Neviditelný pes

GAZA: Izrael střílí po dětech

19.11.2014

Světový tisk má opět o čem psát: izraelský voják postřelil a těžce zranil desetiletého palestinského chlapce, který se přiblížil k hraničnímu plotu s Gazou a ignoroval výzvu k odchodu.

První otázka, která člověka po přečtení takové zprávy nutně musí napadnout: Co měl tenhle klučina co pohledávat na místě tak brizantním, jako je gazsko-izraelská hranice? Copak mu rodiče nevysvětlili, že se od toho plotu má držet co nejdál? Copak neměli ani tušení, kde se jejich dítě pohybuje? A jestli je to čirou náhodou sirotek, to se o něj žádný dospělý nestará? To si v Gaze smí kdejaký usmrkanec dovolit potulovat se kolem přísně střežené hranice?

Dá se předpokládat, že jak na izraelské, tak na palestinské straně je prostor kolem hranice bedlivě sledován a ryze náhodné, neúmyslné vniknutí je prakticky vyloučeno. Kdo do něj vstupuje, vstupuje tam vědomě a s určitým záměrem. Tudíž ani tento malý narušitel tam nebyl náhodou, ale někdo jej tam poslal. Izraelská strana se domnívá, že ze strany Hamásu mohlo jít o průzkum, jak důkladně je hranice v daném místě střežena a jak rychle je izraelská ostraha schopná zareagovat.

Zdá se vám to nepravděpodobné, příliš za vlasy přitažené? Divíte se, proč by Hamás měl k výzvědným účelům používat děti a vystavovat je tak smrtelnému nebezpečí? Ano, vypadá to šíleně, ale přesně tohle už dávno patří k osvědčené palestinské taktice. Nejlepším úkrytem pro rakety a munici jsou školy, na ty Izraelci obvykle neútočí. Po dětech také obvykle nestřílí, a kdyby to náhodou udělali a nějaké dítě zabili, přihrají tím Palestincům a protižidovsky naladěné veřejnosti tak skvělý propagační materiál, jakému se sotva něco vyrovná. Dítě je ideální vějička, které nikdo nevěnuje velkou pozornost, dokud je živé, ale jeho smrt je výbušnější než tuna třaskavin.

Je ostatně dost dobře známo, že Palestinci už od mateřské školky cvičí děti pro boj s nenáviděnými Židy, připravují je pro osud „mučedníků“ při sebevražedných atentátech a v ozbrojených konfliktech je používají jako „živé štíty“. Může se pak někdo divit vojákovi na exponovaném stanovišti, který v blížícím se klukovi, jenž nereaguje na výstrahu, vidí potenciální „živou bombu“?

Ano, je smutné, že na konflikty ve světě dospělých musejí doplácet i děti. Nedá se tomu zabránit, dokud budou dospělými zneužívány jako návnada, jako živé štíty nebo živé bomby. Dokud láska Palestinců k vlastním dětem nebude větší než nenávist k Židům.

S dětmi rádi spojujeme přívlastek „nevinné“. Podívejte se na připojený obrázek – vtělená nevinnost, že? Nedejte se mýlit tím, že to, co má kolem pasu, je pouhá atrapa. Skutečné nebezpečí se skrývá pod tou zelenou čelenkou.

Dětský džihád



zpět na článek