Co je ale dnes pozoruhodné, že paní spolková kancléřka svolává zmocněnce evropských zemí k raportu a vyjednávání o ústavní smlouvě s úmyslem společného vyhlášení evropské deklarace o hodnotách a smyslu unie. Přiznává tedy, že více než 600 stránek stanovení a dodatků navrhované ústavní smlouvy mimořádné hodnoty ani smysl unie nevyjadřují nebo jim obsahově vůbec neodpovídají. Nepochybně si je v této souvislosti vědoma i dřivějšího vyjádření ústavního soudu v Karlsruhe, které nadřazuje význam a platnost spolkové ústavy nad proponovanou ústavou unie.
Nesmírně sporným stanovením navrhované ústavy unie, často nebo záměrně přehlíženým, je článek I-6 Právo Unie (viz str. cs16, český text z 29. října 2004), který jasně stanoví: „Ústava a právo přijímané orgány Unie při výkonu jí svěřených pravomocí mají přednost před právem členských států.“ Proč a co to znamená?
Formální přijetí jen tohoto článku by totiž znamenalo úplnou abdikaci státní svrchovanosti, ztrátu všech stávajících ústavních pravomocí a ochrany osobních svobod a existenci českého státu jako takového. Je opravdu překvapivé, že argumenty českých zastánců navrhované evropské ústavy jsou proti tomu velice malicherné. Obhajobou kolektivizační ideologie, centrálního plánování a řízení s kontrolou politické, hospodářské, kulturní a sociální činnosti společnosti jakoby dávali najevo ztrátu své paměti nebo velkomyslně přehlíželi trpké zkušenosti z minulých let. A to prosím neni jediný nesmírně kontroverzní článek nebo paragraf ústavního návrhu unie.
Návštěva paní spolkové kancléřky je rozhodně důvodem k vážnému zamyšlení. Bylo by správné vyměnit 22 stran ústavy Česke republiky za monstrosní ústavní dokument unie, který ve svých dodatcích považuje za nutné věnovat místo i popisu zboží a výrobků, jakými jsou na příklad margarin, umělé vepřové sádlo a jiné (viz ústavní Příloha I/cs3, český text z 29. října 2004)?
Je tedy na vybranou, buď plná svrchovanost a nezávislost České republiky anebo poddanství v totalitě euro-sovchozu.