KANADA: Olympijský Vancouver I.
Dneska je neděle a nejenom že je Valentýna, ale i čínský nový rok a do toho, jak každý ví, máme tady ve Vancouveru zimní olympijské hry.
Musím přiznat, že jsem vůbec neplánoval jít se na něco osobně podívat, televize mi celkem stačí. Ještě tak kdyby mi někdo dal lístky na finále hokeje mezi Českem a Kanadou. Ale to darování nehrozí a kdyby došlo k tomu finále, tak si oblíknu svůj českej hokejovej dres, který jsem si koupil u Karlova mostu, a půjdu ke kamarádovi Jirkovi na TV .
Ale co dneska? Od rána je slunečno a krásnej den. Ale žena hlásí bolení hlavy a dezertuje do postele. Tak koukám na televizi a odpoledne mi volá známý, starší pán, a táže se, na kterým kanále jsou ty olympijské hry, že mu známá z Česka volala, že zrovna jede Sáblíková a že vede, a tak ať se kouká. Sáblíkovou najdu na devítce a mrzí mě, že jsem koukal zrovna na moguls, protože už dojela a zrovna tam sedí a kouká, jestli ji někdo předjede.
Mezitím se ukázalo, že na Sáblíkovou nikdo neměl – hurá, máme první zlatou! Ale kananadští komentátoři jsou hlavně odvázáni z Kristiny Groves a její bronzové medaile. Sáblíkovou berou jako ruku v rukávě a když vyhrála, tak to téměř odbydou s tím, že byla jasnej favorit.
Pak mi volá moje indická kamarádka Perry a říká, že je v centru a že je tam hodně zajímavých akcí a ať vzbudím ženu a jdu tam taky. Tak budím ženu a jdem.
Usoudili jsme, že v downtownu neboli v centru nezaparkujem ani náhodou, a tak jedem SkyTrainem, což je vancouverská nadzemka / podzemka. A už ve vagoně je olympijská nálada.
Když vylezeme z „Metra“, tak je hned evidentní, že jet autem by byl úplnej nesmysl. Ulice vypadají takhle, hlava na hlavě a většina centra je změněna na pěší zónu.
Všude olympijská výzdoba. Takhle například vypadá proslulá Hudson Bay Company, dříve vládce Kanady, nyní jen obchodní dům.
Téměř všichni lidé na ulici mají nějaké vlastenecké oblečení, javorové listy, nebo aspoň nápis „Canada“. Bay má exklusivitu na olympijské oblečení a fronta zájemců se vine okolo celé budovy. Populárních červených rukavic s olympijským logem a javorovým listem se už prodaly dva milióny párů.
Jdeme se napřed podívat do čínské čtvrti (Chinatown, ale je to jenom pár bloků), jestli tam není nějaká atrakce k čínskému novému roku. Není, průvod byl už ráno a to jsme zmeškali. Tak jdeme směrem k Science Center (Vědecké centrum), to je taková ta koule u vody.
Cestou malá zajímavost. Jdeme kolem veřejného fotbalového hřiště a tam se samozřejmě hraje fotbal, ale podívejte se na to složení týmů. Chvíli jsem koukal a i ty holky hrály dobře a kluci je nijak nešetřili.
Dojdeme do oblasti nazývané „False creek“, neboli „Falešný potok“, což je mořská zátoka uprostřed města, a najdeme tam množství stánků s potravinami, různé pavilony národů a provincií, ale všude jsou fronty na příliš dlouho, tak jdeme dál. Na „Plazza of Nations“ (Náměstí národů) je otevřená scéna a tam je konečně něco k čínskému Novému roku – Lví tanec.
Natočil jsem z toho i krátké video:
Pokračujeme zpátky do centra a to už je večer a všude plno lidí a bary a podniky natřískaný. Míjíme skupinu asi šesti mladých Američanů, kteří jsou zahaleni do amerických vlajek a každou chvíli skandují „Jů es ej, jů es ej“ a hned jim lidi kolem odpovídají skandováním „Kanada, Kanada“. Všade množství pouličních umělců. Před mnoha podniky jsou velké obrazovky a na nich dávají přímý přenos z olympiády a lidi povzbuzují, jako by byli v hledišti. Jdeme kolem velkokina na Granville street a tam nás lákaji dovnitř na živý přenos na velkém filmovém plátně. Kolem někdo běží a na všechny křičí: „Kanada má první zlatou!“ Je to Alex Bilodeau z Quebecku v mogulech. Jdeme dál po Granville zpátky k Bay a na cestě jsou po ulici zajímavé plastiky a sochy. Jako například tahle:
Touto dobou už máme chození plný kecky, a tak jedeme zpátky k Oakridge, kde jsme nechali auto kus od SkyTrainu, ale žena chce ještě dooslavit čínskej novej rok a jít do nějaké čínské restaurace. A tak jsme objevili novou restauraci na Victoria street, jménem nějak jako „Horký hrnec u Tlusté krávy“. Horký hrnec (Hot Pot) je způsob jídla, kdy do stolu v restauraci je zabudovanej vařič a tam si zákazníci sami vařej různe ingredience, které si objednají (tence nakrájená masa, ustřice, krevety, zelenina, játra atd.). Je to způsob bufetu, kdy se zaplatí paušál a jeden sní, co se do něj vejde. Vypadá to následovně:
No a to byla naše poslední „olympijská disciplína“ toho dne. Nyní, po návratu domů, si jdu nalít jednu plzeň a podívat se, jestli jsem si někde nahrál Martinu Sáblíkovou (nahrával jsem si dva programy) . Našel, našel, fantastickej závod. Gratulace, Martino!