Obyvatelé střední a východní Evropy mají s nacionalismem a umělou izolací své neblahé zkušenosti, a proto by měli být vůči nacionalismu dvojnásob ostražití. Jak je možné, že se i u nás najde tolik bláhových lidí, kteří věří, že nacionalismus je východiskem z hospodářské krize a že zařazení zpátečky v EU nám může jedině prospět?
Je silně pravděpodobné, že nacionalisté v následujících evropských volbách získají na síle. Nedávný úspěch rakouské FPÖ, popularita francouzské Národní fronty, preference Pravých Finů nebo dánské Lidové strany skutečně nevěští nic dobrého. Před pár dny se předsedkyně francouzské Národní fronty Marine Le Pen za velké pozornosti médií setkala v Haagu s krajně pravicovým Geertem Wildersem, aby spolu dohodli spolupráci při květnových volbách do Evropského parlamentu.
Naší pozornosti by nemělo ujít zejména to, že nizozemská krajní pravice v čele s Wildersem chce omezit imigraci hlavně ze států, které nejsou členy tzv. vyspělého západního světa. Jinými slovy, chtějí na evropské úrovni spolupracovat s podobnými stranami pouze ze severní a západní Evropy. O státy střední a východní Evropy nestojí. V centru negativní pozornosti nacionalistů stojí momentálně například Rumuni a Bulhaři, kteří mají od nového roku (tedy po uplynutí sedmiletého přechodného období) získat volný přístup na pracovní trh v rámci EU.
Evropští národovci a xenofobové nabízejí svým voličům představu, že odpovědí na globalizaci je nacionalismus. Tato idea je velmi nebezpečná. Jde totiž o bezkonkurenčně nejtragičtější slepou uličku, kterou si jenom ve 20. století přece Evropané ze Západu i Východu už několikrát prošli!
Evropané museli ještě historicky nedávno zaplatit strašlivou cenu za poznání, že jakékoli omezování obchodu a pohybu lidí i myšlenek spolu s jedovatým koktejlem ideologie nesnášenlivosti produkuje v horším případě krvavé konflikty a pouze v tom lepším případě bídu.
Pokud jde o posilování nacionalistů v Evropě, jde o pestrou společnost, ve které jsou zastoupeni jak islamofobové, tak antisemité. Spojuje je ale nenávist k otevřené Evropě a touha po návratu k národním státům. Chtějí se spojit a mluvit v Evropském parlamentu jedním hlasem. Pokud se jim podaří uspět a vytvořit celou vlastní frakci v Evropském parlamentu, mohou získat finanční podporu na další rozvoj a hlavně významně ochromit chod řady věcí v Evropské unii.
Je znepokojivé sledovat, jak u nás na internetových diskusních fórech dominují ti, kteří se proti Evropské unii vymezují negativně. Buď rovnou odsuzují integrační projekt jako takový, nebo se aspoň uchylují ke kupecké mentalitě podle hesla "budeme v EU, dokud nám to bude sypat". Copak tito lidé nemají paměť? A zamysleli se nad tím, jak by asi Evropa vypadala, kdyby své návrhy prosadili Wilders a spol.? Pro nás Evropany ze střední a východní Evropy by přece měly být námluvy nacionalistů v Evropě i doma přece o to trpčí, že máme zmíněnou slepou uličku prozkoumanou zatraceně dobře. Měli jsme na to dost času, když jsme byli po desetiletí drženi za ohradníkem komunistického bloku!
Autor je poslancem Evropského parlamentu za ČSSD
Převzato z LiborRoucek.blog.idnes.cz se souhlasem autora