Neviditelný pes

RUSKO: Putinovo kličkování

11.6.2007

Na rozdíl od Íránu, Rusko hrozí Evropě raketami otevřeně. A říká, že americký protiraketový systém snadno překoná. A taky že systém vlastně není třeba, protože nebezpečí od Íránu a Severní Koreje nehrozí. A k tomu mluví o studené válce.
Když tak Putin pozornost dostatečně přilákal, prohlásil, že navrhuje postavit protiraketový systém v Ázerbajdžánu, Turecku či Iráku.
Takže nakonec přiznal jeho účinnost i potřebnost.

Nelogické, protiřečící si argumenty, chvástavé výhrůžky a vzápětí nabídka území pro stavbu antiraket. Jak si to vysvětlit? Je Putin chaot? Proč jedná takhle nelogicky?

Ale možná jedná ve svém zájmu a nejlépe, jak je to možné. Je to zřejmě schopný člověk.

Zkusím nabídnout malý historický výlet a vysvětlení. Rusové vždy byli národ, který si představoval, že je spasitel lidstva. Už pravoslavné náboženství se považuje za správnější a původnější než římsko-katolické a Moskva měla být jeho centrem. Bolševici sice náboženství v Rusku zničili, ale ponechali a dále rozvinuli mesiášské představy o úloze Ruska (a SSSR) jako předvoji světového pokroku a jako zemi, která přinese lidstvu novou, šťastnou budoucnost. Rusové tomu obětovali všechno, včetně životů mnoha desítek milionů lidí vlastních i jiných národů. Kdo mohl, utíkal z té říše lží, teroru a omezování svobody. Skončilo to celé debaklem, ale Rusové si to dodnes nedokázali přiznat. Stále to považují za skvělou kapitolu svých dějin, nechali si sovětskou hymnu a jsou přecitlivěle hrdí na sovětskou armádu, která osvobozujíc okupovala.

Rusko nyní bohatne. Udělalo některé ekonomicky rozumné kroky, zavedlo rovnou daň, ale hlavní důvod bohatství je rychle rostoucí cena ropy a zemního plynu. A Rusové opět obnovují představy o svém výjimečném postavení. Putin se snaží tyto představy naplňovat, daří se mu to, a je proto doma mimořádně populární.

Rusové jsou dodnes silně indoktrinováni svou představou Ruska jako předvoje lidstva. S tím souvisí i jejich představa o mimořádných schopnostech a vyspělosti ruské vědy a techniky.

A dostáváme se k jádru věci. Může takový národ přiznat světu, že na něco nestačí? A může předvoj lidstva někoho požádat o pomoc, aniž by představa o jeho výjimečnosti nedostala vážné trhliny? Ne. A proto Putin jedná tak, jak jedná.

Když vybuchl Černobyl, tak to Rusové nejdřív zatloukali, pak bagatelizovali. Když se potopila atomová ponorka Kursk, nechali tam raději své námořníky udusit, než aby požádali o pomoc Nory a Angličany, kteří potřebné vybavení měli a nabízeli pomoc.
A když Američané postavili svůj protiraketový systém, který má bránit Evropu a Ameriku, Rusové si uvědomili, že pokud bude zprovozněn, jako vhodný cíl muslimských teroristů se bude nabízet nechráněná Moskva.

Pro Rusy jistě hrůzná představa. Oni mají konflikty s muslimy v Čečensku a jinde. Navíc vědí, že na realizaci vlastního protiraketového deštníku se sami nikdy nezmůžou, technologicky Rusko zaostává. A bohatství mu nepomůže, v překonání zaostalosti mu podobně jako arabským státům účinně brání jeho postoj ke světu.

A tak ty Putinovy veletoče do sebe začnou logicky zapadat:

Aby to nevypadalo, že podobný antiraketový systém by Rusové rádi měli a neumějí to, bylo nutno nejprve znevážit americký systém poukazováním na to, že jej stejně snadno překonají a že žádné nebezpečí vlastně nehrozí. A pro vytvoření dostatečného tlaku na Ameriku a vzbuzení emocí se, jako před 30 lety, hodily hrozby ruskými raketami Evropě a obviňování druhých z rozpoutávání studené války. Některé evropské levicové kruhy opět Rusku oslovsky posloužily a vytvořily velké téma ohrožení míru Amerikou, ve kterém Putin mohl přijít a nabídnout velké gesto - umístění systému v Ázerbajdžánu, Turecku či Iráku. Tím by dosáhl, že chráněná bude i Moskva a ještě může čekat potlesk od Rusů i méně chápavé části Evropy za mírotvorný přístup. A zároveň, a to je podstatné, zachovat Rusku tvář a nepřiznat jeho technologickou zaostalost. Chladná reakce Ameriky je zcela na místě.

Má to totiž mnoho úskalí. Jedno z nich je technické - všechny Putinem jmenované státy bezprostředně sousedí s Íránem a to do značné míry vylučuje správnou funkčnost antiraketového systému. Ten potřebuje určitý čas, aby zaznamenal vypálenou raketu, spočítal dráhu, vypálil antiraketu a zničil ji přesným zásahem. Není vhodné umístit interceptory blízko potenciálního místa vypálení rakety. Je to podobné, jako bychom chtěli returnovat rychlé podání tenisty a stáli blízko před ním. Nezbude čas na správnou reakci.

Posune-li se systém severněji na vhodnější místo, uhájí Moskvu, ale ocitne se na ruském území a to by někdo musel ruskému národu zřejmě hodně vysvětlovat. Navíc, jih Ruska by zůstal systémem špatně uhájitelný. Případně by Rusové museli Američany požádat, aby systém doplnili něčím pro ochranu jižní části Ruska. A to jsou představy, které se Rusům pořádně zajídají.

Úsměvné v této souvislosti je, že Putin klidně navrhuje umístit systém na území jiných států - Ázerbajdžán, Turecko, Irák -, ale navrhnout nejlogičtější umístění v Rusku si zřejmě sám nedovolí.

A tak uvidíme, co bude dál. Američané by pravděpodobně byli ochotni roztáhnout svůj antiraketový deštník i nad Moskvu, ale je otázka, zda se nechají tímto způsobem manipulovat podobně jako Evropa. Ta usilovně kritizuje Ameriku, ale neumí se vůbec ohradit vůči hrubému ruskému vyhrožování jak z dob studené války. A také je dlouhodobě nepřijatelné, aby Američané chránili Evropu i Rusko, sami nesli veškerou tíhu nákladů na systém a ještě byli terčem hloupé a neomalené kritiky. Navíc, pokud by Američané nějakou antiraketovou obranu Rusům poskytli, vyvstává otázka, jak by to ovlivnilo obranu naši. Pravděpodobně spíše negativně.


zpět na článek