Ruský prezident Vladimír Putin nejen ovládl prakticky všechna média a vybudoval rozsáhlou cenzurní správu Roskomnadozor řízenou Alexandrem Žarovovem, ale ovládl i komunikační jazyk ve veřejném prostoru, a to nejen v Rusku: Podle posledních zpráv z úterý má už jeho propaganda i převahu na portálu britského Guardianu, kde se autoři prozradí špatnou angličtinou.
Putin navázal nejen na starou sovětskou propagandu, ale i na hitlerovský fašistický slovník, pomocí kterého prosazuje představu, že Ukrajina je rozdělená země a jedna její část žádá Rusko o mírovou misi.
Neziskové orgnizace jsou podle Putina a jeho propagandistického stroje "cizími agenty", kyjevská vláda je "nelegitimní" nebo "junta či antisemitská klika" a naproti tomu ozbrojenci na východě státu či ještě předtím na Krymu jsou představitelé "lidového hnutí", i když později sám Putin přiznal, že za nimi stála dobře vyzbrojená a silná ruská armáda. Vojáky za obsazení Krymu dokonce veřejně vyznamenal. Příslušníci legálních ukrajinských ozbrojených složek jsou naproti tomu v ruských médiích označováni za "diverzanty, banderovce či fašisty". A kdo je uvnitř Ruska proti, je považován za "narušitele národní jednoty".
Tuto Putinovu propagandu čile podporuje vládní strana Jednotné Rusko a liberální demokraté, kteří navrhli zbavit poslaneckého mandátu Ilju Ponomarjova za to, že hlasoval proti anexi Krymu, kterému se říká v ruské propagandě "zábor", podobně jako se okupaci Československa říkalo "bratrská pomoc". Ponomarjov má být vyloučen za to, že "vystoupil proti zájmům státu a šel na vodítku nacistů přejících si rozštěpit naši zemi."
O Krymu se tedy de facto hovoří jako o území, které vždy patřilo Rusku, což není pravda: Krym byl anektován carevnou Kateřinou Velikou až roku 1783, v půli devatenáctého století se o Krym vedla válka mezi Osmanskou říší a Ruskem a od roku 1954 patřil Ukrajině. V roce 1994 tzv. Budapešťské referendum, které podepsalo Rusko, stvrdilo, že Krym náleží i po rozpadu SSSR k Ukrajině. Rozhodně tedy nešlo o narušení jednoty Ruska, ale anexí Krymu k Rusku došlo naopak k narušení jednoty Ukrajiny.
V některých ruských médiích se dokonce hovořilo o tom, že jde o intriky a úklady "nacistů", kteří Rusku chtěli vzít Sevastopol a protiruský "kyjevský puč" na Majdanu organizovaly prý Spojené státy a Evropská unie. A jak upozornil Jefim Fištejn, některé výrazy si Putin vypůjčil dokonce z Třetí říše: místo tradičního slovního spojení "nepřátelé lidu" použil nacistický výraz "zrádci národa".
Maskovací jazyk je nebezpečný hlavně proto, že ze všech soupeřů činí nepřátele a ti se v ruštině nazývají vrazi, a proto se s nimi musí ostře zatočit. Pokud to Putin neučiní a couvne, bude považován za slabocha. Ze strachu o ztrátu moci rozpoutal kolotoč, který ho nakonec může smést.
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus