Večer ve středu 17. června přišel do starobylého černošského metodistického kostela Emanuel v Charlestonu v Jižní Karolíně 21letý bělošský mladík Dylann Roof. Pobyl necelou hodinu s věřícími a pak po nich začal střílet. Zavraždil devět z nich, mezi nimi i pastora Clema Pinckneyho, senátora státního parlamentu Jižní Karolíny.
Příští den ráno byl Roof zadržen a svůj motiv nijak neskrýval: jsem bílý rasista a nenávidím černochy. Byla to tedy masová vražda z rasistických důvodů. Roof pochází z rozvedené rodiny, nedokončil střední školu a rasistickými názory se nikdy netajil. Palnou zbraň si koupil za peníze, jež dostal od otce k narozeninám. Svým děsivým činem poznamenal život několika rodinám včetně vlastní – jeho sestra Amber měla mít zanedlouho svatbu, z čehož sešlo.
Hledání příčin
V USA se okamžitě začaly hledat příčiny Roofova vraždění. Podle jedněch levicových hlasů nese vinu bílý rasismus, dle druhých příliš mnoho zbraní ve společnosti a další se domnívají, že pravicová televizní stanice Fox News. Někteří stoupenci pravice stejně nesmyslně tvrdili, že příčinou je nenávist k věřícím křesťanům. Při vraždách, kdy má někdo sklon vinit někoho nebo něco jiného, opakuji neustále dvě teze:
Pokud někdo něco spáchal, za spáchané může ten, kdo to spáchal.
Pokud někdo něco nespáchal, za spáchané nemůže ten, kdo to nespáchal.
Za vraždy v Charlestonu je odpovědný pouze Dylann Roof, vinit z nich bílý rasismus je absurdní. V USA běloši (bílí muži) páchají méně vražd, než je jejich procentuální zastoupení v populaci – včetně černochů. Nejvíce vražd černochů v USA páchají jiní černoši, přičemž jejich počet je vyšší, než je jejich procentuální zastoupení v populaci.
Roof – dospělý člověk bez předchozího kriminálního deliktu – legálně vlastnil běžnou pistoli, nikoli automatickou pušku, navíc typ, který nechtějí v USA zakázat ani stoupenci zákazu obzvlášť nebezpečných palných zbraní. U nás by tento typ palné zbraně snadno získal každý dospělý, dosud bezúhonný člověk.
Vinit z vraždy Fox News, protože je jedinou celoamerickou pravicovou televizní stanicí (levicové jsou čtyři – ABS, CBS, NBC, CNN – a radikálně levicová jedna, MSNBC), je absurdně dadaistické. Podobně pochybná však je i interpretace Roofova vraždění některými stoupenci pravice jako ateistického útoku proti křesťanům.
Za prvé, Roof sice zavraždil křesťany, ale nikoli proto, že byli křesťany, nýbrž proto, že byli černoši. A za druhé, ateisté nutně jinověrce – ty, kdo nesdílejí jejich víru v neexistenci Boha – nevraždí. Existuje mnoho ateistů, kteří nikdy nikoho nezavraždili, ani nezavraždí. Ateismus není příčinou Roofova vraždění.
Americké ohromení
USA však mnohem více než Roofovo vraždění šokovala událost, z níž mnohým Američanům běhal mráz po zádech, a to nikoli ze strachu, nýbrž z ohromení. Dva dny po svém činu byl Roof v soudní síni poprvé konfrontován s příbuznými obětí, a to v oddělených místnostech propojených kamerovým systémem – oni na své obrazovce viděli Roofa, a ten zase na své je.
Tuto konfrontaci bych mohl popsat sám, ale zkušený newyorský reportér Michael Daly to učinil mnohem lépe a přesněji. Z jeho článku „Charlestonské rodiny obětí dokazují, že milosrdenství vítězí nad nenávistí“ na serveru Daily Beast uvádím:
„I ten nejcyničtější ateista musel být ohromen, když rodinní příslušníci zavražděných věřících jeden po druhém vstávali v soudní síni v Charlestonu a projevili sílu své víry vůči zdrcující ztrátě.
‚Odpouštím ti,‘ řekla Nadine Collierová v slzách obviněnému vrahovi své matky. ‚Vzals mi něco velice vzácného. Už nikdy s ní nebudu mluvit. Už nikdy ji nebudu moci držet za ruku, ale odpouštím ti a jsem milosrdná k tvé duši. Ublížils mi. Ublížils mnoha lidem. Ale Bůh ti odpustí a já ti odpouštím.‘
Pak vystoupil Anthony Thompson, manžel (zavražděné) Myry Thompsonové: ‚Rád bych, aby věděl, řeknu to samé, co bylo řečeno: odpouštím mu stejně jako moje rodina. Ale chtěli bychom, aby tuto příležitost využil k pokání. Kaj se. Vyznej se. Dej svůj život tomu, na kom nejvíce záleží – Kristovi –, aby mohl změnit tebe a tvé chování. Ať se stane cokoli, najdeš klid.‘
Dále promluvila Felicia Sandersová, matka mladíka Tywanzy Sanderse: ‚Ve středu večer jsme tě přivítali při našem studiu Bible s otevřenou náručí.‘ Když po hodině v kostele (Roof) vytáhl Glock .45, Tywanza Sanders mu řekl: ‚Nemusíš to udělat.‘ Roof odpověděl: ‚Musím. Znásilňujete naše ženy, zmocňujete se naší země. Musíte jít.‘
Sanders neutíkal. Postavil se mezi zbraň a svou tetu. Byl zabit a nyní jeho matka stála v soudní síni a mluvila k vrahovi: ‚Zabils některé z nejkrásnějších lidí, které znám. Bolí mě každé vlákno mého těla, už nikdy nebudu stejná. Tywanza Sanders byl můj syn. A Tywanza Sanders byl můj hrdina.‘ A opakovala: „Tywanza Sanders byl můj hrdina.‘ Místo, aby Roofovi spílala, řekla: ‚Ať se Bůh nad tebou smiluje.‘
Následovala Wanda Simmonsová, vnučka Daniela Simmonse: ‚I když můj dědeček a ostatní oběti zemřeli rukou nenávisti, toto je důkazem, prosba každého za tvou duši je důkazem, že žili v lásce a jejich památka bude žít v lásce… Takže nenávist nezvítězí. A já bych chtěla poděkovat soudu, že zajistí, aby nenávist nezvítězila.‘
Nakonec k Roofovi promluvila Bethane Middleton Brownová, sestra DePayne Middleton Doctorové: ‚Byla to moje setra a chtěla bych vám jménem naší rodiny poděkovat, že jste nedovolili, aby nenávist zvítězila… Pokud jde o mě, snažím se… Přiznávám, že jsem velmi rozzlobená. Čemu se však DePayne vždy těšila v naší rodině, bylo to, co mě taky učila – že jsme rodinou, kterou vybudovala láska… Nemáme místo pro nenávist, takže ti musíme odpustit. Modlím se k Bohu za tvou duši.‘
Roof měl sklopené oči, zajisté slyšel mluvit mrtvé vedle živých. Musel cítit slabost zla tváří v tvář takovému dobru. Dokonce i ateisté museli spatřit záblesk božského v těchto rodinách vytvořených láskou. V této soudní síni byl Bůh, pokud vůbec někde byl.“
Tolik reportér Michael Daly, což není žádný jižanský evangelikál.
Jak být křesťanem
Napadá mě několik myšlenek, když slyším a vidím mravní sílu černošských věřících z kostela Emanuel v Charlestonu. Za prvé, pokud si člověk o sobě myslí, že je křesťan, tito černošští věřící ukazují každému, kdo chce vidět, jak být křesťanem a lepším člověkem. Zároveň to ukazuje křesťanský teologický argument, že Bůh zlo dopouští, aby z něho mohlo vzejít dobro větší. Bůh si zlo nepřeje, ale stvořil bytosti se svobodnou vůlí, protože sama svoboda je velkým dobrem.
Kdyby všichni byli naprogramováni tak, že by mohli konat jen dobro, byla by to nuda a navíc by to ani nebylo z jejich strany dobré jednání, protože by nebylo vědomě dobré. Aby člověk mohl jednat dobře, musí mít svobodu, jenže svobodné bytosti – někdy a někde – svou svobodu použijí ke zlému jednání. Bůh pak toto zlo použije k vytvoření dobra většího. Zlo vraždy v kostele Emanuel v Charlestonu bylo proměněno v dobro výpovědí příbuzných obětí v soudní síni, což šokovalo USA, a aspoň na chvíli je přimělo k zamyšlení, sebereflexi a rozjímání.
Tento křesťanský argument popisuje anglický spisovatel (1892–1973) J. R. R. Tolkien ve své knize Silmarillion , v první kapitole „Hudba Ainur“: „Ten první, Eru, zvaný Ilúvatar, stvořil Ainur, svaté. Ukázal jim hudbu a nechal je ji zpívat. Nejchytřejší z Ainur, Melkor (alegorie Satana), byl hrdý a pyšný, a proto do hudby vkládal vlastní, disharmonické tóny. Ilúvatar pokaždé jeho disharmonii vzal, zakomponoval do hudby své ke vzniku nádhery ještě větší. Ainur byli ohromeni a Melkor zapšklý…“
Otázka trestu smrti
Za druhé, Roof svůj boj prohrál. Nikoli v tom, že chtěl rozpoutat rasovou válku, což se mu nepodařilo, ale v tom, že tento hloupý, nevzdělaný a zakomplexovaný mladík si myslel, že černoši jsou podřadná rasa a že on patří k nadřazené. Černošští věřící z kostela Emanuel mu v soudní síni ukázali, že jsou mu, primitivovi, morálně vysoce, nekonečně nadřazeni. Pokud mu zbyla špetka inteligence, musel pochopit, že naprosto prohrál.
Za to, co udělal, si jednoznačně zaslouží trest smrti. Nevím, jak jeho odpůrci chtějí tvrdit, že v tomto případě by byl nespravedlivý. Možnost omylu neexistuje, protože se Roof hrdě přiznal. Dokonce jeho strýc poté, co byl Roof zatčen a přiznal se ještě před výpověďmi příbuzných obětí v soudní síni, prohlásil, že by ho nejraději popravil a žádal stát Jižní Karolínu, aby mohl stisknout tlačítko, kterým se spustí injekce s jedem, neboť takhle, k tomuto vraždění, Roof svou rodinou vychován nebyl.
Roof může za to, co udělal, snadno trest smrti dostat. Možná, nikoli jistě, ale jen možná, dostane doživotí, pokud při soudním řízení projeví lítost. Dostane-li doživotí, a nikoli trest smrti, měl by za to poděkovat příbuzným obětí a jejich výpovědím s poselstvím odpuštění. On je poražený, oni vítězové.
Smrtelné zranění konfederační vlajky
Za třetí, Roofovi se podařilo smrtelně zranit konfederační vlajku na veřejném prostranství s červeným polem a na něm bíle lemovaným modrým úhlopříčným křížem svatého Ondřeje s třinácti bílými hvězdami – konkrétně na stožáru před budovou parlamentu Jižní Karolíny. Do roku 2000 na ní vlála jako třetí pod vlajkou USA a Jižní Karolíny.
Pro černošskou komunitu tato vlajka symbolizuje rasismus, otrokářství a odpor proti občanským právům, pro mnoho bílých Jižanů jejich historii, dědictví a neuvěřitelnou statečnost jižanských vojáků bojujících v americké občanské válce v letech 1861 až 1865 proti přesile Severu. Ve skutečnosti byla symbolem obojího – jak pro koho a v jakém poměru. V rámci kompromisu byla v roce 2000 z budovy parlamentu odstraněna a přesunuta na méně významné místo – na stožár u parlamentu.
Dylann Roof se do ní zahaloval a fotil se s ní i s pistolí, kterou vraždil. Teď tato vlajka přestala být symbolem statečnosti jižanských vojáků, protože ji překryl mnohem viditelnější symbol rasistické vraždy. Proto z morálních důvodů už u veřejných budov nebude moci vlát.
Roof ji pošpinil (to dobré v ní) a jako symbol si ji přivlastnil, čímž vlajku zničil a znemožnil. Ze stožáru u parlamentu bude odstraněna – legislativa už byla navržena a guvernérka státu Jižní Karolína Nikki Haleyová a jeho oba senátoři v Senátu USA, Lindsey graham a Tim Scott, ji podporují. Tuto vlajku už bude možné použít jen v muzeu, při připomínáních války Severu proti Jihu a na hrobech konfederačních vojáků. Na veřejnosti ji kromě rasistů nikdo s dobrým svědomím používat nebude.
Lepší obraz Jihu
To vše jsou bezprostřední dopady vraždy a aktů odpuštění v Charlestonu v Jižní Karolíně, v jednom z nejhezčích amerických měst a současně jižanské zdvořilosti, slušnosti i zbožnosti. Věřící z kostela Emanuel jsou mnohem věrnějším obrazem amerického Jihu než Roof
Dylann Roof nebyl z Charlestonu, jen tam přijel vraždit. Věřící z kostela Emanuel jsou mnohem lepším a věrnějším obrazem amerického Jihu – skutečnými Jižany – než Roof. Takovým, jako je on, se na americkém Jihu říká „white trash“, v nejmírnějším překladu „bílý odpad“.
Vyšlo na České pozici 30.6.2015
Převzato ze stránek Občanského institutu, jehož je autor ředitelem