Přestože Izrael nevedl žádnou válku ani vojenskou operaci, nebyl rok 2015 šťastný ani pro něj, ani pro Palestince.
Zbytečné březnové předčasné volby vyhrál opět pravicový Likud a premiérem se stal už počtvrté Binjamin Netanjahu. Ve vládě znovu zasedly konzervativní náboženské strany a vynutily si zmírnění zákona o povinné vojenské službě pro ultraortodoxní židy, který prosadil předchozí kabinet po mohutných protestech Izraelců proti výjimkám pro náboženské studenty.
Zhoršilo se také postavení Izraele na mezinárodní scéně. Palestinská samospráva se stala členem Mezinárodního trestního soudu a usiluje o obžalobu Izraele z údajných válečných zločinů. Pověst Izraele poškodil i červencový žhářský útok radikálních osadníků v palestinské vesnici Duma na Západním břehu Jordánu, při kterém zahynuli tři členové jedné rodiny, včetně malého dítěte. Mezinárodní nevoli vzbuzuje také skutečnost, že útočníci nebyli dodnes potrestáni. K nepříjemnostem uplynulého roku patřilo i odsouzení bývalého premiéra Ehuda Olmerta za podvody a daňové úniky k osmnácti měsícům vězení v případu, který poutal pozornost izraelské veřejnosti dlouhých šest let.
Ranou pro izraelské diplomatické úsilí bylo uzavření smlouvy mezinárodního společenství s Íránem o omezení jeho jaderného programu výměnou za zrušení sankcí. Izrael ji považuje za nedostatečnou, protože Íránu nezabrání v získání atomové zbraně.
V září vypukly palestinské teroristické útoky na izraelské vojáky i civilisty. Zejména velmi mladí chlapci a dívky je napadají nožem i střelnými zbraněmi nebo do nich najíždějí automobilem. O život přišlo více než dvacet Izraelců a cizinců, skoro 300 dalších bylo zraněno a při útocích nebo střetech s vojáky bylo zabito i přes sto Palestinců. Útoky neustávají ani po přijetí přísných opatření, protože palestinská samospráva útočníky oslavuje, nepřímo násilí podněcuje a šíří lži o jeho příčinách na mezinárodní scéně.
Uprostřed těchto násilností nařídila Evropská unie členským státům, aby na izraelské výrobky ze Západního břehu připojovaly tvrzení, že nepocházejí z Izraele. Netanjahuova vláda, ale také Maďarsko, Řecko a český parlament považují evropské nařízení za diskriminační a přirovnávají je k rasistickým krokům nacistického Německa.
Nedařilo se ani tradičně silné izraelské ekonomice. Zpomalila tempo, klesl export a ubylo investorů.
Izrael byl nicméně úspěšný v otázce bezpečnosti. Na syrském bojišti bombardoval stejně jako v předchozích letech konvoje a sklady vyspělých zbraní určených pro libanonský Hizballáh a v prosinci zlikvidoval nebezpečného drúzského teroristu Samira Kuntara v Damašku, který chystal protiizraelský útok.
Pokračuje také bezprecedentně dobrá spolupráce s egyptským režimem prezidenta Abd al-Fattáha Sísího, jemuž Izrael mimo jiné povoluje nasazovat těžké zbraně v boji proti teroristům na Sinajském poloostrově, jak to vyžaduje společná mírová smlouva.
Na jihu Izraele byl v roce 2015 relativní klid a z pásma Gazy bylo odpáleno jen minimum raket. Nestál však za nimi teroristický Hamás, který Gazu ovládá, ale radikální salafistické skupiny. Hamás stále dodržuje příměří sjednané po izraelské operaci v roce
Ani Hamás neměl dobrý rok. Egyptská vláda, která ho považuje za hrozbu národní bezpečnosti, jej dala prohlásit za teroristickou organizaci a ještě důkladněji Gazu odřízla od svého území. Pokračovala v ničení pašovacích tunelů a budování nárazníkové zóny na hranicích. Přechod v Rafáhu byl za celý rok 2015 otevřený jen asi 20 dní a Egypt do země nepouští ani studenty, pacienty a představitele Hamásu. Hnutí v uplynulém roce posílilo spolupráci s džihádisty na Sinaji a dodává jim zbraně a poskytuje výcvik a lékařskou péči. Dál také zbrojí a chystá se na další válku s Izraelem, přestože s ním pomocí prostředníků jednalo o zrušení blokády výměnou za několikaletý klid zbraní. Izrael však odmítl jeho podmínky, k nimž patřilo zřízení letiště a přístavu. Nadále tíživá je finanční situace Hamásu a nedošlo ani k usmíření s palestinskou samosprávou.
Palestinská samospráva celý rok odmítala slevit ze svých předběžných podmínek obnovy mírových jednání a pokračovala v diplomatické válce proti Izraeli. Vyostřila tak vzájemné vztahy a obnovení rozhovorů ještě víc zkomplikovala. Přestala o ně usilovat i americká vláda a prezident Barack Obama naznačil, že se o ně do konce svého mandátu už ani nepokusí. Těžkou ránu zasadil samosprávě také newyorský soud. Rozhodl, že je spolu s Organizací pro osvobození Palestiny přímo zodpovědná za teroristické útoky za druhé intifády v Izraeli a musí jejich obětem s americkým občanstvím zaplatit miliony dolarů. Samospráva se proti verdiktu odvolala, ale stále jí hrozí, že ze svého hluboce deficitního rozpočtu bude muset vydat až 655 milionů dolarů.
Izraelsko-palestinský konflikt se v roce 2015 prohloubil a ocitl se v bezvýchodné situaci. Palestinci se zradikalizovali a Izraelci zatvrdili. Nerýsuje se žádná dohoda a není ani naděje, že by spolu obě strany zasedly k jednacímu stolu. Na vině jsou stejnou měrou Netanjahu i předseda samosprávy Mahmúd Abbás, kteří jsou stejně neochotní k ústupkům. Ani na jedné straně však není žádný výrazný politik, který by je nahradil.
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus