In vino veritas - nesmyslné ovšem tvrzení, že víno by mělo být zdrojem moudra, vzdor statisticky snadno ověřitelné zkušenosti, že notnou konzumpcí místo velkých pravd z toho jsou spíš přiožralé bláboly, kocovinou vrcholící.
S kamarádem z hodně již vzdáleného mládí jsme se věnovali opojnému moku, když přišla řeč na řešení problému cikánského, který nikdo neřeší, poněvadž neví jak.
"Už to přece nejsou Cikáni, ale Romové," politicky korektně jsem zpřesnil.
"Romové nebo Římané, dyť je to fuk. Každopádně jich bylo víc, než těch dnešních. Jenže jsem se dočet, že ač se menujou, jak chtěj, jejich řady se každejch sedum let zdvojnásobí- geometrická řada, že ano - a třeba předeženou i Číňany."
"Že by je taky třeba předběhli v pracovitosti, to si teda představit nedovedu," namítl jsem.
"Teď jsou jich asi jen tři procenta našeho českýho a ovšem taky moravskýho národa. Za těch sedum roků jich bude šest procent, za dalších sedum to vyleze na dvanáct procent...."
"Čili už skoro tolik jako je teď u nás v Americe černochů. Ti se ale tolik nerozmnožují, hodně se ale mezi sebou zabíjejí," zpřesnil jsem.
"Vy se ale máte!" zazáviděl můj český, již se poněkud kymácející kumpán.
"Pak si ale náš zpitomělý národ zvolïl, dokonce dvakrát, toho Obamu," tlumil jsem vyslovenou, v českém prostředí důkladně zabydlenou závist.
- - -
Při příštím našem setkání, ve stavu vzorné střízlivosti, jsem započal s informacemi o americké realitě. Její součástí teď již víc než půl století - dobu aspoň už dvou generací, se v zemi s teoretickými zárukami občanské rovnosti se praktikuje nerovnost v podobě tzv. Affirmative Action - "Kladné akce, pozitivní diskriminace", logický nonsens, eufemismus ve prospěch menšin, ale jen některých. Pražský rodák Franz Kafka by to dovedl ocenit, v doprovodu myslitelů jako Ionesco či Beckett.
Má generace, které osud přidělil prožít a přežít nejlepší dobu svého mládí v hanebné dekádě let padesátých, reaguje s trpkými reminiscencemi na privilegia proletářského původu. Teď tedy platí kritéria rasová, ale jen v případě černochů, tzv. Hispanics a Native Americans - původních Indiánů rudokožců, nikoliv však inteligentních, velmi pilných Asiatů (Číňané, Indové, Japonci, Korejci, Vietnamci, jimž berliček netřeba), při přijímání zejména k univerzitnímu studiu.
V roce 2003 ve sporu odmítnutých bělošských žadatelů ve prospěch méně kvalifikovaných příslušníků preferovaných menšin Nejvyšší soud ve Washingtonu rozhodl polovičatým kompromisem, že univerzita v Michiganu, učiliště veřejné a nikoliv soukromé, sice může, ale nemusí při svém rozhodování vzít v úvahu tato rasová - či de facto rasistická - kritéria.
Oponenti této diskriminace ale v roce 2006 prosadili iniciativu, aby o věci tak důležité se rozhodlo ve volbách, dodatkem k ústavě státu Michiganu zakázat jakékoliv preferenční hodnocení. Tak se stalo, zvítězila vůle lidu většinou 58 procent hlasů zakazujících privilegia Affirmative Action.
Prosazovatelé AA se ale nevzdali, s tvrzením, že oni jsou oprávněni pozměnit státní ústavu, kdežto zastánci opačného názoru, bez ohledu na volební výsledek, takto oprávněni nejsou. Že banning race discrimination amounts to race discrimination - "zákaz rasové diskriminace je důkazem rasové diskriminace ". Chicagský Joseph Heller, autor Hlavy 22, by takovou logiku nepochybně ocenil. Ve volbách schválený dodatek ústavy státu Michiganu se ani jedním slovem nezmiňuje o výhodách pro bělochy či černochy, ale pouze o dodržování principu barvosleposti při rozhodování o přijetí zájemců.
Velmi nedávno (koncem dubna 2014), Nejvyšší soud rozhodl případ Schuette v. Coalition to Defend Affirmative Action. Žalobce se domáhal změny dřívějšího rozhodnutí z roku 2003, kdy soud nevyloučil oprávněnost michiganských institucí vyššího vzdělání použít rasu žadatele o přijetí na studia jako faktor ve svém rozhodování. Nynější žalobní návrh (tzv. Proposal 2) požadoval: "Nediskriminovat a rovněž neposkytovat přednostní ohledy vůči jedinci nebo skupině na základě rasy, pohlaví, barvy, etnicity, národního původu, v oblasti veřejného zaměstnaneckého poměru, veřejného vzdělání a veřejného uzavírání smluvních vztahů."
Obhájci rasových výhod AA u soudu první stolice prohráli, ale u odvolacího soudu (Sixth Circuit ) vyhráli těsnou většinou jednoho hlasu ( 8 proti 7) s málo pochopitelným zdůvodněním, že "Proposal 2 porušil 14. ústavní dodatek o rovnosti ochrany, a to tak, že způsobil ´special burdens´ on minority interests."
Jinými, srozumitelnými slovy: žaloba ve prospěch rovnosti občanů způsobila menšinám "zvláštní břemeno". Proč menšiny, většiny, kdokoliv, by měl mít extra oprávnění k čemukoliv?
Nejvyšší soud má devět soudců. V tomto případě se jich na rozhodování podílelo osm, poněvadž soudkyně Elena Kagan se vyloučila z důvodu předpokládané zaujatosti.
Hlasování soudu mě příjemně překvapilo. S prapodivným stanoviskem předchozího odvolacího soudu se ztotožnila pouze soudkyně Sonia Sotomayor, s velmi dlouhým vášnivým projevem, tuze obhajujícím oprávněnost rasových privilegií (race preferential admission prezentovala eufemismem racially sensitive admissions - "rasově citlivé výhody"), díky nimž se jí jako příslušnici privilegované hispánské menšiny zásluhou AA dostalo mnohých povýšení a do funkce nejvyšší byla nominována Obamou, rovněž týmž produktem AA. Její stanovisko sdílela též soudkyně Ruth Bader Ginsburg, bez takto kádrově vylepšené minulosti, ale s dřívější dlouhodobou kariérou u ACLU - American Civil Liberties Union, organizace mimořádně zkázonosné. Soudružka Ginsburgová dokonce šla tak daleko, že obvinila zastánce barvoslepé spravedlnosti (což byla podstata onoho Proposal 2) z rasové diskriminace!
Zbytek soudu, šest pánů včetně černocha Thomase, hlasoval proti preferenčním praktikám, jakkoliv komplikovaně formulovaným.
Není to jen záležitost Michiganu. Již sedm dalších států se takto vyjádřilo.
- - -
Z Ameriky zpět teď do Čech, do Prahy před ministerstvo vnitra, kde se před kachlíkárnou na kobercích uvelebilo 300 popuzených muslimů v protestu proti nevlídnému zacházení úřadů.. Mocnou zbraní mohamedánů je jejich zdůrazňovaná SENSITIVITY - citlivost, háklivost, urážlivost. V Londýně pochodují s plakáty s krvelačnými požadavky uříznout hlavu každému, kdo neuctivým slovem se dotkne islámu - avšak žádný ohled na případnou citlivost nevěřících psů.
Proč nikdo nedoporučil v Praze se odebrat před některé islámské velvyslanectví, aby se zaangažovalo ve prospěch propuštění dětí v Nigérii jejich vlastní víry, unesených neméně islámskými souvěrci organizace Boko Haram, což v překladu znamená "Západní vzdělání zakázáno"? Předpokládám, že oni mravně popuzení před kachlíkárnou jsou rovněž ovlivněni týmž zakázaným západním vzděláním, a proto i oni jsou legitimním cílem takových únosců.
Černošští Afroameričané i hispánští Latinos, dvě politicky privilegované menšiny, určitě mají víc společného, než by byla představa jakési romsko-islámské aliance. Prozatím se hodně lišící společenství svým počtem, též vztahem k alkoholu, ledajakým dalším hodnotám.
KONEC
Neoficiální stránky Oty Ulče