V současné době právě jaderné elektrárny pokrývají 23 procent spotřeby elektrické energie. Před jejich nedostatkem, s varováním před energetickou krizí, vystupují průmyslové podniky. Zcela zbytečně, neboť politické rozhodnutí má přednost. Je motivováno maximálním prodloužením funkčního období kancléřky A. Merkelové. Blížící se volby a protijaderné nálady voličů, živené tvrdými požadavky zelených, spojené s falešnou mediální propagací jsou zde zásadním argumentem. Ekonomické dopady nejen v Německu, ale i v Evropě jsou zatím dokladovány velmi povrchně. Politická rozhodování s cílem co nejdelší dobu se udržet u moci jsou v daném časové horizontu jedenácti let naprosto zavádějící.
Lze pochybovat o tom, že současní politici budou po roce 2020 ještě u vesla i zda se svých rozhodnutí dožijí. Následujících několik příštích voleb i s ekonomickými dopady nárůstu cen elektřiny v celé Evropě mohou zcela změnit náladu voličů. Možná pozdě, za pět minut dvanáct, se záměry a zákazy radikálně přehodnotí. Pochybuji o tom, že rozhodnutí německé koaliční vlády se naplní. Rozbory o tom, co vše se stane, i veškeré odhady do budoucna proto dnes považuji za zcela předčasné.
Ve zkráceném znění vyšlo 2.6.2011 v Právu