Celkově se TNS dotazovala 17 443 lidí. Bylo to vždy okolo 1000 lidí ve velkých zemích EU - Francii, Německu, Itálii, Španělsku, Polsku, Británii a Rumunsku a 500 lidí v ostatních zemích. Přesné údaje o počtu respondentů v jednotlivých zemích a stratifikaci výběru podle pohlaví, věku, vzdělání a zaměstnání zde. Průzkum byl ve většině zemí prováděn obvyklou metodou telefonického dotazování. Avšak v zemích, kde není dostatečná penetrace pevných linek pro vytvoření reprezentativního vzorku, pak metodou přímého dotazování face-to-face (Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko a Rumunsko).
1. Průměrně 41% respondentů napříč EU odpovídalo, že Brusel by měl mít MÉNĚ pravomocí a více by se mělo rozhodovat na národní úrovni (v ČR 51%). Dalších 23% (v ČR 27%), že by pravomoci EU měly zůstat tak, jak jsou. Tj. průměrně 64% (v ČR 78%) obyvatel EU mělo tendenci nepřát si nic jako Lisabonskou smlouvu, která nepochybně další pravomoci na EU masivně převádí. V takovém názoru vedou v průzkumu Finové, Rakušané a Švédové. Irové, kteří Lisabonskou smlouvu odmítli v nedávném referendu, byli podle průzkumu OpenEurope daleko za nimi.
2. Průměrně 75% obyvatel členských zemí EU (v ČR 82%) si přálo o smlouvě přenášející další pravomoci do Bruselu rozhodovat v referendech a ve veřejných diskusích. Všude v EU to byla absolutní většina. Výsledek průzkumu lze v této otázce porovnat s výsledkem průzkumu provedeného pro Finacial Times renomovanou agenturou Harris Interactive - v Německu, Španělsku, Itálii, Francii a Velké Británii. Při srovnání obou průzkumů se pro příslušné země výsledek odpovědí na otázku referenda liší průměrně pouze méně než o 1%, což jistě něco vypovídá o kredibilitě obou průzkumů.
3. Jen v 11 zemích z 27 převažovalo procento rozhodnutých hlasovat v referendu pro schválení smlouvy, přenášející další pravomoci do Bruselu, procento rozhodnutých hlasovat proti takové smlouvě (v ČR 27% pro, 49% proti, 16% by nevolilo a 8% neví).
Nový průzkum TNS - OBOP v Polsku o rok později nicméně ukázal, že zatímco před rokem byl počet odpůrců a příznivců nové smlouvy o EU vyrovnaný (38% pro a 38% proti), o rok později, letos na jaře by 75% Poláků hlasovalo pro smlouvu a jen 7% by bylo proti. V úplně posledním průzkumu stejné agentury z června by pak 71% Poláků bylo pro a 14% proti, 45% by si také přálo, aby prezident Kaczyński podepsal smlouvu i přes irské ne v referendu.
Úplně jinak je tomu ovšem ve Velké Británii, kde si podle průzkumu provedeném po irském referendu renomovanou agenturou YouGov naopak 54% Britů myslelo, že Británie by měla ratifikaci Lisabonské smlouvy ukončit (a jen 29% si myslelo, že Británie by měla zůstat v EU!).
Ve Francii se podle průzkumu provedeného uznávanou agenturou Ifop postoje nemění a stejně jako v referendu o euroústavě by 53% Francouzů v případném referendu hlasovalo proti Lisabonské smlouvě a 47% pro ni, účast by byla také podobná jako v r. 2006.
4. Průzkum OpenEurope dále ukázal, že pokud by se v referendu rozhodovalo o zavedení eura, jen průměrně 31% obyvatel zemí mimo eurozónu by hlasovalo pro - a ve většině těchto zemí si euro pozitivně nepřála nadpoloviční většina obyvatel (v ČR 59%).
5. V polovině zemí eurozóny by si většina obyvatel přála přejít zpět na své původní národní měny. Vedlo Řecko (70%).
6. Průměrně 56% obyvatel členských zemí si myslelo, že EU nezastupuje zájmy obyčejných lidí. Vedlo Lotyšsko (74%), a jen v 8 zemích to byla méně než polovina (v ČR 65%).
7. Vůbec nejčastějším důvodem pro jakékoliv nové uspořádání EU, který lidé vybírali, je omezení současných pravomocí EU.
Poslední otázka pochází z tzv. inventáře odpovědí, kdy se respondentovi nabízí více možností odpovědi na otázku a ten si vybírá jednu nebo více odpovědí, ke kterým se přiklání. To je zcela legitimní metoda průzkumu veřejného mínění a lze ji nalézt například i v onom ostře sledovaném průzkumu důvodů, které měli irští voliči pro odmítnutí Lisabonské smlouvy v referendu, který provedl Erobarometer, odnož Gallupu, který se zabývá průzkumy pro Evropskou Komisi.
Z výsledků průzkumu OpenEurope je patrné, že většina lidí měla tendenci smýšlet o EU diametrálně odlišně od svých vlád a pánů v Bruselu. Drtivá většina obyvatel členských zemí EU nedůvěřovala, nepřála si rozšiřování její moci a měnu euro. Je možné, že se v průběhu onoho roku a něco názory v některých zemích Evropy změnily, jak ostatně napovídá příklad Polska. V jiných však zůstávají viditelně stabilní, jak napovídá příklad Francie. Jediný vrcholný politik v EU, který názory podobné těm, které odhalil průzkum OpenEurope, s většinou lidí Evropy a i s většinou obyvatel ČR dlouhodobě konzistentně sdílí, je Václav Klaus. Je otázkou, zda si je tohoto obrovského politického potenciálu v ČR i napříč Evropou plně vědom. Možná ale není vůbec tak nereálné, že právě on by mohl mít výrazný vliv na otázku možného budoucího uspořádání EU - nějakého více demokratického bez uvozovek.
Realistický postoj vůči EU je ale podle zkušeností u zásadní většiny mediálního a politického EUstablishmentu velmi neoblíbený, a bude už tedy zapotřebí skutečné politické odvahy za něj vystupovat. Napovídá tomu i fakt, že původní verzi tohoto článku odmítly vydat dokonce i Britské listy a označily jej opakovaně za "neseriózní", "aktivistický" a dokonce za "podstrčenou manipulaci". Samotný průzkum OpenEurope, navržený a provedený jednou z nejrenomovanějších průzkumových agentur, pak opět za "manipulativní". MF Dnes, která si článek na téma EU resp. Lisabonské smlouvy původně ode mne rámcově objednala, pak zveřejnila pouze jeho výrazně krácený pahýl v rubrice dopisů čtenářů.
Podrobné výsledky, jazykové mutace dotazníků a metodika průzkumu zde.
©Jan Zeman, 2008