Globalizaci a její důsledky nelze zastavit
Bezpečnost potravin a ochrana spotřebitele je v kterékoliv fázi výroby, zpracování, distribuce i uchovávání potravin spojena s rizikem kontaminace rostlinných i živočišných produktů toxickými látkami, viry, baktériemi nebo plísněmi. Zdraví spotřebitelů, postižených vrozenou nebo získanou ztrátou tolerance k některým látkám, mohou ohrozit i běžné složky potravin, např. alergeny, lepek, laktóza aj. Koncentrace výroby do velkých provozů, které chrlí na evropský i světový trh tuny produktů, přináší výhody i rizika. Výhodou je vysoká profesionalita, bez které se tyto provozy neobejdou. Dodržování správných výrobních postupů, technických norem a závazných pokynů pro ochranu spotřebitele a bezpečnost potravin zajišťuje při správné vstupní i výstupní kontrole vyšší bezpečnost, než mohou nabídnout produkty z malovýroby, kde je nákladné vyšetřování kontrolních vzorků malých výrobních šarží méně časté. V některých případech však velkovýroba riziko poškození spotřebitele zvyšuje, např. když nejsou dodržovány předpisy nebo když selže vstupní kontrola a do zpracování vstoupí silně kontaminovaná složka. K pozitivním důsledkům zemědělské revoluce patří např. ohromné zvýšení dojivosti, zvýšení produktivity práce chovatelů a ošetřovatelů i snížení ztrát při distribuci a uchovávání konzumního mléka, zvýšení produkce kukuřice, sóji a rýže a možnosti obohacení rostlinných produktů vitaminy pro velké populace celých regionů.
Způsob života lidí, zemědělství, výrobu a distribuci potravin nejde vrátit do 19. století. Je však třeba omezovat rizika, která závažně ohrožují zdraví a pohodu zvířat i lidí. Žádná země, ať velká nebo malá, nevyřeší většinu problémů přijetím opatření, která by chránila jen jejich obyvatele a území. Větší šanci úspěchu mají opatření, nekompromisně uplatňovaná ve velkých územních a ekonomických celcích. Prostředky k tomuto účelu má Evropské unie, která reprezentuje půl miliardy obyvatelů Evropy. O jejich účelném využívání nerozhodují úředníci v Bruselu, ale představitelé členských států, kteří musí být schopni do přípravy opatření aktivně zasáhnout. Musí být vzdělaní, vytrvalí, odpovědní, hrdí na zemi, kterou reprezentují a hrdí i na svoje postavení v úřadu nebo organizaci, kterou při jednáních zastupují. Jedině rozhodnutí, řádně projednaná kompetentními zástupci členských zemí, mohou vyvolat respekt k Evropské unii nejen u občanů členských států, ale i při nezbytných jednáních se zahraničními partnery. Mnoho problémů totiž vyžaduje součinnost s dalšími velkými ekonomikami, např. při uznávání limitů kontaminace potravin cizorodými látkami nebo při projednávání podmínek dovozu a vývozu potravin. Uzavření příslušných mezinárodních dohod proto nemůže být výsledkem jednání jednotlivých, byť suverénních evropských států třeba s USA, Čínou nebo Indií. Suverenitu uplatní každý stát nejlépe, pokud bude reprezentován při jednáních Evropské unie svými nejlepšími odborníky a představitelé Evropské unie se budou opírat o jejich názory.
Pracovníci exekutivy by odpovědnost neměli nést sami
Zemědělská nebo také zelená revoluce je spojována s výsledky aplikovaného i základního výzkumu, s rozvojem genetického inženýrství, počítačových a informačních technologií a s výrobou výkonných technických zařízení. Motivem každé technologické revoluce je zvýšení produkce a snížení nákladů. O technologie, které nejsou z těchto hledisek perspektivní, rychle ztratí investoři zájem. S potížemi se setkávají postupy, jejichž principům veřejnost nerozumí, nebo se jich bojí. Velké změny, které nejsou dobře právně podloženy, často požadují aktivisté, aniž by mnohdy měli tušení, jaké zájmy obhajují a jaké budou důsledky jejich odporu. Předpokladem úspěchu je přiznání problému, jeho analýza a náprava. Předvídatelná rizika musí být proto odpovědně vyhodnocena již před zaváděním nových technologií a nesmí být utajována před investory ani před veřejností. U špatně připravených projektů je třeba se obávat problémů, které se projeví až po zavedení nových investic. Jejich odstranění může být obtížné a nákladné, někdy dokonce nemožné. Svoboda podnikání a ochrana životního prostředí, zdraví a zájmu spotřebitelů se snadno dostanou do střetu. Pokud k řešení konfliktů nestačí již platná a osvědčená legislativní opatření, nastává dlouhodobý proces jejich dodatečného vytváření. Při tom se mohou uplatnit osobní zájmy zákonodárců a jejich nedostatečné znalosti, pocit nedostatku času a tlak, přicházející ze všech stran. Představitelé exekutivy jsou odpovědní za návrhy nových zákonů a předpisů a za dodržování právního stavu. Nemohou však být experty na všechno, proto by měli hledat správné partnery pro optimální řešení. V naléhavých případech mohou použít princip předběžné opatrnosti, ale vždy měli by mít možnost a zájem se opřít o profesionály, působící na vysokých školách a ve výzkumu a nutit je hledat nejlepší řešení.
Odborníci z univerzit a výzkumu jsou často nejslabší článek řešení, protože musí mít nejen znalosti, ale i odvahu přispět k odstranění nebo snížení rizik nebo se musí naopak zastat technologií, které za riziková nepovažují. Příčinou selhání expertů nemusí být jejich odborná neschopnost. Těžko překonatelnou překážkou rovnocenného partnerství může být nezájem exekutivy o názory nezávislých expertů nebo neschopnost je využít. Odborníci však často nejsou ke spolupráci dostatečně motivováni. Někdy jim chybí hrdost na vlastní postavení, jindy se obávají odpovědnosti za vlastní názory a téměř vždy jsou přesvědčeni, že by za svoje služby měli být lépe hodnoceni. Akademickou svobodu si někdo představuje jako činnost ničím neovlivňovanou, ani zadáváním úkolů. Pocit absolutní svobody podporuje i nešťastně aplikované využívání informačních technologií při hodnocení pracovišť i jednotlivců. Často není rozhodující zkušenost a názor přímého nadřízeného, ale alibistický a „nezpochybnitelný“ systém kritérií, snadno dostupných z globálních i národních databází. Jejich používání však může být velmi zavádějící a často přinese víc škody než užitku. Důsledkem je honba za granty, které se staly převažujícím zdrojem finančních prostředků pro výzkum. Pro jejich získání je rozhodující počet publikací navrhovatelů projektu. Význam časopisů, ve kterých byly výsledky uveřejněny, je posuzován podle počtu citací všech článků, nikoliv článků hodnocených autorů. Vůbec se nehodnotí, zda činnost badatele přispívá nejen k rozšíření poznání, ale také k opatřením, která mohou zjištěné negativní dopady omezit. Snaha o vynikající výsledky v úzkém oboru, hodnocené podle publikací, odvádí pozornost nejlepších autorů od sledování novinek v celém oboru, natož v oborech hraničních. Proto roste počet skvělých odborníků s úzkým zaměřením a snižuje se počet lidí, schopných poskytnout oporu pracovníkům exekutivy. Ti se tak dostávají do situace, kdy se obávají přijmout rozhodnutí nebo přijmou rozhodnutí špatné. Snižuje se také počet odborníků, kteří jsou ochotni zaměnit postavení akademického pracovníka za funkci odpovědného pracovníka ministerstva. Nedomyšlený zákon o státní službě jim toto rozhodnutí neusnadňuje.
Zdraví lidí je spojeno se zdravím zvířat a s kvalitou prostředí
Rychle probíhající změny v technologiích zemědělské výroby, v životním prostředí i ve společenských a sociálních podmínkách vyžadují dobře uvážené sledování možných důsledků. Předcházení rizikům a odpovědnost za dodržování předpisů se týká každého, od pracovníků ministerstev, inspektorů životního prostředí, praktických lékařů a veterinárních lékařů až po pracovníka podniku pověřeného kontrolou kvality nebo hospodařením s odpady. Schopnosti najít souvislosti mezi zdánlivě bezvýznamnými detaily musí být rozvíjeny na všech stupních vzdělávání a trvalým šířením nových poznatků odpovědnou publicistikou. Při zavádění nových technologií musí výrazně převážit jejich přínos nad negativními důsledky neuvážených zásahů do životního prostředí. Kontaminace toxickými látkami může působit na zdraví lidí i zvířat přímo i prostřednictvím kumulace v rostlinách a v nižších organismech. Může docházet k narušení rovnováhy uvnitř společenství i mezi celými systémy, k vyhubení druhů i k jejich nežádoucímu přemnožení. V některých oblastech může docházet k rozšíření nových onemocnění nebo k jejich výskytu v místech, kde nikdy nebyla zjištěna. Velký vliv na zdraví hospodářských zvířat má způsob jejich chovu. Technologie likvidace výkalů může vážně ohrozit životní prostředí i zdraví lidí. Šíření některých onemocnění, přenášených hmyzem může souviset s klimatickými změnami, s dopravou nebo s migrací. Získaná rezistence proti léčivům může změnit zázračný prostředek v nepoužitelný a dříve úspěšná léčba některých málo závažných onemocnění se stává bojem o život.
Dokončení zítra.
KH, Ústav pro výzkum a vzdělávání v Brně, bývalý ředitel Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně a profesor na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně
MK, ekonomka, ředitelka Ústavu pro výzkum a vzdělávání v Brně