Prezident Egypta Mursí působil spokojeně, možná i vítězoslavně, když oznamoval výsledky referenda o nové egyptské ústavě. Země na Nilu má nyní nový základní zákon, a navíc takový, který si pro sebe napsali sami islamisté z prezidentova Muslimského bratrstva. Toto hnutí tedy může zdánlivě slavit, protože ústavu nejen sepsalo, ale nechalo si úspěšně legitimizovat ve všeobecném hlasování. Tak úplně dokonalé vítězství to ale není.
Jak už jsme v tomto pořadu vícekrát informovali, ústava byla sepsána ve spěchu a bez účasti zástupců některých významných segmentů společnosti. Proto se proti schvalovacímu referendu stavěly statisícové demonstrace nespokojených občanů, kteří v ústavě samotné, ale i ve způsobu jejího schválení viděli předzvěst autoritářství Muslimského bratrstva pro další roky. To znamená, že obnovení společenské harmonie, o které prezident mluví, je spíše jen rétorický obrat. Mursí také ve včerejším projevu o schválení referenda prohlásil, že různorodost názorů je přirozená a že Egypt už se nevrátí do dob, kdy byl povolen jen jeden názor. Převládajícím pocitem na straně odpůrců ústavy i referenda však je spíše hořkost a pocit, že byli obejiti a poníženi.
Samo bratrstvo se však odvolává na to, že s ústavou souhlasila většina samotných obyvatel Egypta, a to je, alespoň v určitém ohledu pravda.15. a22. prosince proběhly dvě vlny schvalovacího hlasování ve dvou částech Egypta. Už po první vlně bylo zřejmé, že ústava schválena bude, navzdory hlasitému odporu některých demonstrantů nebo nesouhlasu zástupců neislamistických stran sdružených v nedávno utvořené Frontě národní záchrany.
Ústavu nakonec schválily necelé dvě třetiny hlasujících, přičemž účast byla méně než třetinová. Tento překvapivý nezájem Egypťanů o základní otázku dalšího vývoje lze vysvětlit několika faktory. Zaprvé tím, že nemalá část lidí jsou obyvatelé malých míst na venkově, často málo vzdělaných nebo i negramotných. Dokonce ani dobře organizovanému Muslimskému bratrstvu, které rozesílalo autobusy ke svážení hlasujících, se nedařilo tyto vozy naplnit. Část lidí je také už unavená nebo zmatená. Hlavně chtějí klid a obnovu hospodářského rozvoje, protože ekonomická situace země se zhoršuje.
Celkově se tedy dá říci, že Muslimské bratrstvo uspělo v tom smyslu, že ústavu protlačilo referendem, ale zaznamenalo velkou prohru, když pro konstituci získalo tak malý souhlas – jak v absolutních číslech, tak i relativně, protože z těch, kdo šli k urnám, jich dvě pětiny hlasovali proti ústavě. Prezident Mursí si tím však nenechává zkazit náladu. Muslimské bratrstvo nyní bude chtít vyzařovat spokojenost a také vyhlížet státotvorně. Již v únoru se totiž budou muset konat nové volby do dolní komory parlamentu a bratrstvo chce využít toho, že veřejné mínění se od něj navzdory značným přešlapům ještě zcela neodvrátilo – jak se podle hlasování zdá, pořád má na své straně velkou část Egypťanů, ať už z přesvědčení, nebo čistě jen z touhy po nějakém zakotvení a obnově stability.
Egyptská ekonomika totiž kolísá na okraji rozvratu. Za poslední dva roky poklesly devizové rezervy na méně než polovinu. Většinu deviz centrální banka vynaložila na záchranu tamní měny, ale hodnota egyptské libry i nadále klesá. Nyní je nejníže za osm let. V posledních dnech navíc lidé začali vybírat bankovní vklady a nakupovat valuty, případně i vyvážet peníze ven ze země. Proto jsou nyní omezeny částky vyvážené fyzicky do zahraničí na deset tisíc dolarů na osobu. Vzhledem k tomu, že Egypt podstatnou část předmětů denní spotřeby dováží, včetně potravin, ztráta hodnoty domácí měny by značně zvýšila ceny a mohla roztočit inflaci. Růst cen přijde i kvůli tomu, že vláda se chystá zvýšit daně na řadu druhů běžného zboží, což se setká s odporem velké části veřejnosti, jejíž rozpočty jsou už tak napjaté.
Egypt však potřebuje jak vyzařovat stabilitu, tak i konsolidovat veřejné finance. Jinak totiž nedostane pomoc ve výši téměř pěti miliard dolarů od Mezinárodního měnového fondu. Akční rádius islamistů je tedy omezen i nutnými ohledy na fond a na mezinárodní veřejné mínění. Některé ratingové agentury dále snížily hodnocení egyptské spolehlivosti, a tím dále ohrozily egyptské vyhlídky. Nyní tedy Mursí a vláda převážně v rukou islamistů hovoří o tom, že má jasný plán na obnovu ekonomiky a snaží se vyvolávat u domácího i zahraničního publika dojem, že ví, kam kráčí.
Muslimské bratrstvo mělo v minulosti dvě důležité zásady. Jednou byl princip "každý krok je promyšlený" – pokud se tím řídí i nadále, mají Muslimští bratři promyšlené tahy jak v churavějící egyptské ekonomice, tak i v politice, kde se jim zatím podařilo prosadit se proti všem ostatním, ať už mluvíme o liberálech, vojácích nebo justici. Druhou důležitou zásadou byl princip "účast, ale ne dominance", který měl znamenat, že bratrstvo chce být "u toho", ale při tom nepřeválcovat a nevytěsnit ostatní. Nyní se zdá, že tuto druhou zásadu Muslimští bratři porušili a že se rozhodli politické scéně dominovat – jak se to ukáže i v brzkých volbách, kde pravděpodobně nasadí své kandidáty ve všech okrscích, a ne jen někde, jak o tom dříve uvažovali.
Zdá se, že pokud zvítězili v boji o podobu ústavy, zvítězí i v parlamentních volbách. Jejich vítězství bude mít dvě velká "ale" – jedno se bude týkat toho, že vedle nich bude příliš mnoho těch, kterým se to nebude líbit a budou to dávat najevo, a za druhé budou dominovat zemi, která se dostává do velmi vážných hospodářských problémů. Tak jako nebudou sdílet politickou moc, nebudou sdílet ani zodpovědnost. To, jestli se jim podaří vymanévrovat Egypt z ekonomických potíží, bude jen na nich a podle toho budou také posuzováni – doma i za hranicemi.
Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6