Neviditelný pes

USA: K nominacím pořád daleko

18.2.2016

Peloton republikánských prezidentských kandidátů se zužuje. Jasno není ani u demokratů

Volební shromáždění v Iowě (1 .únor) a primárky v New Hampshiru (9. únor) byly jen začátkem celého procesu letošních celoamerických primárek obou stran, Demokratické i Republikánské. Nemohly určit vítěze, mohly však určit poražené – tj. ty, kteří už šanci nemají.

Co rozhodly a jak rozhodnout mohly?

Už před Iowou bylo jasné, že v New Hampshiru u demokratů autentický socialista Bernie Sanders porazí neautentickou a oportunistickou Hillary Clintonovou au republikánů zvítězí populista Donald Trump nad všemi ostatními. To bylo dané. Daná však nebyla situace v Iowě. Tam Sanders šlapal favoritce Clintonové na paty a Trump na poslední chvíli v průzkumech předstihl nejvíce principiálního (a nejtvrdšího) konzervativce Teda Cruze.

Možností bylo: kdyby Trump porazil Cruze a pak vyhrál v New Hampshiru, získal by takovou dynamiku, že ho už nic nezastaví a dle principu nabalující se sněhové koule bude vítězem republikánských primárek a nominaci získá velice brzo. A když Sanders porazí Clintonovou – a pak opět ještě výrazněji zvítězí v New Hampshiru – Clintonová bude v hlubokém maléru a její šance získat nominaci klesnou na 50 procent.

Co se však v Iowě stalo? U demokratů Clintonová vyhrála nad Sandersem o chlup; prakticky ten stav byl remízou se znaménkem „plus“ pro Clintonovou. Clintonová přežila – o chlup.

A u republikánů Cruz porazil Trumpa, takže výsledek republikánského klání zůstává otevřený. Navíc Iowa vygenerovala třetího republikána v pořadí – byl jím Marco Rubio, konzervativní téměř stejně jako Cruz, avšak s mnohem vstřícnější a umírněnější rétorikou. To Rubiovi, kdyby v New Hampshiru skončil za Trumpem druhý, zajišťovalo cestu k nominaci otevřenou.

Co se však stalo v New Hampshiru?

Velká mračna nad Rubiem

U demokratů dle očekávání zvítězil Sanders, ale mnohem větším poměrem, než se čekalo. A u republikánů stejně předvídatelně vyhrál Trump – a opět, výrazným způsobem; má více hlasů i procent než další dva v pořadí za ním dohromady. Kdo to jsou?

New Hampshire rád volí outsidery. Druhým je John Kasich, guvernér státu Ohio, nejlevicovější z republikánských kandidátů (tj. v USA centrista). Nečeká se však, že by mohl ještě vyhrát kdekoli jinde. Třetí v pořadí je Cruz – což mu po vítězství v Iowě garantuje solidní pokračování v primárkách. Pak je čtvrtý Jeb Bush – a až pátý Rubio, který je tak největším poraženým v New Hampshiru. O těch dalších už nemá smysl mluvit.

Výsledek? U demokratů Clintonová i Sanders jedou dál a nad Clintonovou se zatahují mračna. U republikánů jedou dál Trump (stále favorit) a Cruz; velká mračna jsou nad Rubiem. Bush má hodně peněz na kampaň, takže určitou šanci stále ještě má.

V druhé polovině února budou primárky ještě v důležité Jižní Karolíně a v málo lidnaté Nevadě. Poté, 1. března, nastane tzv. superúterý, tedy primárky v mnoha státech zároveň, především na americkém Jihu, ale nejen tam. V nich by dle dosavadních očekávání u demokratů měla triumfovat Clintonová nad Sandersem a u republikánů by se mělo ukázat, zda konzervativci Trumpa vytěsní, anebo zda jimi bude vzat na milost.

Proč? Jižanské státy jsou v USA více konzervativní (proto tam v prezidentských volbách vyhrávají republikáni) a zároveň mají početné černošské menšiny, které tvoří základnu tamních demokratů. A černoši (a obecně etnické menšiny, včetně Latinoameričanů) doposud výrazně preferují Clintonovou před Sandersem. Ona totiž o jejich hlasy (stejně jako o hlasy žen) usiluje cíleně, zatímco poctivý socialista Sanders tvrdí, že problém Ameriky není rasový, nýbrž sociální, a tudíž když bude pomáhat chudým, bude pomáhat i černochům a etnickým menšinám. Ale nikoli proto, že jsou černoši či menšiny, nýbrž proto, že jsou chudí. Jinými slovy odmítá vynášet rasovou kartu, vznášet rasové apely a slibem rasových či etnických privilegií kupovat si jejich hlasy.

Jižanské státy milují kandidáty konzervativní, ale i kandidáty populistické. Někdy je to ten samý, někdy nikoli – což je případ letošní. Uvidíme, zda dají přednost populistovi Trumpovi, anebo konzervativci Cruzovi, či zda hodí záchranné lano Rubiovi, anebo do popředí posunou bohatého Bushe. O tom všem bude Jižní Karolína a superúterý 1. března.

Čekání na superúterý

Shrnutí: v tomto momentu není nic jisté, Iowa a New Hampshire některé kandidáty vyloučily a peloton zúžily na čtyři lidi u republikánů, stále s favoritem Trumpem, a dva lidi u demokratů, s velice pošramocenou favoritkou Clintonovou. Od ní coby od favoritky se čeká mnoho; pokud v Jižní Karolíně či v superúterý 1. března uspěje, nominaci má jistou. Pokud propadne, do kampaně vstoupí demokraté noví.

Trumpa lze ještě porazit, ale tak, že všichni kromě Cruze a jednoho dalšího, na kterém se ostatní kandidáti shodnou (Bush? Rubio?), odstoupí, a toho jednoho podpoří. Udělají to? Možná, ale má to překážku: jejich vlastní ego.

LN, 11.2.2016

Autor je ředitel Občanského institutu



zpět na článek