prezidentování.
- - -
V tomto roce 2016, teď po volbách s nepochybně notným dopadem, dochází k hodně bizárnímu a přitom zbytečnému konfliktu. Hledal jsem závažnou a závaznou definici onoho konceptu SANCTUARY CITY a vůbec nic takového nenašel. Ono to neexistuje! (There isn’t a legal definititon for a „sanctuary city“.)
Těchto azylových oáz je pořádné množství (“more than 359 counties, cities and states“), mezi nimi 31 metropolitních oblastí včetně Washingtonu, New Yorku, Bostonu, Chicaga, Detroitu, Denveru, Dallasu, Miami, Los Angeles, San Francisca, mnohých dalších. Tam všude došlo k „Adopted policy of protecting illegal alliens by not prosecuting them for violations of federal immigration laws in the country in which they are now living illegally.“
To hezky česky zřetelně znamená současný stav, že federální zákony nemusí platit, lze je ignorovat. Ve čtvrtek, v náš památní den 17. listopadu 2016, ministerstvo Department of Justice vydalo varování „to quit shielding illegal immigrants from deportation“. Federál vydá příkaz k deportaci v zemi ilegálně setrvávajícímu vetřelci a všechny nižší složky státní, krajské, městské, místní takový příkaz beztrestně ignorují. (Generally, these places have policies, police departments order not binding resolutions that limit government officiaks from cooperating with federal immigration enforcement.)
„Není povinností příslušníka místní policie či jiného činitele zjišťovat imigrační status nebo v platnost uvést imigrační zákony,“ potvtrdil Dan Kesselbrenner, Executive Director of National Immigration Project.
Susana Mendoza (Illinois Comptroller Elect, významná státní funkcionářka) zatratila Trumpův plán blokovat federální financování těchto sanctuary ciies, že to je „morally corrupt, but more importantly, it’s fiscally unsound.“)
-. -
Prapodivné vládnoucí uspořádání: města, periferie beztrestně ignorují jim nepříjemné zákony, nicméně vyžadují značnou finanční podporu od jimi ignorovaného centra, které prozatím neprojevilo dost odvahy proti tak nehorázným praktikám zasáhnout. Začátkem tohoto roku 2016 ve Washingtonu Senát blokoval přijetí zákona, který by zabránil financování oněch sanctuary center, mezi nimiž jsou New York, Los Angeles, Seattle a nejvzpurněji z nich si počínající Chicago, zejména zásluhou svého primátora jménem Rahm Emanuel.
Tamější rodák (1959) již v raném věku se angažoval v politice, byl zvolen do Kongresu, posléze povýšen do funkce primátorské, v níž dodnes setrvává a mediálně se značně zviditelňuje dost provokativními výzvami typu „Aby bylo jasno, toto je Chicago, vždy to bude sanctuary city. Ujišťuji všechny, kteří teď po úterních volbách jsou nervozní, úzkostí postižení, že zde v Chicagu jsou v bezpečí.“ (Leah Barkoukis, „Rahm Emanuel Vows to Keep Chicago a Sanctuary City“, Townhall, 15. 11. 2016). Místní policista si netroufne zasáhnout proti ilegálně si počínajícímu cizinci. My se o něj postaráme. Jednoznačné pohrdání federálními zákony, ty lze beztrestně ignorovat.
Dlužno dodat, že Chicago, kde dochází ke střelbě s aspoň nějakým zraněním, ne-li zabitím každou druhou hodinu ve dne a v noci, je původním politickým prostředím již definitivně končícího prezidenta Baracka Husseina Obamy. Nevím, zda se on kdy obtěžoval zúčastnit se některého místního pohřbu. Známé jsou však jeho reakce na násilnou smrt individuí jako Trayton Martin, lupič Michael Brown, prodavač narkotik Freddie Gray.
Nikdy jsem se ale nedočetl, že by se byl prezident zmínil o smrti Kathryn Steinie, dvaatřicetileté ženy, vzdělané, nikdy netrestané, jenže ovšem bělošky, na procházce v San Franciscu 1. července 2015 zastřelené mexickým, sedmkrát již trestaným ilegálem, výrobcem narkotik, pětkrát již deportovaným: toť Juan Francisco Lopez-Sanchez. Prý bude souzen někdy v polovině příštího roku 2017 nebo snad později. San Francisco, proslulé svou reputací jako sanctuary city, s rozpočtem 9,6 miliard dolarů, se tuze bránilo jeho deportaci.
Rodiče zavražděné Kathryn Steinie zažalovali město, jakož i Immigration and Customs Enforcement (ICE) pro nehoráznou nedbalost, umožňující, aby vraždící recidivista mohl tolikrát beztrestně řádit.
Závěrem sdělení snad nejostudnější: ve Washingtonu došlo ke snaze prosadit tzv. Kate’s Law, zákon nikterak bezzubý, který by proti vetřelcům recidivistům dovedl svižně zasáhnout. Zákonný pokus selhal pro nedostatek zájmu a ochotě zákonodárců.
- - -
Teď jsme tedy měli volby s tak překvapivě příznivým výsledkem. Během kampaně, posléze až zázračně úspěšný Trump opakoval své PLEDGE - své sliby, závazky. Mezi nimi byl i slib, že hned v prvním dnu svého vládnutí zarazí federální financování těchto nehorázně si počínajících sanctuary útulků.
Takže po 21. lednu blížícího se nového roku a Trumpova převzetí moci budeme víc vědět nebo nevědět.
KONEC
Neoficiální stránky Oty Ulče