Správně se to dnes píše anschluss, což je způsob připojení, konkrétně Rakouska k Německu. Slovo Anschluß se tenkrát objevilo v novinách a oznamovalo tak světu, že Rakousko bylo připojeno k nacistickému Německu. Stalo se tak 12. března 1938.
Anschluss byl jedním z prvních Hitlerových kroků k obnově německé říše a navrácení Německu alespoň část území ztracených po první světové válce (Versailleská smlouva). Dne 11. března 1938 proběhl v Rakousku ozbrojený převrat, který vedl nacista Seyß-Inquart. Ten také poslal zvací dopis a povolal do země na pomoc německé vojsko. 12. března přijel do Rakouska Adolf Hitler, který prohlásil připojení Rakouska k Třetí říši. V inscenovaném referendu 10. dubna 1938 se vyslovilo 99 % hlasů pro připojení Rakouska k Německu.
Jako přes kopírák se vyvíjely události na Krymu.
Světové velmoci se nepoučily a v září téhož roku ustoupily Hitlerovi, aby "mohl ochránit" životy Němců žijících na našem území. Shodou okolností právě 15. března 1939 k nám vpadli Němci, naše okupované území Německo anektovalo a zřídilo autonomní Protektorát Čechy a Morava, německy Protektorat Böhmen und Mähren, vyhlášený 16. března 1939. Okupací a anexí okupovaného území Německo porušilo Mnichovskou dohodu, kterou samo 30. září 1938 uzavřelo, takže 16. březen 1939 byl pro nás Protektorát Čechy a Morava, pro Ukrajinu bylo referendum 16. března 2014 o připojení k SSSR.
Na Krymu také předcházela vojenská agrese a výsledek hlasování 97 % je proto tak "vynikající", že hlasování se zúčastnili jen Rusové žijící na Krymu. Ostatní - znalí poměrů z dob, kdy byl Krym v SSSR - k urnám ani nešli.
Není překvapením, že se ruští vojáci chovají jako správní okupanti a Putin spěchá, aby okupace byla posvěcena parlamentem, nebo co to tam mají, aby svět byl uklidněn, že je vše v pořádku. My víme, že hlupáci, kteří v té nevyzpytatelné zemi investovali, se nyní třesou o své grošíky. Ty by neviděli stejně i za normálních okolností, protože Rusové nejenže nedodržují smlouvy, ale také neplatí. Nyní jsou jejich investice jakýmsi rukojmím proti srandovním sankcím, ze kterých má prcek jen legraci. Jeho média dokonce straší atomovkou, nás pak svými bojovými stíhačkami, o nichž říká, že je rozmístí tak, aby u nás byly za 15 minut. Jako bychom nevěděli, že již dávno má na nás nasměrované rakety. Naši poslušní politici a novináři staré gardy zařídili, že tu nemáme žádnou ochranu, jen ujištění vedení NATO, že budeme ochráněni.
Snad to nebude tak hrozné, byla by to katastrofa, ale člověk malého vzrůstu je nevyzpytatelný ve svém velikášství. Chruščov s Kennedym kdysi (1962) zažehnali Karibskou krizi, když Rusové dovezli potichu na Kubu rakety. Tehdy nám to Rudé právo vyložilo jinak, ale dnes víme, že komunismus je doktrína neštítící se ničeho v překonávání překážek na cestě k ovládnutí světa.
Anšlusem to nezačalo. Bylo to již dávno před tím, když lhostejnost politiků a partikulární zájmy umožnily lidem, jako byl Hitler, Stalin a jejich "žáci", potichu sahat po moci a budovat si svá impéria. I my jsme často mávli rukou, když jsme věděli, co se děje jinde ve světě. Bylo to od nás daleko, i ta Jugoslávie nebyla tak blízko, jako je nyní Ukrajina.