S velkým napětím jsem minulý týden čekal, zdali raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynese do blízkého kosmu prvních šedesát satelitů chystaného telekomunikačního systému Starlink. Raketa nakonec nestartovala, nejdřív foukal moc silný výtr, o den později se technikům něco nezdálo a start odložili na nadcházející týden. Což není záruka, že se opravdu start podaří. Ale i toto otálení, ty nejistoty, to tápání, to všechno patří k tak úžasnému lidskému podnikání, jako je kosmický výzkum.
Lidé se naučili létat a my si připomínáme pětisté výročí Leonardova úmrtí, toho Leonarda, který pozoroval let ptáků a tak dlouho zkoumal jeho mechaniku, až dospěl k jasnozřivému poznání, že bude třeba jít úplně jinou cestou. Ovšem pokud jde o kosmický výzkum, tam nebylo co pozorovat, neexistuje žádné boží stvoření, které by se vlastní silou dostalo tři sta kilometrů a ještě výše nad zemský povrch.
Prohlásit o projektu Starlink, že je velkolepý, naprosto nevystihuje podstatu. Pokud by se měl stoprocentně naplnit záměr jeho iniciátora Elona Muska, dříve než za deset let by mělo na nízkých oběžných drahách létat dvanáct tisíc telekomunikačních satelitů, které by zajistily přístup k internetu kdekoli na světe, z kteréhokoli místa souše nebo plavidla plujícího kdekoli na moři. Jako celoživotnímu technooptimistovi se mi nad tou vizí až tají dech. Nicméně už v sobě nedokážu vybudit to bezvýhradné nadšení, jaké jsem prožíval jako kluk z konce padesátých a z později ze šedesátých let, kdy se nepochybovalo, že v roce 2000 budou na Měsíci stále obývané základny.
V češtině máme k disposici webovou stránku elonx.cz, na které můžeme podrobně sledovat Muskovy projekty. A že jich není málo! Sama raketa Falcon 9 svou schopností stáhnout svůj první stupeň do hladkého přistání , aby mohl po repasi znovu sloužit, to je cosi naprosto převratného. Musk vymýšlí dopravní tunely, to už je úplná sci-fi, připomenu fenomenální román Hanuše Sedláčka Krtoryt contra ptakolet z roku 1948, kde se řeší dilema dopravy pod zemí nebo ve vzduchu. Rozvineme oba systémy, to je totálně technooptimistické řešení té knihy, odpovídá dobové náladě. Musk je samozřejmě spojen s elektrickými auty a jeho Tesly jezdí i u nás. Procházím webovými stránkami a čtu, jak elektroauta skvěle jezdí a bleskově se nabíjejí a prohlížím si obrázky dobíjecích stanic, vše jak na drátkách. Miluju takové fungující obrázky.
Ale už nežijeme v době nezdolně optimistického Hanuše Sedláčka. Budou ty elektromobily opravdu fungovat? Já si spíš myslím, že jde o šílenou slepou uličku, o omyl založený na zbožných přáních a zaslepeném fanatismu lidí, kteří netuší, co mluví a co konají. Tím hůř, že mají politickou moc.
Což mi nebrání držet palce nadcházejícímu startu Falconu 9, aby těch šedesát družic na orbity opravdu vynesl.
LN, 20.5.2019