Jako kdyby Jefferson znal Evropskou unii
V roce 1776 sepsali a vydali Otcové zakladatelé Spojených států amerických Deklaraci nezávislosti na Velké Británii. Dokument obsahuje okřídlené věty:
“Pokládáme tyto pravdy za samozřejmé, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí. Že k zajištění těchto práv se ustanovují mezi lidmi vlády, odvozující svoje oprávněné pravomoci ze souhlasu těch, jimž vládnou. Že kdykoliv počne být některá vláda těmto cílům na překážku, má lid právo ji změnit nebo zrušit a ustanovit vládu novou, která by byla založena na takových zásadách a měla svoje pravomoci upraveny takovým způsobem, jak uzná lid za nejvhodnější pro zajištění své bezpečnosti a svého štěstí.”
Deklarace později vyjmenovává příkoří, kterých se král Jiří III. dopustil na svobodě. Mezi těmito jsou např.:
“Svolával zákonodárná shromáždění na neobvyklá a nevyhovující místa, vzdálená jejich archívů, jen aby je tak únavou z všelijakých obtíží přinutil k přijetí svých vlastních opatření.”
Jako kdyby Jefferson mluvil o Bruselu a Štrasburku.
“Zřídil množství nových úřadů a poslal sem houfy úředníků, aby sekýrovali náš lid a ujídali z jeho majetku.”
Když započteme Evropskou komisi, Dvůr auditorů, Evropský hospodářský a výbor, Výbor regionů, Evropského ombudsmana, Evropského inspektora ochrany údajů, Evropskou centrální banku atd. a k tomu připočteme Evropský úřad pro bezpečnost potravin, Evropskou agenturu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu atd., dostaneme se na 170 tisíc úředníků.
“Spojil se s jinými, aby nás podrobil právnímu zřízení, jež je cizí našemu založení a není potvrzeno našimi zákony, dávaje svůj souhlas k činům, vzešlým z domnělé zákonodárné moci:”
“K zamezení našeho obchodu se všemi částmi světa.”
Jednotný celní sazebník, který nám zabraňuje efektivně obchodovat s USA, Čínou, Indií a dalšími rostoucími částmi světa.
“K našemu zdanění, aniž bychom dali svůj souhlas.”
Minimální sazba DPH, kterou určuje EU, zelené daně, chystaná harmonizace DPPO, chystaná Tobinova daň…
“K odnětí našich výsadních listin, zrušení našich nejcennějších zákonů a základní změně způsobu našich vlád.”
Nikým nevolená Evropská komise, jejíž edikty jsou mnohem početnější a mají větší právní sílu než zákony, které vydává náš parlament.
“K zastavení činnosti našich vlastních zákonodárných sborů, prohlašuje se za oprávněného dávat nám sám jakékoliv zákony.”
Protiústavní eurozatykač, protiústavní Lisabonská smlouva nebo směrnice a nařízení, které by nikdy nemohly skutečně demokratickým parlamentem projít: od zákazu žárovek a vysavačů po normu na zakřivení banánů.
“Plenil naše moře, pustošil naše břehy.”
Společná rybářská politika a společná zemědělská politika jsou ve skutečnosti environmentální katastrofou, kterou Brusel odmítá uznat.
Nemůže být pochyb, že Thomas Jefferson, Benjamin Franklin, John Hancock nebo George Washington by chtěli vystoupit i ze současného království krále Jeana-Clauda I. Protože, jejich vlastními slovy:
“Kdykoliv počne být některá vláda těmto cílům na překážku, má lid právo ji změnit nebo zrušit a ustanovit vládu novou.”
Převzato z Mmister.com se souhlasem autora.
Autor je šéfredaktor webu Euroseptik.cz a časopisu Laissez Faire