16. prosince 2008 přijal Evropský parlament směrnici o zjednodušení transferů produktů pro obranné účely uvnitř Evropské unie. Tedy v kostce vytvoření pravidel pro jednotný trh se zbraněmi a první krok k odbourání neskutečně nákladných a zbytečných sedmadvaceti důsledně oddělených zbraňových minitrhů – ráje pro lobbisty a úředníky. Jednotný trh s obrannými produkty je příspěvkem k další liberalizaci vnitřního Unie a povzbuzení konkurenceschopnosti. Očekávané snížení nákladů byrokracie je 20 miliard eur. Otázkou je, zda na druhou stranu představuje omezení jedné z významných suverenit: národní obrany. Česká rádoby pravice často vidí Unii jen jako cílové zařízení svobodného, liberálního trhu. Zároveň ale volá po co největší suverenitě členských zemí. Nejde to vždy 100% dohromady. Tato směrnice ale v tomto směru obsahuje jasné garance.
Směrnice ustanovuje vnitřní trh s obrannými produkty. Ruší omezení volného pohybu obranného zboží a služeb mezi členskými státy. Odstraňuje rozdíly, které znesnadňují inovaci, průmyslovou spolupráci a hospodářskou soutěž.
Nově zavádí hlavně obecnou a souhrnnou licenci. Obecná licence platí pro transfery ozbrojeným silám členských států, nebo pro účely předvádění, hodnocení a vystavování, údržby a opravy. Souhrnné licence platí pro individuální dodavatele příjemcům v jednom nebo několika jiných členských státech, pro jednotlivé produkty, či kategorie, které stanoví členský stát na dobu dvou až tří let. Individuální licence jsou udělovány pro specifikované množství materiálu.
Klíčovým opatřením je transparentnost. Směrnice je tím pádem značným přínosem pro evropskou bezpečnost, evropskou obrannou a bezpečnostní politiku. Je opatřením zvyšujícím vzájemnou důvěru jak mezi transatlantickými tak obecně citlivými partnery. Centrální registr příjemců certifikovaných členskými státy bude veřejně k dispozici na webových stránkách Komise EU. Komise je také odpovědná za aktualizaci seznamu produktů pro obranné účely.
Směrnice ctí suverenitu členských států: nebrání jim, aby přijímaly opatření, která jim umožní chránit podstatné zájmy své bezpečnosti. Ctí také veškeré závazky států v oblasti lidských práv, míru, bezpečnosti a stability, neovlivňuje platné mezinárodní závazky, například ze Smlouvy o boji proti pěchotním minám, nebo kazetové munici. Samozřejmě ctí bezpečnost dopravy, bezpečnost skladování, odvrácení rizika, že se tyto produkty dostanou do nepovolaných rukou, a prevence trestné činnosti.
Certifikace je věcí členských států, musí přihlédnout k minulým závazkům, soudním rozhodnutím, jasnému konečnému využití apod. Informační povinnost Komisi i Evropskému Parlamentu o udělených licencích je věcí členských států. Je věcí členských států stanovit typ licence a podmínky ke každé licenci k transferu s ohledem na citlivost transferu. Státy by se měly zříci vývozních omezení u součástek a přijmout příjemcovo prohlášení o použití s ohledem na míru integrace součástek v produktech příjemce, měly by stanovit příjemce licencí k transferu nediskriminačním způsobem.
Etická odpovědnost za bezpečnost zůstává na členských státech. Směrnice vychází z předpokladu, že členské státy hodlají dodržovat Kodex chování Evropské unie o vývozu zbraní přijatý Radou EU dne 8. června 1998 na základě dobrovolného použití společných kritérií. Konzultační mechanismus Kodexu pro spolupráci členských zemí je samozřejmou součástí procedury. Směrnice nebrání členským státům, aby mohly určovat podmínky pro licence k transferu u produktů pro obranné účely, včetně případných vývozních omezení, a to zejména v případech, kdy je to nutné pro účely spolupráce v rámci Kodexu chování.
Odpovědnost není na Komisi nebo Radě, ochranná opatření jsou zcela v rukou členských zemí. Členské státy mohou kdykoli zrušit, pozastavit nebo omezit používání licencí k transferům, které vydaly, z důvodů ochrany jejich podstatných zájmů bezpečnosti, veřejného pořádku nebo bezpečnosti dopravy Má-li stát původu oprávněnou pochybnost o tom, zda by certifikovaný příjemce dodržel podmínky spojené s jeho obecnou licencí k transferu, nebo by mohl být dotčen veřejný pořádek, veřejná bezpečnost nebo jeho základní bezpečnostní zájmy, měl by nejen informovat ostatní členské státy a Komisi. Pokud budou pochybnosti trvat, může členský stát prozatímně pozastavit účinnost svých obecných licencí. O důvodech uvědomí ostatní členské státy a Komisi. Členské státy stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce.
Tentokrát je situace je jasná: svoboda obchodovat je vyvážená odpovědností členských států.
Převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem redakce)
Autorka, europoslankyně, je předsedkyní stálé delegace Izrael-EP