Argentinská prezidentka Cristina Fernándezová Kirchnerová chce, aby se začala zkoumat možnost přemístění metropole z přístavního Buenos Aires dál do vnitrozemí.
Plán přemístit metropoli o tisíce kilometrů dál do vnitrozemí vynesl před více než půlstoletím Juscelina Kubitscheka do nejvyššího úřadu Brazílie. V sousední Argentině je to jinak. Na hlavu současné prezidentky Cristiny Fernándezové Kirchnerové se za podobný návrh snáší spíše kritika. A to přesto, že v jistém ohledu lze její návrh považovat za střízlivější. Zatímco Brazilec s českými kořeny prosadil v padesátých letech výstavbu nynější Brasílie na zelené louce, Kirchnerová navrhuje rozšířit již existující město Santiago del Estero, které leží přes tisíc kilometrů severovýchodně od Buenos Aires.
„Je to nápad. Musíme o něm diskutovat a promyslet ho se všemi Argentinci,“ citoval Kirchnerovou místní list El Universal koncem léta.
Prezidentka země, již sužuje ohromná, čtyřicetiprocentní inflace a která se kvůli soudní při se zahraničními věřiteli nedávno ocitla v platební neschopnosti, věří, že je třeba „změnit model strategického uspořádání státu“. Zkrátka že by bylo lepší přemístit administrativu hlouběji do vnitrozemí, protože přístavní Buenos Aires „válcuje“ zbytek země.
Nikoli jen mocensky a ekonomicky, ale také demograficky. V metropoli žijí tři miliony lidí, v celé aglomeraci však přebývá takřka patnáct milionů „porteňos“, jak se místním přezdívá. To znamená, že v přístavním městě, jež odedávna patří k nejkosmopolitnějším místům v Latinské Americe, žije bezmála třetina všech Argentinců. Rozloha aglomerace přitom zabírá sotva procento celého teritoria.
Ten nápad už tady byl
Kirchnerová není první, koho napadlo přemístit hlavní město, které od sousední Uruguaye dělí řeka Río de la Plata. Koncem 19. století se obdobně vyslovil Leandro Alem, zakladatel radikálního hnutí Unión Cívica Radical. V roce 1983 návrh zazněl znovu a tehdy již nabyl reálnějších obrysů. Prezident Raúl Alfonsín plánoval metropoli přemístit do jihoargentinského města Viedma. Neuspěl, byť ho údajně podporovali i manželé Kirchnerovi, jak se nechala současná prezidentka slyšet. Podpora prezidentky a jejího manžela Néstora Kirchnera, po němž se před sedmi lety ujala nejvyššího úřadu v zemi, však byla podle deníku Clarín nenápadná, až skrytá, protože vyšla najevo až nyní.
Argentinská prezidentka by se však podle některých měla spíše než novou metropolí zabývat řešením svízelné situace zadlužené země. Argentina, třetí nejsilnější ekonomika v Latinské Americe, v červnu prohrála soudní spor s americkými věřiteli o proplacení dluhopisů, které vydala po státním bankrotu v roce 2001. Buenos Aires ale rozhodnutí soudu, který argentinské vládě nařídil zaplatit dvojici hedgeových fondů přes 1,33 miliardy dolarů, ignorovalo, a tak se země po letech znovu ocitla v platební neschopnosti, pod hrozbou krachu.
Buenos Aires se brání, že má peníze na splátky pro ostatní věřitele, kteří před časem přistoupili na odpuštění velké části dluhu. Zmíněné dva „supí“ fondy odmítá vyplatit v obavě, že by si ostatní věřitelé mohli zpětně nárokovat proplacení dluhopisů v původní výši. Tento týden vláda uložila přes 161 milionů dolarů do státem řízené banky Nacion Fideicomisos, protože americká Bank of New York Mellon ctí rozhodnutí soudu a transakce argentinského státu pozastavila. Tribunál v New Yorku, který spor řeší, však tento krok označil za pohrdání soudem a snahu obejít verdikt. Vzhledem k těmto strastem se přemítání o strategických přesunech metropole zřejmě odloží.
Přesuny metropolí ve XX. století
- Kromě brazilské metropole Brasília, která v roce 1960 vystřídala na pozici hlavního města největší latinskoamerické země pobřežní Rio de Janeiro, se během XX. století z různých důvodů přestěhovala řada dalších metropolí.
- Jedna z nejmladších metropolí leží v Barmě, v roce 2005 byla státní administrativa přesunuta z Rangúnu do Neipyjta. Výstavba města uprostřed tropického pralesa se odehrála během vlády vojenské junty, trvala dva a půl roku a uskutečnila se v naprostém tajnosti.
- Kdysi proslulé kazašské velkoměsto Almaty ztratilo titul metropole v roce 1997 na úkor nově zbudované Astany . Jedním z cílů přesunu státních úřadů do stepí středního Kazachstánu bylo, aby do oblastí, které tradičně obývají etničtí Rusové, pronikl kazašský element.
- Strategické důvody vedly v roce 1923 k přemístění tureckého hlavního města z pobřežního Istanbulu do vnitrozemské Ankary. V případě válečných střetů by totiž bylo mnohem těžší Ankaru ovládnout.
- Záhy po pádu berlínské zdi a znovusjednocení Německa se začalo mluvit o přesunu státní administrativy z Bonnu do Berlína . A to se i stalo – v roce 1990. Mnoho úřadů však v Bonnu sídlí dodnes.
- Australané sjednocení roku 1901 v Commonwealthu se dlouho nemohli dohodnout, zda se jejich metropolí stane Sydney, nebo Melbourne, až se v roce 1927 shodli na kompromisu: Canbeře.
LN, 4.10.2014