Pokud nebude naplněna dohoda s Tureckem, Ankara jen těžko udrží uprchlíky ve své zemi, varoval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Zkritizoval Západ za „dvojí metr“.
Už na jaře někteří představitelé evropské osmadvacítky mhouřili oči, když se německá kancléřka opakovaně vydala do Turecka „jednat o uprchlické krizi“. V březnu si pak Unie s Turky plácla, byť s vědomím, že pakt s Ankarou není jednoznačná výhra. Reálně spíše z nouze ctnost, což někteří i přiznávali. Jenže začalo se oteplovat a rostly obavy, že se znovu zvýší příliv uprchlíků, kteří od loňska ve velkém proudili z tureckého pobřeží na řecké ostrovy, na území Evropské unie.
Včera turecký prezident Recep Tayyip Erdogan varoval, že dohoda nemusí platit dlouho. Uvedl to v rozhovoru pro francouzský list Le Monde, první západní médium, jemuž turecký prezident poskytl rozhovor po nepodařeném puči v jeho zemi. A právě reakce Západu na dění po převratu, který se odehrál 15. července, Erdogana rozhořčila.
Ankara doufala v podporu
„Celý svět reagoval na útok proti Charlie Hebdo. Náš premiér se zúčastnil průvodů v ulicích Paříže,“ připomněl Erdogan semknutí západního světa po útocích v redakci francouzského satirického týdeníku v lednu 2015.
„Doufal bych, že západní lídři zareagují (na pokus o převrat) podobně a nebudou se předhánět v klišé,“ pokračoval muž, jenž se k moci dostal před třinácti lety, tehdy coby premiér s konzervativní islamistickou stranou AKP.
Turecká vláda po červencových událostech výrazně přitvrdila, desítky tisíc lidi přišly o zaměstnání – jen ve školství kolem dvaceti tisíc. Ankara také slíbila, že tvrdě potrestá ty, kdo převrat osnovali. A prezident Erdogan v neděli na obřím provládním shromáždění, jehož se zúčastnilo přes milion lidí, zopakoval, že by podepsal zákon o obnovení trestu smrti. Něco takového je ale nemyslitelné pro řadu unijních zemí, podle kterých si takovými kroky Turecko nyní jasně zavřelo dveře k uvolnění víz a obnovení rozhovorů o přijetí do Evropské unie.
Tyto dva body – vedle mohutné finanční pomoci – hrály podstatnou roli v jarní dohodě s Bruselem. Turci tehdy takřka okamžitě – ze dne na den – zastavili proudy uprchlíků ze Sýrie a dalších blízkovýchodních zemí. I Ankara tehdy zdůrazňovala, že potřebuje pomoci, protože v Turecku hostí nejméně tři miliony běženců.
„Evropská unie se k Turecku nechová upřímně,“ uvedl Erdogan pro Le Monde. „Pokud nebudou naplněny naše podmínky, nebudeme moci déle znovu přijímat uprchlíky,“ dodal. V rámci dohody platí, že Turecko přijme každého nelegálního běžence, který z Turecka vyrazí do Unie, a vymění ho za syrského uprchlíka v některém z táborů na svém území.
Hlasitě se proti zavedení víz pro Turecko ozvalo například Rakousko, s nímž si Ankara od konce minulého týdne vyměnila několik ostrých výroků. Rakouský kancléř Christian Kern minulý týden prohlásil, že Unie by měla upustit od rozhovorů s Tureckem kvůli jeho „demokratickým a ekonomickým nedostatkům“. Zdůraznil při tom úvahy o obnově trestu smrti.
Turecký šéf diplomacie Mevlüt Çavuşoglu na oplátku uvedl, že „rakouský kancléř by se měl nejprve podívat na svou vlastní zemi“. „Jedním z trendů, jež odporují lidským právům a hodnotám, je rasismus a dnešní Rakousko je hlavní město radikálního rasismu,“ uvedl Çavuşoglu s odkazem na vzestup nacionalistických nálad v zemi pod Alpami.
Podobně jako Kern však o víkendu promluvil i Sigmar Gabriel, vicekancléř Německa ze so ciálnědemokratické SPD. V případě znovuzavedení trestu smrti podle něj debaty s Tureckem o vstupu do EU končí, řekl v rozhovoru pro ARD politik, který by mohl být v příštích volbách silným vyzyvatelem Angely Merkelové.
LN, 9.8.2016