KNIHA: Ropa a krev na Blízkém východě
nebo i v Číně) je stále ještě mladý a plný tvořivé síly Martin Novák (*1969).
Napsal knihu Džihád proti Kremlu. Sovětská válka v Afghánistánu a zrod Al-Káidy. V roce 2009 za ni obdržel cenu v soutěži autorů literatury faktu Miroslava Ivanova. Nyní mu vyšla další kniha Ropa a krev. Americko-irácké války 1990-2003 (350 stran, nakladatelství Epocha, Praha). Sleduje v ní chronologii Iráku a jeho režimu, ovládaného od roku 1977 Saddámem Husajnem.
První válka o Kuvajt začala v lednu 1991: Nejprve americká letadla a potom další vojska poslal do ní George Bush starší. Skončila sice porážkou Iráku, ale Saddám Husajn zůstal u moci. O dvanáct let později George Bush mladší v druhé válce již podobnou historii nezopakoval, moc předává irácké vládě, v Bagdádu je po soudním procesu Saddám popraven na konci roku 2006. Americké bojové jednotky opouštějí Irák, zbylí vojáci se mají stáhnout do začátku roku 2012.
Všechno to, co se událo mezi těmito letopočty (také před nimi, pokud jde o iráckého vojevůdce) velmi barvitě, podrobně a trpělivě líčí autor ve své knize s kapitolami: Z hliněného domku do paláce, Zrození vojevůdce, Arabové proti Arabům, Matka všech bitev, Vzpoura, zrada a pomsta, Jiný Bush, jiná Amerika, Sochy se kácí k zemi, Zbraně zmizely, ropa ne… Ty věrohodně rámují obraz obou válečných konfliktů se zákulisními jednáními politiků a diplomatů (jen pro lepší paměť například v roce 2004 končí ministr zahraničí USA Colin Powell a nahrazuje jej Condoleezza Rice), po nichž se bezpečnostní situace v Iráku pomalu zlepšuje, avšak pokračují atentáty, útoky radikálních skupin, o úplném klidu nelze zatím hovořit.
Ale těžařské společnosti se přece jen dočkaly, vláda začala v roce 2009 přidělovat kontrakty těm největším - Royal Dutch/Shell, malajsijskému Petronas, americkému Exxon Mobil, další práva na obří naleziště získaly norský Statoil a ruský Lukoil, také čínská státní firma CNPC společně s francouzským Totalem a v konsorciu s British Petroelum jí případlo bohaté naleziště u kuvajtské hranice. Celkové irácké zásoby se podle autora knihy odhadují na 112 miliard barelů, před Irákem je Írán se 126 miliardami a zaručeně v čele je Saúdská Arábie a jejích 261 miliard barelů ropy.
Mezitím však celý svět sleduje, k jak velkým ztrátám došlo na obou válčících stranách a jak v posledních dvou letech ještě ztráty dále narůstají. Od invaze v roce 2003 zahynulo podle odhadů více než 110 000 osob. V Iráku působí ještě 50 000 vojáků a mnozí z nich cvičí nové irácké armádní a bezpečnostní síly. Ztracené dolary v Iráku se počítají na 18 miliard. Jiný pramen (Watsonův ústav pro mezinárodní studie při Brownově univerzitě) uvádí, že Spojené státy ve válkách v Iráku, Afghánistánu a Pákistánu stály až čtyři bilióny dolarů a o život v nich přišlo 224 000 osob.
Zdaleka nejde o „polozapomenutou válku“, jak zní název knižní edice, v níž vyšla uvedená kniha Martina Nováka.