"Na jakýkoliv vývoj krize na Ukrajině může NATO přiměřeně reagovat," řekla německá ministryně obrany Ursula von der Leyen novinám Nordwest Zeitung. Uvnitř ministerstva však o tom existují, podle newsmagazínu Der Spiegel, pochybnosti a začíná se tam údajně živě debatovat o důsledcích možné slabosti NATO. A totéž si prý myslí i německá vláda.
Hlavně by se to prý ukázalo, kdyby se pokusilo Rusko anektovat Litvu, Lotyšsko a Estonsko, protože v takovém případě není NATO schopné pomocí konvenčních zbraní invazi zabránit. Navíc, podle podkladů, které mají novináři z centrály NATO, takový konflikt by znamenal ohrožení bezpečnosti a stability celé euroatlanické zóny. A tyto věty zřejmě, jak konstatují i německé noviny, představují střízlivou diagnózu v době, kdy NATO po dlouhé době, kdy ztrácelo přsvědčení o svém smyslu, může prokázat svůj význam.
Generální sekretář aliance Anders Fogh Rasmussen a vůbec šéfové západních států ubezpečují své partnery na východě, že mohou počítat s jejich pomocí, ale je otázka, jestli nejde jen o plané sliby. Zahraničněpolitický expert CDU Karl-Georg Wellmann prohlásil: "Diskuse o vojenských kapacitách NATO jsou nevyhnutelné stejně jako podpora našich východních a jihovýchodních partnerů." A hned dodal, že čas, kdy se na vyzbrojování ve všech zemích šetřilo, je pryč.
NATO musí být podle něj tak silné, aby kdykoliv mohlo prosazovat své zájmy, a to zvláště v okamžiku, kdy Rusko ukázalo, že je nevypočítatelným partnerem. Dokonce se hovoří o stálé přítomnosti vojáků NATO na východních hranicích členských států. Otázka ale zůstává, jestli má podobné mínění většina křesťanských demokratů, protože zvláště ze strany CSU se ozývaly v posledních dnech i opačné hlasy, které volaly po další spolupráci s Vladimírem Putinem.
Paní ministryně von der Leyen, která je rovněž členkou CDU, zatím veřejnou debatu na toto téma odmítá, protože má obavy, že Rusko by jakékoliv posílení vojáků NATO na východě nebo i takovou debatu hned bralo jako provokaci.
Proti zvýšení nákladů na vyzbrojování je zelený Jürgen Trittin, který je dokonce přesvědčen, že na světě neexistuje nikdo, kdo by měl v úmyslu narušovat vojenská společenství, a proto krizi na Ukrajině nevidí jako důvod ke zbrojení. Trittin věří v politické řešení. Opak by podle něj mohl znamenat návrat ke studené válce.
Taková slova ale - zdá se - nic nemění na tom, že NATO přepracovává svou strategii. Už i proto, že to někteří východní partneři vyžadují, jak dokládají i slova polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského: "Jsou země, jako je Velká Británie, Španělsko, Německo, Itálie a Turecko, kde jsou vojenské základny, a proto jsou tato místa bezpečná. A tam, kde by doopravdy měly být, tam chybí."
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus