SVĚT: Vražda pomocí polonia 210

Psáno u příležitosti pátého výročí vraždy Alexandra Litviněnka

V jedné velké zemi žil muž, který se živil shromažďováním tajných informací pro svého vládce. Přitom se však dozvěděl o svém vládci divné věci, a tak navzdory tomu, že učinil doživotní a neodvolatelný slib mlčenlivosti, promluvil. Nikoli však do vrby, jak to po generace před ním činívali poučení důvěrníci jiných vládců, ale na tiskové konferenci. Následoval útěk za hranice a změna profese. Nutno říct, že ne zrovna šťastná změna. Bývalí špioni by se totiž zcela jistě neměli vydávat na spisovatelskou dráhu. Tedy alespoň ne v případě, že mají v plánu být pochováni až poté, co si sami pochovají své vnuky. Smrt si pro našeho muže nepřišla prostřednictvím kulky či železné tyče, jak bývalo v zemi jeho původu už po léta zvykem, ale prostřednictvím unikátního a v historii dosud nepoužitého jedu. Zadavatel vraždy byl mužovým jednáním rozhořčen natolik, že neváhal za tento jed vydat částku odpovídající miliardě českých korun, a vykonavatel zase použil dávku, která by dokázala nešťastného ex-špiona zabít několikrát. Navíc se v průběhu přepravy a aplikace smrtícího přípravku ocitlo ve vážném ohrožení několik set nevinných lidí. Skutečně neuvěřitelná demonstrace síly a nenávisti. Zavražděný muž se jmenoval Alexandr Litviněnko, jedem použitým k jeho umlčení bylo polonium 210 a o vrazích i objednavateli vraždy se šušká mnohé….

Polonium 210 je radioaktivní izotop. Jeho toxické účinky jsou spojeny se schopností emitovat ionizující záření. Jedná se o tzv. alfa zářič, což znamená, že emitované záření (přesněji řečeno proud heliových jader) má velice malou schopnost prostupovat materiálem, na druhou stranu, pokud se ale dostane do styku s tkáněmi, má při stejné úrovni absorbované energie mnohem drastičtější účinky než jiné typy ionizujícího záření (např. gama paprsky). Chcete-li tedy někoho zabít pomocí alfa zářiče, musíte zajistit, aby ho vaše oběť pozřela či vdechla, případně si ho nechala do těla vpravit injekcí.

Polonium 210 se v přírodě prakticky nevyskytuje. Obvykle se vyrábí tak, že se v jaderném reaktoru ozařuje proudem neutronů terčík z vizmutu. Největším (známým) světovým producentem tohoto radioizotopu je samozřejmě Rusko.

Je-li tělo vystaveno proudu alfa částic o dostatečné energii (vztažené na hmotnost organismu), dochází k ionizaci tkáňové vody za vzniku velmi reaktivních volných radikálů a také k rozrušení důležitých biologických molekul, jako jsou proteiny (rozvrat enzymatické činnosti) či DNA (smrt buněk, poškození orgánů, vznik nádorů). Nejdříve se toxický účinek projeví na těch strukturách v organismu, kde probíhá nejrychlejší buněčné dělení - tedy sliznice v trávícím traktu, kostní dřeň, vlasy apod. Akutní nemoc z ozáření, která vzniká při vysokých dávkách záření se proto projevuje trávícími obtížemi (průjem, zvracení), poklesem počtu krevních buněk (rozvrat imunity, nedostatečné okysličování tkání), vypadávání vlasů.

Vzápětí po Litviněnkově úkladné vraždě (zemřel 23.11. 2006, hospitalizován byl 1. 11. 2006) se začaly zodpovědné orgány v Londýně zabývat možností, že byl v průběhu vražedného útoku zasažen kromě známé oběti ještě i blíže nespecifikovaný počet "náhodných kolemjdoucích", kteří se mohli nadýchat radioizotopu, který je znám svou extrémní schopností difundovat (rozpínat se) do prostředí. Výzkumníci z organizace HPA (Health Protection Agency) oslovili 1029 občanů Velké Británie a 664 občanů ze zahraničí, kteří se v daný den nacházeli na jednom z 11 kriticky ohrožených míst v Londýně. 753 Britů a 176 zahraničních návštěvníků poskytlo k rozboru vzorek moči. V případě 139 britských a 5 zahraničních vzorků byly zjištěny měřitelné hodnoty polonia 210. Koncentrace izotopu v nejvíce kontaminovaném vzorku moči odpovídala dávce záření 100 mSv (milisievert). Tato dávka vyvolá u zasaženého člověka zvýšení celoživotního rizika vzniku nádorového onemocnění o 0,5 %,

Před úkladnou vraždou Alexandra Litviněnka bylo na světě pouze pár expertů, kteří si troufli spekulovat o možném zneužití jako smrtící zbraně. Ukázalo se však, že stále existují nebezpečí, která nás přes vyspělost naší civilizace dokáží opravdu zaskočit. Ale hlavně se ukázalo, že se stále a znovu objevují lidé, kteří jsou schopni a ochotni při prosazování svých zájmů překročit jakoukoli hranici. Zbývá jen otázka, kdy, kde a jak děsivým způsobem to udělají příště ......

K dalšímu čtení
Maguire H., Fraser G., Croft J., Bailey M., Tattersall P., Morrey M., Turbitt D., Ruggles R., Bishop L., Giraudon I., Walsh B., Evans B., Morgan O., Clark M., Lighfoot N., Gilmour R., Gross R., Cox R., Troop P., Assessing public health risk in the London polonium incident, 2006, Public Health 124, 313-318 (2010)
Shaw K., Anders K., Olowokure B., Fraser G., Maguire H., Bailey M., Smith J., Frossell S., Yap K., Evans B., The international follow-up of individuals potentially exposed to polonium 210 in London 2006, Public Health 124, 319-325 (2010)