Astronomickou událostí týdne byl bezpochyby závěr mise izraelské sondy Beresheet, která sice přistála na měsíčním povrchu, ale nikoli měkce. Z přísně technického hlediska šlo o misi neúspěšnou. Existuje ale ještě jiné hledisko?
Sám jsem poté, co se ke mně dostala zpráva ve stylu „konec špatný, všechno špatné“ pocítil velké zklamání. Byl jsem zdrcen – a nějaký čas mi trvalo, než jsem se z prvotního smutku vymanil. Řečeno v nadsázce: musel jsem sám sebe přesvědčit, že dostat sondu ze Země těsně nad měsíční povrch není žádný neúspěch. Na druhou stranu platí, že „vítěz bere všechno“.
Nechci se opakovat připomínáním sportovních příkladů, mám i jiné. Kdo si dnes vzpomene, že izraelská kultovní zpěvačka Ofra Haza byla druhá na Velké ceně Eurovize v Mnichově v roce 1983? Do análů se navždy zapíše Corinne Hermés, vítězka z Lucemburska. Být stříbrný je sice skvělé, ale zlato je zlato.
Mrzí mě ten finální nezdar, protože celý svět opakuje a bude opakovat „Beresheetu se to nepovedlo“, přičemž autoři projektu si zasloužili, aby se říkal pravý opak.
Když jsem psal tento článek, uplynulo od onoho nešťastného závěru letu 24 hodin. V klidu pátečního (12/4) večera jsem po hektickém dnu znovu procházel izraelské servery a na jednom z nich – byl to Arutz Sheva – jsem našel příspěvek, který mě povzbudil. Redakce serveru požádala o vyjádření člověka z nejpovolanějších – prezidenta společnosti SpaceIL Morrise Kahna (*1930), izraelského miliardáře narozeného v JAR. To on do lunárního projektu vložil nejen svoji naději, ale především kapitál – a měl tedy podstatně větší důvod než já být zdrcen.
Přesto nebyl – a tím mě inspiroval.
Kahn serveru řekl, že navzdory neúspěšnému konci zůstává optimistou. „Jsem šťastný,“ dodal a pokračoval: „Vlajka Izraele je na Měsíci. Také slogany MALÁ ZEMĚ, VELKÉ SNY a AM JISRAEL CHAI (Národ Izraele žije – mimochodem se stejným názvem písně byla Ofra Haza druhá na mnichovské Eurovizi v roce 1983 – LS). Myslím, že jsme cosi dokázali, přistáli jsme na Měsíci, jen to přistání bylo tvrdé. (...) Toto je Beresheet (v hebrejštině název první biblické knihy Genesis, tedy Počátek) a Beresheet byl jen začátek. Jsme na začátku.“
Dodal, že tým odvedl velice profesionální práci. „Byli jsme dva měsíce ve vesmíru. Beresheet si vedl skvěle.“
Ty, kdo celou misi sledovali a byli svědky neúspěchu v závěru, ujistil: „Neznamená to, že jsme se zastavili. Myslím, že Izrael musí pokračovat a jsem si jist že budou pokračovat. Hodně jsme se naučili a hodně jsme dokázali. Ukázali jsme, že se umíme dostat na Měsíc, jen na konci přistání byla malá technická závada.“ Ujistil, že misi nepovažuje za neúspěšnou; je to podle něj úspěch.
A závěrem: „Mám pocit, že investice, kterou jsem do toho vložil, stála za to.“
Co dodat: když je Morris Kahn šťastný, proč bych já měl být nešťastný? Téměř devadesátiletý malý velký pán mi dal užitečnou lekci.
xxx
A nyní z vesmíru zpět na planetu Zemi. Morris Kahn má za sebou bezpočet podnikatelských i filantropických projektů. Kromě jiných jeden, který je mi velice blízký. Jak uvádím na vizitce svého blogu na iDNES, mým nejoblíbenějším relaxem je fotografování fauny pod hladinou Rudého moře. A zde musím prozradit, že je to právě Morris Kahn, kdo stojí za vznikem několika světově proslulých podmořských akvárii a observatoří – v izraelském Eilatu, na Havaji, v Austrálii, na Amerických Panenských ostrovech, Bahamách a jinde. Jako milovník korálových ryb, mezi nimiž se cítím „jako ryba ve vodě“, tuto jeho aktivitu mimořádně oceňuji a obdivuji. Všechna čest.
Bohatství může být užitečné. Vlastně má být.
———
Webový odkaz: Kolekce mých snímků korálových ryb pořízená v Rudém moři
Fotoodkaz I: Morris Kahn v sídle SpaceIL u modelu Beresheetu
Fotoodkaz II: Podmořská observatoř v Eilatu