Evropští humanisté by měli vědět, do čeho jdou, když plánují vytvoření velké islámské menšiny v evropských zemích. Příkladem společnosti, na níž lze studovat výhody a nevýhody velké muslimské menšiny, je Izrael.
Muslimové tvoří v Izraeli 17 % obyvatel. Mají vyšší životní úroveň než muslimové v jiných zemích a žijí v bezpečí demokratické společnosti západního typu. Jsou zproštěni povinné vojenské služby (mohou sloužit dobrovolně) a i jinak jsou pozitivně diskriminováni, včetně přednostního přijímání na vysoké školy. Ke státu, který jim umožňuje důstojný život, nepociťují vděčnost a ani nevykazují žádnou loajalitu. Stát vděčnost ani loajalitu nevymáhá, jen se snaží předcházet teroristické činnosti. Asi dvě třetiny muslimů volí arabské strany komunistického či islamistického zaměření, a poslanci arabských stran aktivně vystupují proti izraelskému státu jak na půdě parlamentu, tak mimo Izrael.
Muslimové využívají plně všech sociálních vymožeností, které jim demokratický stát nabízí, a taky svých demokratických práv, která jim umožňují tomuto státu škodit. Muslimští muži mají často více manželek, s nimiž oficiálně nejsou sezdáni anebo jsou s nimi rozvedeni, a užívají sociální dávky ode všech svých dětí a manželek. Muslimové, především Beduíni, využívají snahy izraelských úřadů vyhnout se konfliktům s „menšinami“, a často provozují vydírání ve formě „ochrany“ objektů (výpalné) a beztrestně zabírají tisíce hektarů půdy v Negevu pro ilegální výstavbu.
Neplánovitě muslimové škodí svými chaotickými zvyky, katastrofálními dopravními nehodami a obecnou kriminalitou. Plánovitě škodí například systematickým zapalováním lesů. Když asi před rokem přišla policie v beduínském městě Rahat u Beer Ševy zatknout obchodníky, kteří prodávali drogy dětem v místní škole, celé město spontánně napadlo policii a vznikly několikadenní nepokoje. Muslimové nepromeškají žádnou příležitost uškodit státu či znepříjemnit svým židovským sousedům život. Ampliony na jejich mešitách jsou nastaveny na maximální hlasitost, aby arabské modlitby pronikaly ve dne i v noci do co nejvíce židovských domácností, a v pátek navíc vysílají výzvy k zabíjení židů a jiných nepřátel.
Izraelští muslimové se ztotožňují se svými palestinskými a jinými muslimskými bratry, bojují proti tzv. izraelské okupaci a podporují bojkot Izraele ve světě. Při průzkumech veřejného mínění podporují izraelští muslimové teror ve stejné míře jako jejich bratři v jiných zemích. Když na Izrael dopadaly irácké rakety, muslimové stáli na střechách a radostně tleskali. Když byl New York napaden Al Kaidou, demonstrovali muslimové v Izraeli na podporu bin Ládina. Když nyní nastalo období bodání do židů a přejíždění židovských chodců v izraelských ulicích, izraelští muslimové se plně zapojili vedle palestinských.
Tak to byly ty nevýhody velké muslimské menšiny ve státě. A výhody? Izraelská společnost je dobře imunizována proti islámu, a je i dobře adaptována proti pohromám všeho druhu. I za válečného stavu pokračují v Izraeli občanské svobody, fungují nezávislé soudy a mnohé další instituce, a hlavně kvete ekonomika. Ale Evropa si musí uvědomit, že s muslimskou menšinou lze žít jen s nasazením všech bezpečnostních a zpravodajských sil, a s odhodláním platit nezbytnou daň ve formě lidských obětí muslimskému chaosu, zločinu a teroru.
Evropě však chybí dobrý zpravodajský a bezpečností aparát, a hlavně jí chybí odhodlání obětovat cokoli ze svého pohodlného života. Kromě toho, na rozdíl od Izraele, dnes nemá Evropa žádné náboženství a dokonce ani vlastenectví, které by mohla proti silné islámské ideologii postavit. Evropa není připravena se stát válečnou demokracií. Proto se musí Evropa v každém případě vzdát svých nesmyslných iluzí o multikulturalismu a soucitu s muslimskými uprchlíky.