Neviditelný pes

EVROPA: Kdo si myslí, že jsou

16.1.2016

Můžeme nyní v přímém přenosu sledovat orgie stanovisek špiček EU obecně a německých zvláště. Ty se vyznačují náhlou rozhodností, tvrdostí i tím, že najednou politiky zajímá i vlastní občan (je třeba jej chránit proti komukoli bez ohledu na jeho původ). Jak nečekané! Už jsem kdysi napsal, že reakcí bude znovu nějaké „Já jsem Charlie“, případně pochody politiků v ulicích a především nekonečné bla bla bla. Skutky k nápravě to nebudou a také nejsou. Vlastně jinak, skutky (ty očekávané) tu jsou. Berme je po řadě.

Prvním z nich bylo rychlé odvolání policejního ředitele v Kolíně n/R Alberse. No proč ne, podělal, co mohl, fixloval, šumlal nebo prostě jen něco neuváděl a něco ano a vykázal to. Jenže tady je třeba řící, že to nebyla jeho iniciativa – pokyny, jak a co se má fixlovat a zamlčovat, přišly od německé vlády přes všechny další převodové páky včetně spolkového ministra vnitra a téhož padoucha ve spolkové zemi Severní Porýní - Vestfálsko. Poroučet by se měli všichni, jak jsou uvedeni, a Merkelová též. Vždyť oni jsou hybateli skandálního lhaní a oblbování, jakož i zločinného chlácholení německé veřejnosti po celé dlouhé měsíce. O primátorce Kolína n/R s její neuvěřitelnou radou ani nemluvě – měla by se léčit a ne stát v čele velkoměsta.

Druhým z nich bylo svižné rozehnání demonstrace proti imigrantům v Kolíně n/R s použitím vodních děl, kde náhle procitnuvší policie nasadila nejméně dvakrát více sil, než o drsné silvestrovské noci, a to včetně vodních děl. Co si budeme povídat, zasahovat proti evropským ženským a chasníkům či proti Antifě s jejich kapuckami a rachitickými hrudníčky je něco jiného než se pustit do chlapíků z koutů světa, kde jde o život každý den a kde na nějakém tom mrtvém hned tak nesejde. To se to panečku zasahuje a obnovuje pořádek.

Třetím z nich je filtrování veřejného prostoru v sociálních sítích a na internetu a drsná cenzura. V Německu, ale patolízalsky už i v Čechách. Hlavně žádná kritika vlády, hlavně žádná slova o hordách ničeho se neštítících mužů v nejlepších letech, kolonizujících bezproblémově celé části Evropy za peníze daňových poplatníků, a to (jak již dnes je jasné i v Německu) proti vůli většiny občanů. Dál se bude provozovat cenzura a pokud je nutno ustoupit, například ve vykazování statistik, pak jen tak dalece, jak si to okolnosti vynucují a ani o píď více.

A to je zatím vše, čas plyne. Spolkový ministr spravedlnosti Německa vyhrožuje otevřeně nutností cenzurovat a vůbec si nemyslí ani on, ani jeho vládní kolegové, že je to cenzura, a to ve státě, který je pilířem EU a který se rád prezentuje (a do nedávna byl tak i posuzován) jako pilíř demokracie vzešlé z poučení z temné minulosti Německa. A je to zároveň podprahová hrozba zásahem proti všem, kdo budou narušovat špičkám Německa tak pracně budovaný klid na práci. Nemyslí si to ani premiér Sobotka. Co nám to připomíná...

Nemůže nás překvapovat, že nenastává žádná sebereflexe, žádné přiznání chyby, žádná katarze. Co byste mohli čekat od takového pacholka a duševního lenocha, jakým je Sigmar Gabriel, místopředseda vlády a šéf SPD. Ten dnes horlí za svobody německých občanů a jejich bezpečí, avšak v roce 2015 v létě častoval každého kritika tragického postupu německé vlády a Merkelové ve věci imigrace slovem „póvl“. A ještě během prosincového spolkového sjezdu SPD zněla slovy chvály, jak krásně si německá politika vede ve věci imigrace, a jeho projev byl prošpikovány slovy o xenofobii, nacionalismu a rasismu. Dělá si z lidí srandu? Komu chce dnes lézt do zadku a kdo mu dnes může věřit? Vyčerpaní úředníci a úřednice v krajích a obcích, frustrovaní pomocníci denně konfrontovaní s drzým a arogantním chováním imigrantů, škaredícím se nad jídlem a šířícím nepořádek jak v záchytných zařízeních a ubytovnách, tak i v širém okolí? Nebo snad vyděšení občané měst a městeček, z nichž někde zakrátko již budou menšinou, protože zrovna tam mohl stát zrekvírovat nějakou prázdnou velkoprodejnu, panelák nebo bývalou školu, kam se těch lidí vejdou stovky či tisíce? Prodavačky a prodavači v obchodech, kde se krade ve velkém a ve skupinách?

Pokud jde o Merkelovou a její nohsledy, těm nejde o nic jiného, než o budoucnost v čele Německa, a to za každou cenu. Občan jako daňový poplatník v tomto „boji“ hraje jen roli štítu – vypustit do prostoru bla bla o nutnosti jeho ochrany a neudělat ve skutečnosti vůbec nic. Potlačit odpor vlastních občanů (to jde snadno, už se tak nějak bojí) a hlavně nenaštvat humanitární a lidskoprávní organizace nějakým zákonným opatřením na tvrdé potlačení jakýchkoli nepokojů těch, kteří se rozhodli obsadit Německo a postupně i další části Evropy jako svůj další pašalík. Nebo snad pomocí armádních lodí vracet čluny rovnou na moři zpět. O občana tu vůbec nejde – ten je potřebný jen u voleb. Pak už ne. Kdo si ti deprivanti myslí, že jsou; že vědí lépe než volič, co je v punktu imigrace pro něho lepší? Myslí si ti dobře placení duševní naháči, že si občanstvo ta svá fajnová předměstí, městečka, vísky a v nich domky a zahrady po generace pilně štafírovalo proto, aby mu je pak během několika měsíců někdo zasvinil odpadky a výkaly a postupně přeměnil ve vlastní shromaždiště? Že mají mít lidé strach pustit děti a hlavně děvčata a mladé ženy samotné do školy či do města, aby nebyly předmětem sexuálního obtěžování (lepší případ) či znásilnění (ten horší)? Tak kdo se tady zbláznil v přímém přenosu a dělá si z lidí legraci? Elity... tak se tomu říká. Můj Bože, to je sebranka.

A co u nás? Známý charismatický dynamik v čele naší vlády (Slávku, je to v tobě) neřekne pro jistotu ani tak ani tak a na jeho slova zase dojde. Protože neumí pořádně žádný jazyk, špatně se mu přes tlumočníka posílá někoho do pr...e s jeho nápady o neuvěřitelně nemorálním plánu přerozdělovat nájezdníky do členských zemí EU. To vše jako důsledek hrubého porušování unijních zákonů. A veřejně vystoupit, že u nás vláda stejnou hovadinu neudělá a nikoho, kromě řádně se o ochranu ucházejících azylantů, do země nevpustí – na to prostě nemá odvahu. Bude se hrbit, víc od něho a jeho kolegů čekat nemůžeme. Čekají nás ještě věci. A takhle my tady žijeme.



zpět na článek