V uplynulých deseti dnech pohasly skoro všechny naděje, že se podaří udržet při životě skomírající mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinci. Když Izrael koncem března nepropustil poslední slíbenou várku palestinských vězňů a podmínil to palestinským závazkem, že jednání budou pokračovat i po vypršení původního termínu koncem dubna, Palestinci to označili za porušení dohody. Izrael a americký ministr zahraničí John Kerry jim předložili nový návrh, jenž jim sliboval propuštění nejen původně dohodnutých 26 teroristů, včetně dosud odmítaných izraelských Arabů, ale i dalších 400 vězňů odsouzených za méně závažné činy a k tomu neoficiální částečné zmrazení výstavby osad, o které Palestinci tolik stojí; to vše za pouhý závazek, že u jednacího stolu vydrží ještě rok. Pro Izrael by tento návrh představoval velké vítězství – Washington v jeho rámci vůbec poprvé vyjádřil ochotu propustit Johna Pollarda, který je už 30 let v americkém vězení za proizraelskou špionáž a o jehož osvobození premiér Binjamin Netanjahu marně usiluje. Pollardovo propuštění by zároveň umlčelo odpůrce osvobozování vrahů ve vládní koalici.
Samospráva však návrh označila za "vydírání" a její předseda Mahmúd Abbás schválil podání žádostí o přistoupení neexistující Palestiny k patnácti mezinárodním institucím – což na začátku mírových jednání slíbil, že až do jejich skončení neudělá. I když se jedná pouze o přistoupení k mezinárodním konvencím a nikoli o nejdůležitější Mezinárodní trestní soud v Haagu, kde chce samospráva žalovat Izrael za údajné páchání válečných zločinů, Jeruzalém to označil za porušení dohody a dost se rozhněval. Nejásal ani John Kerry, který zrušil plánované setkání s Abbásem.
Krize alespoň způsobila obnovení přímých izraelsko-palestinských schůzek, které skončily už v listopadu pro nepřeklenutelné názorové rozdíly a pokračovaly jen přes prostředníky. Výsledek však zatím nepřinesly. Izrael požaduje, aby Palestinci stáhli své žádosti o přijetí do mezinárodních organizací, a ti to odmítají.
A zveřejnili nové podmínky, za nichž by byli ochotní v mírových jednáních pokračovat. Požadují propuštění ne 400, ale 1200 vězňů, včetně nejkrvavějších teroristů a prominentních vrahů Marwána Barghutího a Ahmada Sadata; zmrazení výstavby izraelských osad na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě a otevření tamějších palestinských institucí; zrušení blokády pásma Gazy; konec protiteroristických operací izraelské armády na Západním břehu v oblasti označované jako A; poskytnutí izraelského občanství 15 000 Palestinců v rámci slučování rodin a návrat palestinských teroristů, kteří byli vyhoštěni do evropského exilu po obsazení a poničení Chrámu Narození Páně v Betlémě před dvanácti lety. Všechny tyto požadavky jsou pro Izrael tradičně nepřijatelné, a i kdyby nebyly, samospráva je ochotná jednat pouze o hranicích budoucí Palestiny.
Izrael reagoval oznámením, že čtvrtou várku vrahů jednou provždy nepropustí.
Následovalo kolo vzájemných výhrůžek. Palestinci prohlásili, že jestli Izrael jejich podmínky nesplní, budou jej žalovat v Haagu. Izraelský ministr hospodářství Naftali Benet odpověděl, že v takovém případě bude Izrael u téhož tribunálu žalovat palestinskou samosprávu za terorismus, jeho financování v podobě vyplácení dávek odsouzeným pachatelům útoků, za ostřelování civilistů z pásma Gazy a protiizraelské podněcování. Situaci ještě víc zkomplikoval ministr zahraničí Avigdor Liberman, který prohlásil, že než by schválil propuštění jakýchkoli palestinských teroristů, raději by šel k předčasným volbám.
Schůzky izraelsko-palestinských vyjednavačů zatím pokračují – bez účasti Američanů a bez úspěchu. Mírová jednání jsou však v podstatě mrtvá, jen to nikdo nechce říct otevřeně, aby nebyl označen za viníka krachu. To by mělo nepříjemné následky zejména pro samosprávu – v případě, že bude usilovat o svůj stát jinou cestou než jednáním s Izraelem, totiž podle amerického zákona přijde o finanční pomoc ve výši stamilionů dolarů. Zatím však může být klidná – John Kerry tento týden připsal vinu izraelskému rozhodnutí nepropustit vězně.
Izrael ve středu návrat k jednání ještě ztížil – Netanjahu nařídil ministrům, aby přerušili veškerou spolupráci se svými palestinskými protějšky s výjimkou otázek bezpečnosti. Takovým trestáním však samosprávu spíš zatvrdí, než přiměje k poslušnosti.
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus