Bývalý vojenský lékař Marek Obrtel vrací vyznamenání, které získal v misích NATO. Je to politický čin nebo osobní záležitost? Určitě je to čin statečný, protože se postavil proti establishmentu. Míra závislosti médii na establishmentu už je zřetelná z toho, že se o tomto činu zatím mlčí.
Podplukovník Obrtel tvrdí, že poznal dobře, o co v misích NATO jde, a proto se odhodlal po osmi letech vrátit vyznamenání. Diskuse, které s ním vedly vojenské i parlamentní orgány, se více méně zajímají o jeho osobu a motivy tohoto činu. Tvrdit, že je divné, proč to udělal po osmi letech od obdržení medailí, je více méně zavádějící, protože pan doktor jasně řekl, že to udělal až nyní vzhledem k situaci, která je na východě Evropy, a zřetelně zdůraznil svoji obavu o vyvolání války s Ruskem. V tomto případě považuje Rusko za další oběť americké politiky, něco jako byl Irák.
Já osobně hodnotím tento čin jako politický. To vysvětluje jeho dřívější nečinnost, kdy v něm pouze dozrávalo poznání, a tvořil si názor. I to je pochopitelné. Vysvětlovat jeho čin jako jakési náhlé rozhodnutí hnutím svědomí je zavádějící a diskuse o jeho osobě mají odvést pozornost od podstaty jeho rozhodnutí: zachovat mír. To je pochopitelné a hluboce morální. Jestli se mýlí ve svém úsudku, který je obsažen v jeho zprávě, se pokusím analyzovat.
1/ Jak na teroristy a zločinné režimy?
Za války bombardovali Angličané obytné části německých měst a Američané dokonce vyzkoušeli v Japonsku atomovou bombu. V jednostranném pohledu je to odsouzeníhodné, ale s nadhledem to vypadá jinak. Situace v Evropě v době nacistického útoku na Anglii a později na SSSR byla velmi svízelná a bylo určitě potřebné rozvrátit i život civilního obyvatelstva v zájmu vítězství. Navíc se to dalo vykládat jako pomsta za bombardování Londýna a vůbec za nacistické chování v porobených zemích, zvláště v Polsku, o kterém se v té době vědělo, že se nacisté chovají neskonale hůře. Atomová bomba na japonská města zkrátila válku odhadem o dva roky. Určitě by se daly tyto činy jednostranně odsuzovat.
Je současná válka proti islámskému terorismu tentýž případ? Určitě je to rozvedení této metody. Jednak se mají ustanovit vlády, které terorismus nebudou podporovat a jistě i v neposlední řadě dát najevo jakousi pomstu za chování teroristů a příklad, jak dopadnou země, které se nebudou chovat slušně. Kdo kritizuje chování USA, si musí uvědomit, jak by vypadal svět bez nich. Nestála by už vojska Islámského státu před Vídní, jako druhdy Turci?
Nevěřím, že si Američané sami zničili WTO. Pokud snad ano, co jiné teroristické útoky? Ty snad také dělala CIA? Co Madrid, Londýn, Bali, Bombaj a naposledy Pešavár (to nemluvím o Rusku)? Ne, nevěřím, že terorismus je výplod propagandy a zinscenovaných útoků. Nevěřím, že Islámský stát je výplod CIA. Nedává to smysl.
První důvod zásahů USA ve světě je tedy obrana zájmů obyvatel vyspělého světa. To je nepochybné. Otázka je, do jaké míry je tato složka vojenské činnosti prvořadá.
2/ Přidané zájmy
Američané už koncem války nebombardovali německá města a továrny jen proto, aby demoralizovali obyvatelstvo, ale také aby zničili co nejvíce konkurenčního průmyslu. Zatímco během války usilovali pouze o zničení plzeňské Škodovky, které ovšem uskutečnili až na konci války zároveň s ostatními fabrikami. V březnu 1945 to byly i Baťovy závody, kde se vyráběly boty (nevím, co boty mohly změnit na výsledku války). Baťa mimochodem Američany dráždil už před válkou, snažili se na něj poštvat odbory a různě jej šikanovat. Za války konečně měli příležitost. Přidané zájmy jsou jednak využitím příležitosti jak odstranit konkurenci, ale to následně znamená zaplacení nákladů na válku. Ona totiž něco stojí a alespoň něco by se mělo vrátit.
Dnes je to samozřejmě podobně. Není použita forma ničení průmyslu, protože ten ve válčících zemích obvykle neexistuje. Zato existuje přírodní bohatství, které je zapotřebí dát pod kontrolu, využívat ho a vydělávat na něm.
Někdo může říci, že válka stojí prostředky a potom ještě investice do zničené země…… to musí stát hodně peněz! Ale víme přece, že banky jsou plné peněz, není kam investovat, dokonce se to muselo řešit nekrytými úvěry a různými bankovními manipulacemi, které vedly ke krizi. Prostě krize z nadbytku peněz vede také jaksi, možná ve skrytu, k investicím do válečného průmyslu a potom do zničených zemí formou různé pomoci (sklady jsou plné neprodejného zboží) a hlavně investic. Zničená země se potom obvykle velmi rychle postaví na nohy, lidé začnou pracovat a mít peníze, které utratí za zboží firem obsazených kapitálem z vyspělých zemí. Nastane velký boom a obyvatelstvo, byť by Američany předtím nenávidělo, se uspokojí a zapomene na příkoří. Bývalé Západní Německo je čítankovým příkladem této metody a stálým vzorem jak to dělat.
Podmínkou je, že se po zásahu země podřídí. To se třeba chce i po Srbsku, kde chybí stále uznání samostatného Kosova. Také se vyžaduje podřízení v ostatních věcech. Srbsko například stáhlo svoji žalobu na USA u mezinárodního soudu, protože mu EU nabídla pomoc, která byla podmíněna, že soud nebude. Tak se vlastně nemůže konat ani spravedlnost. Tak je vlastně odsouzen ten, který peníze nemá, ale ten, který vládne, je vždy nevinný. Bombardování Srbska tedy nakonec zločinem není, ale srbské zločiny zůstávají a aktéři jsou stále souzeni.
Američané jistě nemají zájem na likvidaci obyvatelstva, vždyť to budou příští zákazníci a spojenci, proto nedělají nějaké genocidy. Nicméně válka se bez ztrát na životech vést nemůže.
Jenže dnes se zasahuje v zemích, které mají jinou kulturu, a tam tato metoda nemusí být úspěšná. Jednak lidé jsou závislí na náboženství, které je vede k trvalé nenávisti k nevěřícím, jednak neumí tak dobře pracovat, aby se dokázali pozvednout sami jako někdejší Němci a Japonci. Jiný model ovšem není, a tak se války protahují, obyvatelstvo vzdoruje, nenávist se navyšuje a nakonec mnozí vidí příležitost v nějakém jiném režimu, třeba v Islámském státě.
V postkomunistických zemích nemuselo existovat bombardování, většina průmyslu byla zničena už komunisty samými, tedy tím, že průmysl byl vesměs zaostalý a v konkurenci nepoužitelný (výjimky jen potvrzují pravidlo). Horká válka být nemusela a také nemohla, protože tyto země přece jen měly vyspělé armády a střet by byl jistě nepříjemný i pro USA a evropské země. Peníze západních bank přišly samy podle vůle obyvatel a jeho potřeb.
Tyto přidané zájmy jsou jaksi v pozadí, je otázkou, zda jsou prvním předpokladem konfliktu, zda jej vedou a určují, nebo jsou na druhém místě a původní politický účel je na prvním místě. To záleží na mnoha okolnostech, které není možno krátce postihnout, ale důležité jsou okolnosti dle bodu 3 a 4.
3/ Nekontrolovaná moc se vždy zneužije
V poslední době se ovšem situace poněkud mění. Přibývá konfliktů vyvolaných přímo USA zasahujících v různých zemích. Začalo to nesměle bombardováním Jugoslávie, pokračovalo Afghánistánem a Irákem a nakonec Libyí (zde konflikt započaly Velká Británie a Francie, USA se přidaly až po velkém váhání - pozn.red.) a Sýrií. Nemyslím si, že konflikty jsou přímo záměrně vyvolávány, ale svět je prostě takový, občas někde obyvatelstvo povstane a má různé požadavky. Obvykle se jedná o čistě domácí problémy. Někde je zase nějaký diktátor, který svět ohrožuje chemickými zbraněmi nebo genocidou menšin apod. To je příležitost k zásahu. Je problematické to posuzovat, ale obvykle by se bez zásahu problém vyřešil sám. Zásahem USA vznikají téměř pravidelně neřešitelné situace. Nastolit demokratickou vládu oddanou USA se nedaří, vznikají stále útoky opozičních sil, země je rozvrácená a urovnání v nedohlednu.
Zasahovat nebo nezasahovat je problematické rozhodnout. Nicméně proto, že USA nemají na světě mocenského konkurenta na srovnatelné úrovni, obvykle zasáhnou. Pokud konkurent je, potom zasahovat není snadné. To se už ukázalo v Sýrii. Rusko se postavilo za Asada, ten vydal chemické zbraně, ale ze sousedního rozvráceného Iráku se konflikt rozšířil a nakonec došlo k situaci vhodné pro vznik teroristického Islámského státu. Dnes je Asad největší silou (vedle Kurdů) proti Islámskému státu. Jak vidět, bipolarita funguje lépe. Alespoň nejsou jedinou rozhodovací silou nějaké zájmy amerických bank a zbrojního průmyslu.
USA jako světový četník je problematická situace. Jaký bude svět pod nadvládou jedné velmoci? Tato bude určitě stále více prosazovat svoji vůli a zájmy podle bodu 2 budou převažovat nad nutností podle bodu 1. Je to přirozený proces zneužití nekontrolované moci. Nemysleme si, že budou američtí vládci vždy jen takoví, jako byl Wilson a Roosevelt. Budou si vymýšlet důvody a záminky. Nedodržování lidských práv, byť by to byl jen zákaz pochodu homosexuálů, může být následováno propagandou, ve které se zdůvodní záminka k zásahu. Vlastnictví poslušných sdělovacích prostředků samozřejmě je jedním z aktérů nadvlády jedné velmoci. Vidíme to dnes, viděli jsme to v době bombardování Jugoslávie a vlastně to vidíme stále. Naštěstí je tu internet, ale jak víme, zmanipulovaná televize v hlavním vysílacím čase je stále mocnější.
4/ Americká demokracie
Přesto můžeme být rádi, že touto světovou velmocí je USA, byť nemusíme souhlasit s jeho politikou. Nedovedu si představit hegemonem Čínu nebo dokonce Rusko, byť už není komunistické a totalitní. Určitě bychom se mohli nadít daleko horšího zacházení s lidmi a vůbec celého přístupu. Tím neříkám, že hegemonii USA je možno trvale trpět.
Vzhledem k poměrům v USA jako tradičně nejsvobodnějším, je přece jen, byť omezená možnost kontroly americkým lidem, který není etnicky nacionalistický, nechová fatální nenávist k některému národu, má tolerantní přístupy a pochopení pro malá etnika. Doposud vždy tato kontrola proběhla, pod kontrolou je také chování amerických vojáků a vyšetřovatelů vězňů jak nedávno ukázal případ islamistických vězňů. Válku ve Vietnamu zastavil odpor amerického lidu, taktéž z těchto důvodů byl zvolen Obama, aby zastavil válku v Iráku. Ale to se vždy stalo po deseti letech. Přesto tyto ohledy na humanitu jsou stále přítomny. Nicméně ve složitých podmínkách války někde v cizí zemi se může stát celkem cokoliv proti lidskosti.
Máme tedy spoléhat vždy, až se americký lid vzpamatuje a zastaví agresi? To asi ne.
Závěr: Jsou obavy doktora Obrtela oprávněné?
Ano, obavy doktora Obrtela jsou oprávněné. Opravdu může dojít k válce s Ruskem a tuto možnost vysvětluji v jiných článcích. Ve světový konflikt nevěřím. Čin pana Obrtela uznávám jako obavu z války a myslím si, že má vysoce morální základ.
NATO je sňatek z rozumu. Jiná, lepší síla, která by nás ochránila, není. To neznamená, že jednotliví členové této aliance jsou andělé a že bychom museli souhlasit s jejich konáním. Čím více budeme soběstační v obraně, tím méně budeme závislí na jiných členech NATO. Tato obranná aliance by měla být skutečně obranná, preventivní útoky jsou problematické a měly by být opravdu jen na základě všeobecného konsensu.