Neviditelný pes

IZRAEL: Vražda za odprodání domu Židům

17.10.2014

Ve východojeruzalémské čtvrti Silvan došlo v noci ze čtvrtka na pátek k zavraždění padesátiletého Palestince, jejž rodinný příslušník probodl za údajný prodej bytu Židům. V nemocnici Al Mukased na Olivové hoře konstatovali lékaři smrt. Policie případ vyšetřuje a zatím hovoří o „rodinném sporu“, avšak sousedé jako motiv vraždy uvádějí prodej bytu Židům.

Fádí Maragá, příslušník „umírněné“ strany Fatáh, listu Jerusalem Post sdělil, že kdo prodá byt Židům, musí zemřít.

Před čtrnácti dny se čtvrť Silvan postarala po celém světě o palcové titulky. Izraelští Židé tam tehdy od Arabů zakoupili byty po jednom milionu dolarů a pod ochranou policie se do nich nastěhovali. Potřebné klíče měli s sebou. Spojené státy, evropské vlády a Palestinci tuto akci ostře odsoudili. Americký prezident Barack Obama obvinil izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že touto akcí „otravuje ovzduší“. Pohlavár palestinských mírových vyjednavačů Saíb Irikát prohlásil: „Do sedmi budov v Silvanu pronikli pod ochranou policie ilegální izraelští osadníci.“ Sedm palestinských rodin podle něj přišlo o přístřeší; to je ovšem všude na světě při prodeji domu a nastěhování nového majitele normální. Irikát obvinil izraelskou vládu „řízenou osadníky“ z „loupeže země“ a z pokusu měnit - zvláště ve východním Jeruzalémě - „identitu Palestinců“. Jeruzalémský muftí šejk Muhammad Husejn označil nastěhování Židů ve čtvrti Silvan za „zločin“ a za předvoj „požidovštění“ Jeruzaléma. Mezi přibližně padesáti tisíci arabskými obyvateli této čtvrti dnes žije asi pět set Židů, což je jedno procento. Jen pro srovnání: v Berlíně, hlavním městě Německa, nemá třináct a půl procenta obyvatel dokonce ani německou státní příslušnost.

Policejní mluvčí prohlásil, že ke koupi bytů došlo „legálně“. Policie poskytla novým židovským vlastníkům ochranu proto, aby se zabránilo „třenicím s arabskými sousedy“.

„Bezdomovecké“ rodiny potvrdily, že své byty prodaly jednomu Arabovi z města Tajbe, jménem Faríd Hadži Jahjá, prý člověku nastrčenému židovskými zákazníky. Tento Arab však podle listu Haarec zmíněné obvinění odmítl: „Pokud mi někdo může předložit doklad, že jsem prodal jediný čtvereční decimetr osadníkům, půjdu dobrovolně do Ramalláhu a vydám se popravčí četě.“

Zákon úřadu Palestinské autonomie stanoví za prodej země Židům trest smrti. V minulosti kvůli tomu došlo k vraždám několika Palestinců, a to bez soudního procesu.

Majetkové poměry v Silvanu jsou složité. K vybudování většiny domů došlo po roce 1967 bez stavebního povolení. Při soudních procesech mohli Židé jako doklad pro své vlastnické nároky uvést příslušné zápisy v pozemkové knize. Palestinští obyvatelé neplatili městskou daň, vodné ani poplatky za elektřinu, takže nemohli soudci předložit žádné papíry znějící na jejich jméno. Ať se soudce sebeusilovnějí snažil přijít na to, jak obhájit jejich právo v bytech dál bydlet, nezbývá mu v tomto případě jiná možnost než jim dát příkaz k jejich vyklizení. (Pozn.: Sám jsem to při jednom procesu kvůli domu v Silvanu zažil. Palestinci si pro proud a vodu pořídili načerno přípojky „z ulice“.)

Silvan je původně vesnice založená kolem roku 1880 jemenskými Židy na svahu v blízkosti jeruzalémského starého města, kde se od roku 1920 nalézají nejstarší doklady počátků Jeruzaléma, například opevnění kanánských Jebúsejců, jímž podle biblické zprávy možná pronikl král David do města, a tak je dobyl. Před několika lety zpřístupnili archeologové obrovskou veřejnou budovu, podle jejich výkladu Davidův palác. V roce 1911 židovský mecenáš baron Rothschild části pahorku odkoupil, aby zabránil divoké výstavbě arabských obytných domů. Archeologický areál „Davidovo město“ se pro židovské i křesťanské turisty stal jednou z nejpopulárnějších atrakcí Jeruzaléma; muslimové ovšem existenci Jeruzaléma a Šalomounova chrámu v biblických dobách popírají. Palestinci a levicoví Izraelci vedou proti vykopávkám úporný boj, kdežto příslušníci izraelské pravice se jimi naopak snaží zdůvodnit politické nároky na Jeruzalém.

© Ulrich W. Sahm
přeložila Ivana Kultová
www.wilberforce.cz



zpět na článek