MUZEUM: Výlet do Peenemünde
Vývoj a výrobu raket připomíná Historicko-technické muzeum Peenemünde, umístěné v obrovské budově bývalé elektrárny. Tato elektrárna zásobovala dříve celý rozsáhlý areál vojenského experimentálního ústavu, který zde byl vybudován koncem 30. let minulého století a rozkládal se na území 25 km2. Nacisté investovali do výzkumu raket velké prostředky. V odlehlých končinách ostrova Usedom vyrostly dílny, výrobní haly, testovací stanoviště, odpalovací rampy. Pro dopravu zaměstnanců a materiálu byla vystavěna železnice S-Bahn, třetí v Německu. Intenzivní práce přinesla brzy výsledky. Raketa A4, později nazvaná V-2, pronikla v říjnu 1942 jako první lidmi zkonstruovaný objekt do vesmíru.
Expozice zdejšího muzea ukazuje jednak touhu člověka po dosažení vesmíru (například sci-fi román Kurda Lasswitze „Na dvou planetách“, který vyšel i česky), jednak historické události – nástup národního socialismu v Německu. Nacistické propagační plakáty na chodbě muzea hovoří jasnou řečí: vůdce slibuje dělníkům zaměstnání, vůdce chce čestný mír, vůdce je pro motorizované Německo a lidové vozy Volkswageny. Když se k tomu přidal ještě slib laciné rekreace u moře (známý komplex Prora na Rujaně), lze pochopit, jak se vyspělý národ dostal na zcestí.
„Zázračné zbraně“ V-1 a V-2 měly Německu přinést vítězství ve válce. Propaganda hovořila o zbrani odplaty (Vergeltungswaffe) a líčila strach obyvatel v nepřátelských zemích. Přesto nebyl vojenský význam raket ve druhé světové válce velký. Avšak zájem o rakety byl vzbuzen a inženýři z Peenemünde byli po válce přijati vítěznými mocnostmi, aby pokračovali v raketovém výzkumu. Nejvíce jich přešlo do USA, kde pak tým pod vedením Wernera von Brauna dále testoval V-2 a vyvíjel další typy raket.
Expozice v Peenemünde zdůrazňuje význam vojenských raket v druhé polovině dvacátého století až do dneška. Názorně: uprostřed sálu stojí šachovnice a na ní kovové šachové figurky ve tvaru raket a radarů. V těchto souvislostech působí až ironicky Kantův citát, nápadně vystavený v další místnosti: „Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím obdivem a úctou, čím častěji se jimi zabývá:hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně.“
Kdo je touto vážnou tematikou příliš zneklidněn, může pak načerpat optimismus u příležitostné výstavy „Jurij Gagarin“, která má trvat do 10. července 2011. Tato výstava shrnuje historii dobývání kosmu člověkem. Uvidíme zde nadšené novinové články, vítající úspěchy kosmonautů, dokumentární filmové záběry a různé předměty denního života v kosmu. Gagarinovy fanoušky jistě potěší hlína z místa přistání Jurije Gagarina. Na konec výstavy zařadili zkušení kurátoři dětské hračky na téma rakety a kosmonauti.
Na území bývalého výzkumného ústavu je dodnes možné vidět pozůstatky původních budov. V areálu byla zřízena okružní trasa s informačními tabulemi, dlouhá 22 kilometrů. Protože byl na místě v dobách DDR vojenský prostor, některé oblasti jsou nepřístupné kvůli zbytkům munice. Zájemci se mohou zúčastnit okružní jízdy do nepřístupných oblastí (začátek jízdy je u letiště), kde uvidíte bažiny osídlené kormorány a zbytky otočné odpalovací rampy.
Kdo přijede do Peenemünde s dětmi, neměl by si nechat ujít interaktivní výstavu Phänomenta, hned vedle historického muzea, kde jsme si celá rodina vyzkoušeli množství fyzikálních pokusů. A když už jsme byli na místě, nakonec jsme vlezli i do sovětské ponorky z roku 1961, která kotví v nedalekém přístavu. Až uvnitř jsme zjistili, že v ponorce je těsno.
Přes tento drobný nedostatek můžu návštěvu Peenemünde doporučit všem zájemcům o historii, kteří ovládají německý jazyk. V historicko-technickém muzeu jsou také popisky v angličtině.
Bližší informace na http://www.peenemuende.de
Parkování u muzea 1 euro na hodinu, 5 eur na den.
Další podrobnosti k tématu lze najít také v knize Dietera K. Huzela: Z Peenemünde na mys Canaveral, nakladatelství Ivo Železný 1996.