Neviditelný pes

SVĚT: Obamovi to také osladíme!

7.4.2009

Už pár měsíců před návštěvou Baracka Obamy v Česku zaznívala v některých novinových komentářích v Česku varování typu: „Pokud chce americký prezident přijet, aby odpískal stavbu radaru, tak ať raději vůbec nejezdí.“ Jinde se dokonce psalo o druhém Mnichovu a o tom, že znovu zní zrady zvon.

Obama opravdu přijel a někteří komentátoři mu to alespoň náležitě osladili. Dali průchod své hořkosti a nevolnosti a výsledkem jsou titulky typu „Obamova pohasínající svatozář“, „Naivní Obama?“ nebo neuvěřitelná perla „Obama v Praze ve stínu Kima“.

Velká část komentářů se snažila vyvolat dojem, že Obama je jen pořádný cirkus, show nebo pouhá „slova, slova, slova“. Prostě nic než ohromná bublina.

Je proto lépe se sám koukat a poslouchat a nenechat se podobnými články oblafnout. Možná je česká pravice konsternovaná a část tisku otrávená, ale nenechme si proto vnutit názor, že Obama je jen marketingová loutka. To je lež.

To, co se odehrálo v Praze - co bylo řečeno na Hradčanském náměstí, byla podstatná událost a potvrzení zásadní změny americké zahraniční politiky. Stačí porovnat vystoupení Baracka Obamy s pražským vystoupení George Bushe v roce 2007. Vše je najednou jinak. Úplně jiný jazyk. Žádní nepřátelé demokracie, žádná osa zla. Kolikrát jsme od našich vládních politiků slyšeli, že zásadní změna americké zahraniční politiky není možná. Tak teď ji tu máme. Samozřejmě že to není žádný kotrmelec. Samozřejmě, že Obama byl v Praze opatrný. Jsme na začátku procesu, který lze přirovnat k obracení tankeru v oceánu. Změna, která je v chodu, je zásadní. Obama naznačil rysy nové globální architektury, která by měla umožnit lépe a bezpečněji spravovat současný svět. Všechny vyzývá ke spolupráci na této nové stavbě. Svět se mění a my se musíme také měnit. Proč? Ocitli jsme se ve zcela výjimečné situaci.

Dochází k tektonickým pohybům, všechno se láme a zlomy se navzájem propojují. Něco takového nepotkává jedince v životě dvakrát. Zažíváme krize skoro ve všech oblastech: v ekonomice, v otázkách životního prostředí, bezpečnosti, dokonce i v samém způsobu života naší západní civilizace. Mluví se o tom, že náš současný západní ekonomický systém je socialismus pro bohaté. Pokračovat dále stejným způsobem by bylo zničující. Do toho říká Obama: „Změna je možná“ - podívejte se na mě, copak jste věřili, že černoch může být americkým prezidentem? Je to jakoby říkal – svoboda opravdu existuje, proto ještě máme naději.

Stejně vážná je situace v otázkách bezpečnosti. Nemá-li se celý svět jednou stát globálním Somálskem, v němž se vraždí, kde se kupují a prodávají zbraně bez jakékoli kontroly, musíme se vrátit k procesu kontroly zbrojení a odzbrojení. Není jiná cesta než svět bez jaderných zbraní. Protože 90% tohoto arzenálu vlastní Spojené státy a Rusko, musí tento proces zahájit tyto dvě země. Proto je tak důležitá konference na nejvyšší úrovni, která byla dohodnuta mezi Medveděvem a Obamou na červenec tohoto roku.

Možná se někomu může zdát být málo to, co je navrhováno jako začátek procesu úplného nukleárního odzbrojení: 1. snížit počet hlavic a zásob, 2. dosáhnout globálního zákazu jaderných zkoušek 3. ověřitelným způsobem dokončit výrobu štěpných materiálů pro jaderné zbraně. Ale to vůbec není málo. Ještě nedávno Spojené státy smlouvy o odzbrojení jednostranně vypovídaly. Ve skutečnosti je to začátek otáčení kormidla tankeru. Rýsuje se nová podoba zahraniční politiky Spojených států.

Obama řekl jasně, není žádná Nová a Stará Evropa. Potřebujeme jednotnou Evropu. Odmítl terminologii Bushova ministra obrany Donalda Rumsfelda, odmítl politiku štěpení Evropy a vyzval Evropu k partnerství. Po celou dobu svého pobytu dával najevo, že USA mění své chování. Choval se spíš jako moderátor debaty než jako vůdce. Fareed Zakaria píše, že USA mají být zítra pouze první mezi rovnými. Americké prvenství do budoucna má být dosaženo pomocí dobrých vztahů se spojenci. Je to výzva ke spolupráci, nebo lépe výzva ke společné práci. Teď je na nás, jak s tím naložíme.

místopředseda Sněmovny za ČSSD



zpět na článek