Metoda brainstormingu je dobře popsána ve wiki. Jde o způsob, jak pro daný problém najít nejlepší řešení. V našem případě by se pomocí brainstormingu mohl řešit problém, jak to udělat, aby se lid i v Horní Dolní začal zajímat o problémy Evropské unie, spolku, do kterého jsme neuváženě, v postrevolučním nadšení, vlezli. Věc se nás týká, situace je vážná, Unie kráčí od úspěchu k úspěchu. Ukrajina, euro - Řecko, Sýrie - uprchlíci.
Omluvou pro náš neuvážený čin nám budiž, že jsme vstupovali do něčeho úplně jiného, než čím dnes EU je. Nikdo si nepředstavoval, že se někdo bude snažit udělat z nás, z Čechů a Slováků, Evropany. O zlikvidování národnostních států nebyla před naším vstupen vůbec řeč.
Dnes bychom měli, kdyby bylo po vůli kancléřky Merkelové, držet ústa a krok, chovat se solidárně podle jejího gusta a nechat se převálcovat příslušníky zcela jiného kulturního společenství, s kterým máme společnou jen naši vnější lidskou podobu. Nic víc. Tolik úvodem.
Německo je v Evropě největší a snad z toho důvodu trpí představou, že i nejlepší. Týden co týden řeší na obrazovkách televize nespočet politiků, jak všechno co nejlépe, ve prospěch Unie a okolního světa, udělat. Pro tento účel byly německé televizní stanice dokonale zglajchšaltovány - srovnány na jednu úroveň. Ke každé takové debatě se pozve několik korektně myslících Němců - zachránců světa a alespoň jeden fackovací panák, na kterém si mohou všichni brousit svůj ostrovtip.
John Kornblum, bývalý velvyslanec USA v Německu, Roger Köppel, majitel a vydavatel švýcarského týdeníku Weltwoche a Richard Sulík, předseda slovenské strany Svoboda a solidarita a poslanec v Evropském parlamentu, jsou ti nejoblíbenější fackovací panáci.
Všichni mají poker face, John Kornblum si nechá v klidu vyčíst všechny hříchy Američanů od doby, kdy loď s prvními emigranty, Mayflower přirazila k břehům Ameriky, a svými odpověďmi přivádí do varu tajtrlíky, jako je předseda EU parlamentu Martin Schulz.
Totéž umí i Švýcar Roger Köppel, který, když už spílání jeho konzervativní a veskrze sobecké, cizincům nepřátelské vlasti Švýcarsku překračuje meze slušného chování, jen nevzrušeným hlasem upozorní, že oni, Švýcaři, mají tu demokracii o nějaký ten pátek déle než Němci.
Největší zloduch je ale pan Sulík. Jeho poker face není sice tak dokonalý, zato ale neváhá říkat zachráncům Evropy vše bez obalu: „Evropa je útvar vázaný smlouvami. Přesto Evropa smlouvy nedodržuje.“ Nedodržuje smlouvy o euru, ani o vnější ochraně hranic schengenského prostoru.
Sulík tvrdí, že politik jedná coby zástupce svých voličů, tedy musí dělat to, co si voliči přejí. Slovenští voliči si nepřejí jiný kontingent imigrantů než nulu. To rozlítilo dvě dobračky, účastnice politické show moderátorky Anne Will. „To jsou především Evropané a pak Slováci a jako takoví se musí chovat solidárně a... bla, bla, bla.“ Tolik zelená politička Göring-Eckardt a zvlášť penetrantní paní Pipping, vysoká funkcionářka pohrobků německých komunistů (SED) Leváků - Die Linke. Ty dámy si opravdu myslí, že už celá Evropa stojí v pozoru a čeká na jejich německé příkazy.
Pan Sulík ví, o čem mluví, uvádí nevyvratitelné příklady, o kterých unijní novináři nepíší: „Tam, kde je hranice neprodyšně uzavřena, nejsou mrtvoly. V minulém roce zahynulo u španělského pobřeží 11 lidí. Za stejnou dobu na hranici Turecka a Řecka 2900 lidí. Slovensko přijme 0 běženců.“ Jak si to představuje? Jednoduše: „To si přeje volič. slovenský volič.“
I když jsou všechny tyto německé televizní diskuze téměř stejně „obsažné“ jako pořady Moravce nebo Jílkové, vyplatí se je sledovat. „My je nemůžeme všechny přijmout, nemáme učitele, kteří by je mohli učit německy,“ vyhlašuje socialistický politik Oppermann. Takže nejde o to, že někdy bude, jestli už není, hraniční počet cizinců v zemi překročen, jde o učitele němčiny.
„To jsou nové pracovní síly pro náš průmysl,“ fantazíruje Merkelová. Přitom má Evropa 23 milionů nezaměstnaných, kteří většinou alespoň umí číst latinku, zatímco ti přicházející, asi také většinou, neumí číst vůbec.
Jak se můžem tomuto šílenství bránit? Referendum, aby bylo jasné, co si většina přeje. Dále je potřeba informovat potenciální příchozí, ať už v Řecku, Turecku nebo jinde, o tom, co je v republice čeká. Zákony jsou jedny, pro všechny, bez výjimek. Ženy a muži jsou si rovni. Výhody z náboženských důvodů neexistují. Scelování rodin, dodatečné přistěhovávání dalších rodinných příslušníků není povoleno. Kdo není registrován, bude internován. Kdo se bude pohybovat na našem území bez platného pasu, taktéž.
Kdo se domnívá, že problém není vážný, měl by se zajímat o dění na západ a na jih od našich hranic. Volby ve spolkových zemích Rheinland-Pfalz, Baden-Württemberg a Sachsen-Anhalt ukzaly, co si lid o imigrantech myslí.
Bude referováno.