„Je snad americká krev červenější než židovská?“ dá se v těchto dnech slyšet všude, kde se v Izraeli sejde víc lidí a zapřede se debata o blízkovýchodních událostech. Jedenáct let už trvá ostřelování izraelského území z Pásma Gazy, a od skončení posledního „příměří“ přeletí hranici raketa nebo minometný granát průměrně každých osm minut. Kdyby si něco podobného dovolilo dejme tomu Mexiko vůči Spojeným státům nebo Irsko vůči Velké Británii, už dávno by hlavní města nebo přinejmenším vládní sídla agresorů byla srovnána se zemí. Jelikož však jde pouze o Izrael, nikoho v Bílém domě ani v EU ty údajně „neškodné ohňostroje“ nijak zvlášť nevzrušují a Izraeli je neustále doporučována „umírněnost“ a vyjednávání. Jako by tu byli dva morálně rovnocenní partneři, nikoli agresor a jeho oběť.
Výrazně odlišný postoj však vystřídá diplomatickou umírněnost, jakmile teče krev americká, a to dokonce před běžící kamerou. Na široce medializovanou vraždu novináře Jamese Foleyho reaguje americký president s nelíčeným a pochopitelným rozhořčením:
„Tuto rakovinu musíme společným úsilím vymýtit, aby se nešířila. Nihilistická ideologie musí být jasně odmítnuta. Všichni jsme zajedno v tom, že něco takového, jako je ISIS, nemá místo v 21. století...“
Zarážející však je, že tentýž státník, který vyzývá k totální válce proti rakovině ISIS, současně naléhá na Izrael, aby Hamás, volající ve své chartě po zničení Izraele a vyvraždění všech Židů, akceptoval jako součást jednotné palestinské vlády. Dovedete si představit, že by podobně vyzýval Irák nebo jinou arabskou zemi, aby akceptovaly ISIS jako součást jednotné vlády?
Proč ten dvojí metr v posuzování Islámského státu a Hamásu? Je snad Hamás méně brutální než ISIS? Možná nemá na svém kontě tolik zabitých civilistů jako ISIS, ale to je zásluha hlavně Železné kopule a izraelské armády. Kdyby mu byla ponechána zcela volná ruka, bylo by jeho skóre bezesporu mnohem působivější.
Je snad Hamás méně nebezpečný než ISIS jen proto, že svou působnost omezuje pouze na „osvobozovací boj proti izraelské okupaci“, jak se světu snaží namluvit jeho vůdce Chálid Mišál? Omyl, jeho terčem jsou Židé na celé zeměkouli, jak nepokrytě deklaruje ve své zakládací chartě.
Je snad ISIS horší proto, že zavražděný novinář byl Američan? Američan byl i jeden ze tří židovských studentů unesených a zavražděných Hamásem, jenž se k této vraždě nedávno ústy svého vysokého představitele Sálí al-Arúrího hrdě přihlásil. Na rozdíl od vraždy novináře, jíž věnoval New York Times palcové titulky na první straně, zůstala informace o tom, že se ke vraždě tří studentů přiznal Hamás, zastrčená uprostřed článku o zabití tří velitelů Hamásu Izraelem.
Jen slepý může nevidět, že ISIS i Hamás jsou ze stejného těsta. Stejně jako ISIS usiluje i Hamás o celosvětový islámský kalifát, jsou to dvě chapadla téže chobotnice. Islámský stát v Iráku a Sýrii ovšem disponuje neporovnatelně větším ekonomickým i vojenským potenciálem, takže představuje podstatně vážnější ohrožení. Podle vysokého důstojníka z Pentagonu dokonce větší, než jakým byla Al-Kaida v září 2001. S protivníkem tohoto druhu nelze vyjednávat, musí být poražen, jak nás učí i historie. Chamberlain se domníval, že Hitlerovy požadavky se dají uspokojit diplomatickou cestou. Churchill nesouhlasil, a historie mu dala za pravdu. Nacismus musel být poražen vojensky, než se otevřela cesta k diplomatickému řešení. Dokud Hamás a ISIS nebudou poraženy vojensky, není naděje získat je pro diplomatický a politický kompromis.