IZRAEL: Šimon Peres

Pár kuriozit o odcházejícím izraelském prezidentovi

Po sedm let byl Šimon Peres nejvyšší hlavou státu Izrael - od července 2007 do července 2014. Ke konci byl mezi nejvyššími představiteli států světa nejstarším. Přinášíme vám výběr pestrých okamžiků ze života tohoto laureáta Nobelovy ceny za mír.

Hvězda na hudebním nebi

V úvodu své anglické facebookové stránky uveřejnil v březnu 2012 tehdy osmaosmdesátiletý Peres hudební video. Vyzývá v něm posluchače recitativem, aby byli jeho přáteli: „Buď mým přítelem pro mír. Rád bych slyšel tvůj hlas. Buď mým přítelem a rozšiřuj mír. Vyslov svůj názor a změň svět.“ V doprovodu zpěvačky v pozadí a elektronického bubnování se státní prezident představuje v hudebním videu „Buď mým přítelem pro mír“ s papežem Benediktem XVI. a královnou Alžbětou II., s politiky Hillary Clintonovou, Recepem Tayyipem Erdoğanem, Mahmúdem Abbásem a Angelou Merkelovou, ale i se sportovními veličinami jako je Cristiano Ronaldo nebo Ronaldo, který hrával za Brazílii, jakož i s celebritami jako například Sárou Jessicou Parkerovou a Sharon Stoneovou:

Gen mládí

Existuje nějaký „peresovský gen“? Na to se snaží přijít vědci v galilejské laboratoři pro genetickou analýzu (GGA). Hodlají udělat vitálnímu bývalému prezidentovi test DNA. Během okružní cesty Šimona Perese po Golanských výšinách jej prosili, aby jim dovolil zkoumat jeho geny. Pro politika to prý bylo příjemné překvapení a svolil - s úsměvem a se slovy: „Je to na vaše riziko.“

Nyní tedy výzkumný ústav zkoumá Peresovu dědičnou výbavu, aby zjistil příčinu jeho činorodosti. Před kamerou je fit duchem i tělem, téměř jako by měl bezednou zásobu energie. Sám se zabývá výzkumem mozku. V červenci GGA sdělila, že bádání ještě pokračuje. Když 24. července vypršelo Peresovi prezidentské funkční období, byl ve svých devadesáti letech a třech padesáti šesti dnech mezi úřadujícími nejvyššími hlavami států celosvětově nejstarší.

Při státních oslavách jeho 90. narozenin zmínil Peres svého dědečka, rabína v Bělorusku, který zahynul v holocaustu. Ten měl na něj v dětství velký vliv a vštěpoval mu slova 34. žalmu: „Jak je to s mužem, který si oblíbil život, jenž miluje dny, v nichž by užil dobra? Střeží před zlobou svůj jazyk a své rty před záludnými řečmi. Vyhýbá se zlu a koná dobro, vyhledává pokoj a snaží se o něj.“

Oslavu je možno shlédnout na Guardian.co.uk.

Mírová holubice

Úsilí Šimona Perese i mír je světoznámé. V roce 1996 založil „Peresovo mírové středisko“, nevládní organizaci se sídlem v Jaffě, kde nyní hodlá také žít a věnovat se úsilí o mír mezi Izraelem a jeho sousedy, zvláště Palestinci, i mezi židovskými a arabskými občany v rámci izraelské společnosti. Cílem je pro něj vize, podle níž mají lidé na Blízkém východě spolupracovat. Hlavními úseky práce je lékařství a zdravotnictví, výchova k míru pomocí sportu, umění a techniky, ale i podnikání a ekologie.

K vrcholným zážitkům tohoto politika míru patří fotbalový zápas mladého izraelsko-palestinského mužstva v Německu proti výběrovému mnichovskému týmu „U17“ (Bavorsko). Loni procestovali Izrael a Západní břeh Jordánu hráči FC Barcelona, včetně Lionela Messiho. Při svém mírovém zájezdu trénovali děti a navštěvovali nemocnice i nábožensky významná místa.

V roce 1994 obdržel Šimon Peres spolu s vůdcem OOP Jásirem Arafatem a tehdejším izraelským premiérem Jicchakem Rabinem Nobelovu cenu míru za zásluhy o mírový proces na základě dohod z Osla.

Ženy coby kolegyně

Peresův pracovní tým tvoří podle deníku „New York Times“ - až na jednoho spolupracovníka a jednoho zástupce pro zahraniční politiku - vesměs ženy. Na otázku, proč se obklopuje hlavně ženskými asistentkami, odpověděl: „Ženy dovedou daleko lépe číst v lidech. Jejich očím důvěřuji mnohem víc.“ Navíc ho prý mužští asistenti později často v politice podvedli. Dále Peres řekl: „Každá žena se rodí jako máma, a každý muž umírá jako malé děcko. Neexistuje žena, která by si myslela, že některý muž je úplně dospělý.“

Manžel a otec

V květnu 1945 se Šimon Peres oženil se Soňou Gelmanovou, která v lednu 2011 zemřela ve věku osmdesáti sedmi let. Manželé spolu měli tři děti, dceru Cviu a syny Jonatána a Nehemiáše, osm vnoučat a tři pravnuky.

Na veřejnosti se Soňa objevovala velice zřídka. Když se jí někdo zeptal, proč nechce stát ve světle ramp, odvětila: „Vdala jsem se za mlékaře.“ V severoizraelském kibucu Alumot, který pomáhal založit, byl Peres spíš pastevcem a tajemníkem kibucu.

V jednom osobním rozhovoru, jakých nebylo mnoho, Peres deníku „Jedi'ot achronot“ prozradil, že ho manželka prosila, aby se z politiky vzdálil. Když ho v červnu 2007 zvolili za devátého prezidenta Izraele, trval na svém úřadě. „‚Podívej se‘, řekl jsem jí, ‚své zemi a lidu jsem sloužil po celý život. Právě to mi dodává v životě spokojenost. Ani nevím, co to je, mít nějaký čas volna – při něm by mi bylo na umření. Když to neudělám, umřu.‘“ V červenci téhož roku složil prezidentskou přísahu a odstěhoval se do Jeruzaléma. Jeho paní zůstala v telavivském bytě, takže od té doby žili odděleně. Úředně se však nikdy nerozešli.

Šimon Peres řekl, že žili v krásném manželství prozářeném láskou. Jeho choť se ale nikdy nesmířila s tím, že pro jejího muže je politika na prvním místě: „Bylo to těžké, ale respektoval jsem její přání a ona mé. Kdybych byl zůstal u ní, zadusilo by mne to.“

Příbuzenstvo

Politik Peres není pouze přítelem celebrit jako Barbra Streisandová, která mu zazpívala k devadesátinám, nýbrž má i slavné příbuzné. Například jeho sestřenicí z otcovy strany je herečka Lauren Bacallová, heroina filmu „Dvě tváře lásky“.

Pod falešnou identitou

U příležitosti letošního svátku Purim uveřejnil Šimon Peres své snímky z doby, kdy chtěl při rozhovorech v Jordánsku zůstat inkognito. „Lidé se nepřevlékají jen o Purim,“ napsal Peres na své facebookové stránce. „Takhle jsem se přestrojil v polovině sedmdesátých let, když jsem před uzavřením mírové smlouvy přišel pod falešnou identitou do Jordánska, abych se setkal s králem Husejnem.“ Tři snímky pořízené vládním tiskovým úřadem s Peresem v neobvyklé výstroji lze shlédnout zde.

Básnické vlohy

Promluvy a výklady Šimona Perese mají zvláštní kouzlo. Odhalují nám státníka, který miluje metafory a má zcela svérázný smyl pro humor. Zeptal se například jednoho oficiálního představitele z Finska, zda je pravda, že finští zákonodárci projednávají své záležitosti v bazénu.

Má i docela jedinečné tipy pro volbu povolání: „Povstání v Egyptě bylo dílem mladého pokolení. Dosáhli dvojího - a jednou z těch věcí bylo znemožnit život diktátorům. Hledáte-li dnes bezpečné pracovní místo, určitě si nezvolte povolání diktátora.“

Ohledně tvořivosti a podnikavosti Izraele - národa, který se rozbíhá do života - se vyjádřil takto: „Máte-li dvě různé možnosti, pak první, co musíte udělat, je poohlédnout se po nějaké další, o níž jste zatím ani neuvažovali, protože neexistuje.“

K tomu se hodí další Peresův citát: „Spojené státy jsou jedinou mocností v dějinách, která vzrostla dáváním, nikoli braním. Ke krizi došlo podle mne tehdy, když měly USA více peněz než idejí. Peníze nevytvářejí žádné peníze. Vytvářejí je nápady. “

© Martina Schubertová
přeložila Ivana Kultová
www.wilberforce.cz