Sotva Izraeli skončila válka s palestinským Hamásem, zhoršila se situace na severovýchodních hranicích se Sýrií. Izrael sleduje tamější občanskou válku velmi pozorně a důsledně oplácí každou zbloudilou raketu, která dopadne na jeho území v Golanských výšinách. Bez ohledu na to, kdo ji odpálil, připisuje vinu režimu prezidenta Bašára Asada a míří na jeho cíle; ten zatím na odvety nikdy nereagoval jinak než verbálně a žádný vzájemný konflikt se nerozhořel.
Nyní však území u izraelských hranic dobyli islamisté Fronty al-Nusra a na hraničním přechodu v Kuneitře vztyčili černou vlajku al-Káidy. Asadovy jednotky se je dál snaží vypudit, boje pokračují a do Izraele stále častěji dopadají střely; jen minulou středu jich bylo šest, ve čtvrtek sedm a v neděli pět. Zranily dva Izraelce – nikoli první – ale v červnu také usmrtily jednoho chlapce a Izrael tehdy v odvetném útoku zabil 12 vládních vojáků. Tuto neděli sestřelila armáda Izraele bezpilotní letoun, který narušil jeho vzdušný prostor; podle některých zdrojů patřil Íránu, podle jiných libanonskému Hizballáhu. Incidentů přibývá a situace je nejvážnější od vypuknutí syrské občanské války. Izraelští farmáři mají zakázán přístup na svá pole u hranic a tamější část Golan byla uzavřena i pro turisty.
Islamisté obsadili části území u hranic už dříve, naposledy v červnu, ale Asadovy síly oblast vždycky dobyly zpět. Jestli se jim to tentokrát nepodaří, bude mít Izrael džihádisty za dveřmi. Nejvíc se obává infiltrace. Armáda proto buduje novou, čtyři a půl metru vysokou hraniční bezpečnostní bariéru, podobnou plotu na hranicích s Egyptem, a vybavuje ji supermoderním monitorovacím systémem.
Rovněž bedlivě sleduje pohyb Asadových zbraní a když nějaké příliš vyspělé směřují do Libanonu k Hizballáhu, konvoj zničí; od loňského roku to udělala několikrát. V Sýrii se však Izrael nenápadně angažuje i přímo. Je v kontaktu s umírněnými povstalci a provozuje u hranic polní nemocnici, která už ošetřila přes tisíc zraněných rebelů a civilistů. Léčil se tam i plukovník Abdulláh Bašír, velitel syrské opoziční prozápadní Nejvyšší vojenské rady, jenž pak v Izraeli údajně prodělal i výcvik. Prozápadní opozice a syrští Kurdové chtějí mít s Izraelem přátelské vztahy a napsali dokonce dopis prezidentovi Re’uvenu Rivlinovi, v němž mu gratulovali ke zvolení a vyjádřili přání navázat v budoucnu s Izraelem diplomatické styky. Podle neoficiálních zdrojů působí v Sýrii i menší izraelská komanda. Izraelci v zemi pomocí bezpilotních letounů i v terénu shromažďují zpravodajské informace a některé předávají umírněným povstalcům. Jsou také ve spojení s představiteli místních vesnic, jimž poskytují humanitární pomoc.
I když Izrael nespouští oči z džihádistů, zůstává hlavním nepřítelem Hizaballáh. Ten sice zaměstnávají boje v Sýrii po boku Asada, ale například v březnu si našel čas umístit u hranic bombu, která zranila čtyři izraelské vojáky. Přestože džihádisté jsou už tak blízko hranic, že izraelské hlídky místy procházejí jen 300 metrů od nich, v současnosti patrně nechtějí Izrael napadnout; jejich prioritou je svržení Bašára Asada. Kdyby se jim to ale podařilo, nepochybně časem zaútočí i útok na židovský stát, jehož existenci neuznávají o nic víc než Hamás nebo Hizballáh. Válka v Sýrii nemá z pohledu Izraele optimálního potenciálního vítěze a neméně nebezpečné by pro něj bylo, kdyby si zemi rozporcovaly různé skupiny. Severovýchodní hranice, kde 40 let nedošlo k vážnějšímu incidentu, se definitivně proměnila v aktivní konfliktní zónu a Izrael byl do syrské občanské války proti své vůli vtažen.
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus