Neviditelný pes

EGYPT: Odmítnutý Hamás

18.3.2016

Neúspěšný pokus Hamásu o zlepšení vztahů s Káhirou

Představitelé palestinského teroristického hnutí Hamás, které ovládá pásmo Gazy, v těchto dnech nečekaně navštívili Egypt a jednali s ním o zlepšení vzájemných vztahů. Ty jsou od nástupu prezidenta Abd al-Fattáha Sísího katastrofální – Káhira obviňuje Hamás ze spolupráce s teroristy na Sinajském poloostrově, z atentátů v Egyptě, pašování zbraní do Gazy i z Gazy, z vysílání mužů na pomoc sinajským teroristům a ošetřování zraněných džihádistů i jejich výcviku. Naposledy minulý týden mu přičetla podíl na loňském atentátu na nejvyššího státního zástupce Hiráma Barakáta. Egypt považuje hnutí za hrozbu národní bezpečnosti, likviduje jeho pašovací tunely, v pohraničním pásmu vybudoval širokou nárazníkovou zónu a prakticky neotvírá hranice v Rafáhu – za celý loňský rok byly otevřené jen 21 dní. Až do současné návštěvy nesměli do Egypta ani nejvyšší vůdci Hamásu.

Schůzku zprostředkovala Saúdská Arábie, s kterou posiluje vztahy nejen Egypt, ale i Hamás. Dvanáctičlenná delegace jeho vysokých činitelů v čele s Músou abú Marzúkem se sešla s egyptskou zpravodajskou službou, která byla až do nástupu Sísího tradičním zprostředkovatelem jednání mezi znepřátelenými palestinskými frakcemi. Na Saúdskou Arábii se přeorientoval exilový vůdce Hamásu Chálid Mišál, který v lednu odmítl nabídku dlouholetého sponzora hnutí, Íránu, na obnovu spolupráce, přerušenou před pěti lety kvůli neochotě Palestinců podpořit syrský režim Bašára Asada. Teherán je však dnes úhlavním nepřítelem všech arabských sunnitských států a ty si Mišál nechce rozhněvat.

Nepřijal proto ani íránskou nabídku obnovení finanční pomoci, přestože Hamás je v krajní nouzi. Egypt zničil stovky tunelů, jimiž hnutí pašuje peníze, zbraně, ozbrojence i zboží, a tím mu zásadně omezil zdroj příjmů. Ještě hůř jsou však na tom obyčejní Gazané. Většina ze 17.000 rodin, které přišly o domovy za krátké války s Izraelem v létě 2014, je dodnes nemá opravené; zahraniční dárci poslali sotva 15% ze slíbených pěti a půl miliardy dolarů a stavební materiál z Izraele se většinou nedostane k cíli, protože Hamás ho zabaví na stavbu útočných tunelů. Podle údajů OSN dosahuje nezaměstnanost 40%, dvě třetiny lidí žijí pod hranicí chudoby a 80% je závislých na humanitární pomoci. Elektřina funguje jen zhruba čtyři hodiny denně a je nedostatek pitné vody – a studny navíc kontaminuje odpadní voda, kterou Egypt zaplavuje tunely. Hamás nevytváří žádná pracovní místa a zaměstnává pouze kopáče tunelů. Pravidelný plat dostávají jen členové ozbrojeného křídla, a i ten poslední dva měsíce klesá.

OSN však zoufalou situaci v Gaze přičítá izraelské a egyptské blokádě, a ne Hamásu, který se o své obyvatele vůbec nestará. Všechny získané peníze investuje pouze do budování ozbrojených sil a tunelů a výroby zbraní, aby – jak otevřeně říká – osvobodil „celou Palestinu“. Podle izraelských bezpečnostních složek už doplnil všech skoro 9000 raket, o které přišel za konfliktu před dvěma lety.

Peněz má však pořád méně, než potřebuje, a tak vymýšlí nové zdroje. Nejdůmyslnější je akce „domky“. V Gaze jich za desítky milionů dolarů vybudoval asi tisíc Katar. Hamás je však obyvatelům bez přístřeší nabízí v loterii a výherce musí navíc zaplatit 40 000 dolarů; zadarmo dům dostávají jen nejvěrnější členové Hamásu. Hnutí také zavedlo nové daně. Chudí Gazané musí platit i za pomoc policie v případě nouze. Když Izrael vrátí rybáře, kteří zabloudí příliš daleko od pobřeží, Hamás jim zabaví čluny a rybáři je musí vykoupit; platí se daň z cigaret, z návštěvy restaurace, pořádání svateb a hostin i nově zakoupených automobilů, motocyklů nebo spotřebičů. Další peníze přináší prodej části zbraní vyráběných v Gaze sinajským teroristům. Příjem Hamásu tak v posledním roce stoupl ze zhruba 20 milionů dolarů ročně na 35 milionů.

Ani to však nestačí a právě finanční nouze přivedla hnutí do Egypta. Jeho delegace se ze všech sil snažila dosáhnout otevření hranic. Popřela spolupráci s Islámským státem na Sinaji i spoluúčast na vraždě prokurátora Barakáta. Požádala egyptskou armádu, aby neničila tunely a nezaplavovala je vodou, protože zásobují trpící Gazany. Hamás dokonce egyptským zpravodajcům drze nabídl, že s nimi bude spolupracovat na vyšetřování teroristických útoků a dohlížet, aby se tunely nedostal do Gazy žádný terorista.

Egyptští představitelé se ale nedali obalamutit. Nejmenovaný bezpečnostní činitel řekl palestinské agentuře Maan, že Hamás „nikoho nepřesvědčil“, že se nepodílel na atentátu na Barakáta, protože Egypt má jasné důkazy. Odpověď pouze zněla, že Káhira „některé žádosti hnutí zváží“, ale jen pokud Hamás nebude operovat na egyptském území a dokáže, že přerušil vztahy s Muslimským bratrstvem, které současná egyptská vláda považuje za teroristickou organizaci. Ničit tunely odmítla rovnou.

Hamás po návratu oznámil, že ve vztazích s Egyptem začíná nová kapitola. Káhira ale zná své pappenheimské a považuje sliby Hamásu za nevěrohodné. Je proto nepravděpodobné, že blokádu Gazy uvolní.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus



zpět na článek