Neviditelný pes

SVĚT: Václav Havel od Izraele očištěný

26.12.2012

Založení "Iniciativy přátelé Izraele" bylo asi posledním velkým politickým aktem Václava Havla. Rád bych tímto článkem připomněl také následující velmi špinavou agresivní kampaň, kterou proti němu vedla extrémní levice za podpory komunistů. V té době česká veřejnost procházela obdobím bolestného návratu antisionistických vášní, které získaly širokou podporu i v mnohých médiích. V květnu 2010 česká protiizraelská kampaň vyvrcholila účastí týmu ČT na plavbě Flotily svobody pro Gazu a následně byla česká veřejnost masírovaná sérií štvavých a nepravdivých reportáží a článků, které podněcovaly nenávist k Izraeli. Pro oživení atmosféry doporučuju podívat se na Události ČT z 1.-8. června 2010. Je příznačné, že veřejnoprávní televize použila i normalizační metaforu o tom, že Izrael je "na pranýři". Ve stejném duchu se o Izraeli psalo po šestidenní válce roku 1967 a po válce na Yom Kippur roku 1973. Přesto se i v této atmosféře Havel rezolutně postavil proti delegitimizační kampani.

Friends of Israel Inititiative – Iniciativa přátelé Izraele

Vznik této organizace podnítil v létě 2010 bývalý španělský premiér José María Aznar v reakci na sílící celosvětovou kampaň BDS, která popírá legitimitu Izraele. Dle vlastního sdělení FII vznikla, aby "oponovala sílícím snahám delegitimizovat stát Izrael, jeho právo na existenci a jeho právo žít v míru v bezpečných a obhajitelných hranicích".

Mezi zakládajícími členy se ocitli evropští a američtí státníci, italský filozof Marcello Pera, bývalý zástupce USA v OSN John Bolton a především – Václav Havel.

"Zastavme toto šílenství"

O Havlově činu informovala česká média v září s tím, že jde o "kampaň za zlepšení image Izraele". Zpráva souvisela tak trochu s Aznarovým projevem ve Washingtonu, kde se vyslovil proti snahám organizovat celosvětový bojkot izraelského zboží.

Dodávám, že delegitimizační kampaň není zaměřená jen proti zboží. Vyzývá i k bojkotu izraelských vědců a univerzit, což je skutečně absurdní. V podstatě by to znamenalo, že se má v oblasti diskuzí, publicistiky i historického výzkumu přenechat pole prolhaným antisemitským autorům, protože izraelské představitele je třeba "bojkotovat". Samozřejmě s výjimkou pokrokové izraelské ultralevice, ta bojkoty vlastní země paradoxně podporuje. Tato protiizraelská kampaň nemá nic společného s mírem, je to jen taktika silového boje.

Představa, že vše špatné, co se děje na Blízkém východě je vinou Izraele, je v podstatě variací na téma židovského spiknutí. Vychází z představy, že historické dění cíleně ovládá nějaká mocenská skupina. Ovšem to, že se situace v této oblasti vyvinula tak, jak se vyvinula, je výsledkem vzájemného stýkání a potýkání Arabů a Židů a také zásahů "mezinárodního společenství". Aznar na to ve zmíněném projevu poukázal: "Zastavme toto šílenství, které činí Izrael zodpovědným za všechny problémy v regionu, ne-li i mimo ně."

V Čechách jsme tomuto šílenství teprve přicházeli na chuť a přestat jsme s ním nechtěli. Máme v tomto směru na co navazovat, protože ve stejných intencích se o Izraeli psalo v dobách normalizace. "Viník se jmenuje Izrael", tak zněl název rubriky Rudého Práva z 20. října 1973 a tak zněla zároveň zásada, podle níž se interpretovaly všechny mezinárodní konflikty na Blízkém východě.

"Havel bude krýt válečné zločiny!"

Skupina pokrokových osobností z české politiky a médií se rozhodla vštípit tuto zásadu i Václavu Havlovi. Média zveřejnila jakýsi otevřený dopis proti Havlovi, který prý napsala česká sekce International Solidarity Movement (ISM). Je to ne příliš významné uskupení levicových extrémistů z USA a Evropy a Izrael tuto organizaci obviňuje, že se podílela na přípravách bombového útoku v baru Mike´s Place v Tel Avivu roku 2003. Hlavní působnost ISM bych ale viděl spíš v oblasti propagandy. Na okraj dodávám, že ISM organizovala onu flotilu pro Gazu, jíž se zúčastnil tým veřejnoprávní ČT a na webu ISM zase vycházely články Břetislava Turečka z veřejnoprávního rozhlasu.

Údajná Česká sekce ISM je ovšem velmi zvláštní organizací. Není registrovaná mezi politickými hnutími, ani občanskými sdruženími, ani nadacemi. U ohlášení jejích demonstrací bývá podepsaná jediná osoba – paní Eva Nováková.

Otevřený dopis proti Havlovi však podpořili další bojovníci za mír. Podepsal jej předseda KSČM Vojtěch Filip, bývalý ministr zahraničí Jan Kavan (dříve ČSSD) a bývalý poslanec Vladimír Laštůvka (ČSSD). Média většinou nesdělovala, že podpis připojil i Petr Uhl ("novinář") a Zuzana Uhde ("socioložka"). Kdysi v 70. letech se Uhl distancoval od levicového terorismu RAF, protože prý nepředstavoval tu pravou formu revolučního násilí, kterou přijímá Čtvrtá internacionála (InfoCh 2, 1978). Revoluční násilí Uhl coby "revoluční marxista" schvaloval. Od té doby zřejmě svůj názor změnil, anebo palestinský terorismus vyhovuje jeho definici přijatelného násilí.

Otevřený dopis obviňuje Havla z toho nejhoršího – z porušování lidských práv a z válečných zločinů. Palestinci prý trpí "pod brutální vojenskou okupací, ve stále se prohlubujícím systému apartheidu nebo ve vyhnanství v utečeneckých táborech." Dále dopis praví, že v izraelských vězeních prý sedí na 8000 politických vězňů (!), Izrael prý konfiskuje arabskou zemědělskou půdu a "brutálně potlačuje veškeré projevy občanského protestu". Těmi občanskými protesty mají čeští humanisté zřejmě na mysli teroristické útoky. V závěru se čeští levičáci metafyzicky převtělili do Palestinců a přešli do první osoby. Dopis prý napsala "palestinská občanská společnost"! V tisku byl pak Havel obviněn, že prý svým jménem kryje izraelské válečné zločiny.

Dovolím si pár poznámek. Autoři "otevřeného dopisu" podsouvají pojmům "občanská společnost", "lidská práva" i "mír" poněkud jiný smysl a popírají existenci palestinského terorismu jako reálného nebezpečí pro stát Izrael. Sérií nepravdivých obvinění vytvářejí fiktivní realitu. Označují-li odsouzené teroristy za "politické vězně", omlouvají tím terorismus a zároveň kladou Izrael na roveň totalitním a zločinným státům. Zajímavé je, že otázkou dodržování lidských práv ze strany palestinských vůdců se dopis nezabývá. Označíme-li však v konfliktu dvou národů jen jeden z nich za subjekt chráněný lidskými právy, vypadá to, jako bychom ten druhý národ nepovažovali za lidi. I izraelští Židé jsou lidmi a mají nárok na obranu.

Havlova odpověď

Havel nakonec odpověděl 24. září, ale žádné noviny nezveřejnily jeho dopis v celém znění. Bohužel není ani dnes k nalezení na stránkách Havlovy knihovny. V odpovědi prý psal: "Izrael je členský stát OSN. Zpochybňování jeho legitimity, k němuž v poslední době dochází, je stejně nepřípustné jako u každého jiného členského státu." Dále prý Havel v dopise napsal, že Izrael nestojí mimo kritiku a že Palestinci mají právo na život v míru a bezpečí a na vlastní stát. V jedněch novinách komentovali tuto pasáž jako potvrzení, že dopis není "zcela proizraelský". Ach bože, má snad každý, kdo je "pro Izrael" přát Palestincům život bez míru a v nebezpečí? Ostatně Izrael i zástupci amerických Židů už dávno přijali "řešení dvou států", které počítá se vznikem palestinského státu. Ale samozřejmě ne za cenu sebezničení. Znovu připomínám, že vznik arabského palestinského státu v roce 1948 odmítli sami arabští vůdci, kteří zkrátka nestrpěli, aby v oblasti vznikající Palestiny zůstali Židé.

Dále prý Havel soudil, že bojkot není prospěšný pro vzájemná diplomatická jednání. "Obě strany konfliktu si v tomto kritickém okamžiku zasluhují spíše povzbuzení než bojkot," napsal. Noviny si k jeho dopisu vyžádaly komentář od paní Novákové a připojily k němu vysvětlující poznámky, které všelijak zpochybňovaly jeho argumenty. V deníku Referendum.cz pak jakýsi Daniel Veselý Havlovu odpověď přímo odmítl. Havla prý lidská práva Palestinců nepálí. Myslím, že pokrokovou českou veřejnost Havel tenkrát nepřesvědčil.

O mrtvých jen dobře... aneb Havel posmrtně očištěný

V roce 2011 prý FII plánovala poctít Havla udělením čestné ceny, ale kvůli jeho zdravotnímu stavu to nebylo možné. Václav Havel zemřel 18. prosince 2011. Hned po jeho smrti začaly pokrokové osobnosti hodnotit jeho morální profil. "Mám-li však hodnotit Havla jako politika, byla to osobnost rozporuplná," řekl předseda KSČM Vojtěch Filip. "Jeho slova směřovala k ideálu humanity, kroky které dělal a podporoval, však nešly vždy stejným směrem." Tvrdá to slova předního bojovníka za lidská práva.

V následujících týdnech se v médiích připomínala kdejaká epizoda či skutek Václava Havla z posledních měsíců jeho života, reprízovaly se dokumenty a reportáže, ale o jeho účasti v Iniciativě přátelé Izraele nepadlo ani slovo. Díval jsem se na web Knihovny Václava Havla, jestli tam nebudou zveřejněny aspoň nějaké dokumenty, ale bezvýsledně.

Za to jsem si všiml, že vzpomínání na Havla u nás a v cizině se výrazně lišilo. Ve zprávě Reuters byl Havel "antikomunistickým spisovatelem", u nás ne. Na Havlův vztah k Židům si tenkrát vzpomněl jen židovský tisk. U nás se o Havlovi a židovství vyjadřovali hlavně různí blouznivci, kteří na internetu pábí o židovském spiknutí v české politice a tajuplných službách Havla a Schwarzenberga pro všemocný stát Izrael.

Nevyhnutelně vznikl dojem, že Havlova podpora Izraeli je něco ostudného, co se nesluší připomínat. Česká veřejnost už šla jinou cestou. Havla jsme měli (zase) rádi, ale Izrael (už) ne. Dnes se snad poměry znovu změnily, takže si dovoluji tuto Havlovu iniciativu připomenout.

ZDROJE

Friends of Israel Initiative (2010)

Nekrolog o Václavu Havlovi (2011)

ISM – demonstrace proti Izraeli 31.5.2010

Referendum.cz o Havlově odpovědi (Havla lidská práva Palestinclů nepálí)

Vzpomínky na Havla v židovském tisku:

Havel v Jewish Forward

Havel v Ynetnews.com

Tom Gross o Havlovi

Zpráva Reuters z 18.12.2011 – Anti-communist playwright

Převzato z blogu autora s jeho souhlasem



zpět na článek